Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Systémový lupus erythematodes řadíme na seznam závažných autoimunitních onemocnění s výraznou prevalencí u žen. Podle nejnovějších výzkumů existuje přes sto různých autoimunitních onemocnění, mezi která, kromě systémového lupusu, řadíme např. Hashimotovu thyreoitidu, celiakii, diabetes 1. typu, revmatoidní artritidu či Bechtěrevovu nemoc. Dříve se autoimunitní onemocnění považovala za vzácná, současný trend však ukazuje, že tyto poruchy vykazují velmi rychlý nárust.
Jak vzniká autoimunitní onemocnění systémový lupus?
Ve své podstatě hovoříme o cíleném útoku imunitního systému proti vlastním tkáním, žlázám či orgánům. Za normálních okolností je imunitní systém v rovnováze, kdykoli připraven zneškodnit infekci, ať už virovou či bakteriální, která do organismu vstoupí. V případě lupusu však bílé krvinky neodstraňují virem infikované buňky, ani bakterie, nýbrž buňky tělu vlastní. A to je vlastně podstatou jakéhokoli autoimunitního neduhu.
Jaké jsou příčiny autoimunitních onemocnění?
Příčin vzniku těchto chorob existuje nespočet. Za ty nejčastější považujeme infekci viry, bakteriemi, hormonální zátěž, stres, nedostatečnou výživu, která potírá zdraví střevního mikrobiomu, toxický balast, uspěchaný životní styl s minimem odpočinku a spánku, nedostatek vitamínu D, ale také nevhodný poměr omega 3 a 6 mastných kyselin.
Které léky mohou být spouštěčem autoimunitních onemocnění?
Na portálu www.mediprofi.cz se můžeme dočíst o možných spouštěčích ze skupiny medikamentů, do které patří až 100 různých léků. Jsou to především léky demetylující, např. hydralazin, prokainamid, které modifikují funkci CD4 buněk (skupinu povrchových glykoproteinů přítomných především na vnější straně cytoplazmatické membrány pomocných T-lymfocytů). Mezi léky s vysokým rizikem patří např. diltiazem, verapamil, hydrochlorothiazid. Z nových léků jsou to anti TNF preparáty, interferony a interleukiny. Zvláštní pozornost si žádá také virus Epstein Barrové.
TIP Celostní medicíny: Zajímá vás prevence autoimunitních onemocnění? Doporučujeme vám článek s 10 tipy, jak zvrátit autoimunitní onemocnění!
Co je to systémový lupus a jak se projevuje?
Podstata systémového lupusu je taková, že nesprávně nastavený imunitní systém produkuje protilátky, které cílí na několik orgánů. A právě tím je onemocnění zrádné, neboť se většinou jedná o komplexní postižení, nejčastěji kůže, kloubů, krevních buněk, ledvin, centrálního nervového systému, ale také očí.
K určení správné diagnózy pak pacientu třeba podstoupit sérii nejrůznějších vyšetření, laboratorními testy počínaje (imunologické testy, biochemické vyšetření, krevní obraz), očním, neurologickým vyšetřením a kožní, renální biopsií většinou konče.
Prognóza kožních projevů lupusu je z hlediska života dobrá. Přesto se asi u 5 % pacientů během 10 let rozvine systémové onemocnění zatěžující ledviny, plíce, případně klouby. Onemocnění je pak charakteristické různě dlouhými atakami se střídající se remisí. Tedy obdobími „válek a klidu.“
Jaké jsou příznaky systémového lupu?
Toto celoživotní onemocnění je často plíživé a ke správné diagnóze vede dlouhá cesta. Navíc jednotlivé příznaky, kterých není zrovna málo, se mohou výrazně člověk od člověka lišit. Z počátku si pacienti velmi často stěžují na klasickou únavu, celkovou slabost, která může trvat týdny až měsíce. Výjimkou nebude zvýšená teplota, případně také často se opakující horečnatý stav. Jedním z dalších příznaků je ztráta chuti k jídlu, což může v pozdější fázi nemoci vést až ke komplikované malnutrici.
Mezi další příznaky onemocnění řadíme:
- Motýlovitý erytém na obličeji
- Bolest hlavy bez zjevné příčiny
- Bolest svalů, kloubů spojená s otoky
- Potíže s dýcháním až dušnost
- Raynaudův fenomén (postihuje především prsty rukou i nohou, kdy dochází k jejich zbělení, což je dáno záchvatovitou vazokonstrikcí digitálních arteriol)
- Fotosenzitivita
- Kalcinóza (nahromaděním vápenatých solí v kůži nebo podkožní tkáni)
- Vaskulitida (zánět krevních cév)
- Alopecie
- Otok papily zrakového nervu
- Migrény, neuropsychiatrické příznaky
K nejčastějším a bohužel též i nejzávažnějším orgánovým projevům nemoci patří lupusová glomerulonefritida, která je charakteristická proteinurií (uvolňováním bílkoviny do moči), výskytem krve v moči, velmi často ji doprovází otoky. V průběhu onemocnění se lupusová nefritida rozvine přibližně u dvou třetin dospělých pacientů s lupusem a přibližně u pětiny z nich pak dochází k ledvinovému selhání.
Kožní projevy lupusu
Jedním z typických viditelných projevů systémového lupusu bude kožní erytém v oblasti obličeje, který má tvar motýla. Obličej však není jedinou postiženou oblastí, neboť lupus celkově napadá místa se silnějším podkožím, jako jsou paže, trup, stehna, kde se často utvářejí zánětlivé infiltráty, které se hojí do podoby hlubších zjizvených defektů.
Nápadná jsou také ložiska v oblasti vlasů vykazující typické zánětlivé zbarvení, později se známkami atrofie, hyperkeratózy (nadměrné rohovatění kůže) s následným olupováním. Jelikož výsledkem hojení bývá v převážné většině jizva, pacient později může trpět alopecií.
Dalším projevem kožní formy lupusu bude výskyt slizničních lézí, které lze pozorovat u 15 % případů, projevujících se postižením dutiny ústní, gingivy i očních spojivek. Ušetřen nebývá ani dolní ret, který bývá pokryt lézí stříbřitě bílého povrchu.
Pozor na slunce a solária!
Pacienti zatížení systémovým lupusem by se měli vyvarovat kontaktu s přímým sluncem, neboť ultrafialové paprsky mohou spustit tvorbu nových kožních projevů, v horším případě pak celkové onemocnění aktivovat. Kůži proto chraňme přírodními materiály, jako je len, bavlna, hedvábí, na obličej používejme přírodní opalovací krém s UV faktorem alespoň 50, který v pravidelných intervalech nanášejme. Vlasovou část hlavy pak kryjme vhodnou pokrývkou. Zcela vyloučena je návštěva solárií.
Léčba systémového lupusu
U systémového lupusu přistupuje moderní medicína k léčbě medikamenty ze skupiny glukokortikoidů v kombinaci s léky ze skupiny imunosupresiv, které tlumí příliš aktivní imunitní systém. Při závažnějších formách se pak imunosupresivní léky doplňují o cytostatika. Léčba kůže bývá podpořena léky ze skupiny antimalarik a místně působícími léky ve formě masti. Jak si však můžeme pomoci sami? A existuje vůbec přírodní léčba, která by nám při takto komplikované chorobě mohla ulevit?
Jak upravit stravu při systémovém lupusu?
Ze své pozice nutriční terapeutky doporučuji výrazně upravit stravu, a to tak, že ji obohatíme o širokou škálu protizánětlivých potravin. Z rostlinného seznamu to budou semínka, nejlépe lněné, konopné, jejich oleje, bylinka šrucha zelná. Doporučuji také vitamín D3, nejlépe v kombinaci s vitamínem K2, dále pak omega 3 nenasycenými mastnými kyselinami, které můžeme načerpat například z ryb, rybího oleje, ale také domácích vajec, kvalitního masa a mléka (avšak pozor, zejména mléčné výrobky mohou představovat při lupusu problém!). O dalších významných protizánětlivých potravinách se dočtete v následujících odstavcích.
Co z jídelníčku vyřadit?
Všeobecně také platí, že bychom z jídelníčku měli odstranit vše, co nám činí viditelný problém. U jednoho lepek, u druhého mléčné výrobky, ale i přemíra živočišných tuků v kombinaci s nedostatkem zeleniny. Alkohol, sladkosti, příliš mnoho zpracovaného jídla, i to jsou články mozaiky, které bude dobré snížit na nezbytné minimum.
Suplementace: měď, zinek i B komplex!
Je-li poškozena kůže, doporučuji pohlídat vitamíny skupiny B, ale také zinek, který podáváme zejména v dopoledních hodinách. Využíváme-li potravinové doplňky, vyberme ty, které obsahují zároveň i měď. Oba minerály se totiž vstřebávají totožnou cestou, během které platí, že pokud bude zinku více nežli mědi, může docházet k její zhoršené absorpci. Pokud se však zaměříme na zinek z potravy, na talíř zařaďme dýňové semínko, kešu ořechy, ústřice či hovězí maso.
Pacient zatížený systémovým lupusem by měl také myslet na pravidelnou dávku vitamínu C, A, E, neboť se jedná o potřebné antioxidanty, které urychlují hojení tkání, chrání srdce, cévy, ale i klouby. K podpoře cév lze také podávat přesličkový čaj, který je výborným zdrojem křemíku, jenž se pozitivně odráží ve zdraví sliznic, ale hlavně cév. Nezanedbatelný je také jeho vliv na stav ledvin, vlasů, nehtů a pokožky.
Jaké byliny mohou pomoci?
Pokud pacienta trápí kloubní forma lupusu, doporučuji zařadit pupalkový olej, který potírá kloubní i kožní záněty, a zároveň snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Jedním z výborných pomocníků v boji proti kloubním zánětům bude také rozmarýn, zejména pak olej z něj. Za zkoušku může stát využití CBD oleje, ne však k masáži, ale vnitřní cestou.
Při kloubních obtížích také literatura doporučuje zařazení zázvoru, kopretiny řimbaby, kurkumy, vrby bílé či již zmíněného lnu.
V aktivním zeleném ročním období pak doporučuji nasbírat bezový list. Ten naklepat, přiložit na namožená místa, přikrýt režným plátnem a nechat několik hodin působit. Podobně můžeme využít také listy mochyně.
Při nepříjemných stavech, při kterých trpí zejména odkrvené prsty, zařaďme pitnou kúru z jinanu dvoulaločného, černého bezu, lípy a pokud máme rádi, pak i zázvor, hřebíček nebo také anýz. Zároveň doporučuji léčbu teplem, kterou kombinujme s blahodárnými masážemi. Opět možno využít rozmarýnový olej.
Celkový životní styl: spánek, pohyb a meditace
Samozřejmostí je mírnější životní styl s dostatkem spánku, eliminací stresu, kvalitní, protizánětlivou stravou, léčivým pohybem. Naprosto nevyhovující je kouření. Pacientům mohou pomoci rovněž i léčivé meditace, plavání, jízda na kole, obyčejná rekreační chůze, případně také jemná prohřívající jóga. Úžasné může být například i tai-chi. Nikdy však necvičíme přes bolest, případně v atakovém stavu. Ke zvážení doporučuji léčbu radonovou vodou, kterou u nás nabízejí lázně Jáchymov.
Těhotenství se systémovým lupusem
Ruku na srdce, bude to složité, nicméně, ženy žijící s lupusem jsou velmi často silné a nezdolné. Problémy však mohou nastat a s největší pravděpodobností také nastanou. Situaci neulehčí ani časté komplikace spojené s chorobou. A bohužel platí, že pokud žena otěhotní, často si projde několika potraty. Pokud se navíc nemoc přenese z matky na plod, novorozenec může trpět projevy podepisujícími se na srdci a kůži. Nicméně z praxe známe i šťastné příběhy novopečených matek s dobrým koncem. O jednom takovém se můžete dočíst například v této kazuistice.