Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Překotná snaha o cvičení končívá bolavými svaly, ztuhlostí a zkaženou náladou. Víme, že z antioxidantů například vitamin E pomáhá omezovat poškození svalů, které vzniká po namáhavém cvičení. Nabízí se tedy myšlenka – budu užívat vhodnou dávku vitaminu E a bude po starosti a bolestech.
Ale ono to tak není. Vitamin E nejlépe chrání svaly, až když v nich je. Svaly se bohužel vitaminem nedají obohatit přes noc. Trvá to týdny, ne-li měsíce. Na druhé straně poškození z namáhavého cvičení je okamžité a může být i vážné.
Teorie přírodní medicíny podle Dr. Reckewega říká:
Natažení – natržení – namožení – narušení- zlomenina – to jsou stavy, které najdete v degenerativních fázích. Dojde až k destrukci dotyčných kostních, svalových a vazivových buněk.
Buď se tyto buňky obnoví, nebo zůstanou v degenerativní fázi. Záleží na rozsahu, délce poškození, mládí či stáří apod. Je ale otázkou, zda k tomu došlo náhodou, zda již nebyl tkáňový terén připraven pro tento stav – třeba netrénováním, chybnou výživou, vlivem hormonů, degenerativní podstatou, autoimunitní – revmatickou nemocí apod.
Od toho se pak také odvíjí délka klidového režimu po cvičení, následně rehabilitace a vlastně regenerace poškozené tkáně.
Jiní odborníci říkají: Intenzivní cvičení je příčinou mnoha procesů v našem těle, které se podobají účinkům infekce nebo onemocnění! Vytrvalé a vyčerpávající cvičení podobně jako cvičení lidí, kteří na to nejsou zvyklí, způsobuje nepříznivé oxidační procesy a končí poškozením svalu. (USDA Center for Nutrition Research on Aging).
Cvičení přímo ovlivňuje metabolizmus. Může působit velmi příznivě, ale může také škodit. Specifický pohled přinesl svým článkem MUDR. Šafránek v cyklu karmické medicíny. Cvičení stimuluje tělo k produkci přírodních chemických látek, které snižují množství špatného cholesterolu LDL a zvyšují množství HDL- dobrého cholesterolu, což znamená menší riziko srdečních chorob, cvičení snižuje dále krevní tlak, snižuje i riziko vzniku rakoviny a také stimuluje tělo k produkci endorfinů a ty nám navozují přirozeným způsobem dobrou náladu.
Ale nesprávným postojem ke cvičení se mohou uvedené účinky zcela smazat a místo toho může cvičení škodit. Namáhavé cvičení zvyšuje rychle naši energetickou spotřebu. Tělo začne pracovat ve vyšších obrátkách a spotřebuje více paliva, mitochondrie jsou aktivovány. Hlavním zdrojem produkované energie je ATP (adenozintrifosfát). Dochází k podobnému jevu, jako když se mění – spaluje uhlí nebo ropa na elektrickou energii nebo když se spaluje benzín v automobilu. V mitochondriích synchronně pracují jednotlivě po sobě působící enzymy, podobně jako v motoru písty: Pokud nejsou dobře seřízeny, je spalování chybné, z výfuku se černě kouří a výkon motoru klesá. A nápodobně je tomu i v mitochondriích: Nedokonalý přenos elektronů podporuje tvorbu škodlivých produktů a volných radikálů, například pentanu a jiných uhlovodíků, které jsou příčinou zápachu našeho dechu. Díky přítomnosti mléčné kyseliny nás bolí svaly. Volné radikály oxidují lipidy, zejména v buněčných membránách a jejích malých organelách a poškozují buňky. Oxidují špatný cholesterol. Poškozené buňky uvolňují vázané železo, které stav ještě dále zhoršuje. Tímto způsobem se po namáhavém cvičením svaly poškozují.
Musíme tedy uvedený mechanizmus seřídit nejprve pomalejším tempem. Tělo si připraví více enzymů, aby zvládlo zvýšené spalování glukózy. Když nemá dostatek glukózy, sáhne do rezerv – po tuku! „Motor“ se musí naladit, seřídit. A to trvá týdny nebo měsíce. Ale když to vydržíme, pak dáváme tělu najevo, že jsme připraveni na vyšší zatížení a můžeme si pak moci dovolit větší aktivitu bez poškození svalů. Cvičení zvyšuje produkci oxidu dusnatého, který náš imunitní systém používá v obraně proti útočícím bakteriím a virům. Vědci si myslí, že molekula tohoto oxidu hraje roli právě při tom „seřizování spalovacího stroje“. Čím více oxidu dusnatého je produkováno, tím je vyšší riziko jeho přeměny na peroxinitritové radikály, pokud je nestačí antioxidanty průběžně likvidovat. A to se může stát při namáhaném cvičení bez předchozí přípravy. A zde si tedy můžeme vysvětlit, proč hraje vitamin E tak podstatnou roli v ochraně svalů. Je jedním z nejdůležitějších antioxidantů, posiluje imunitní systém, pomáhá tělu při zánětech.
Ale zopakujme si – svaly nemohou být nasyceny vitaminem E „přes noc“. Hladina vitaminu E v krvi stoupne až během několika hodin, dále játrům to trvá několik dní, ale svalům několik týdnů až měsíců, než se plně nasytí. A nervové tkáně jsou v tomto sycení nejpomalejší: Trvá jim to mnoho měsíců. Přírodní vitamin E je v procesu sycení rychlejší než syntetický.
Dr. Andreas Papas se této problematice hodně věnoval a napsal ve své knize toto:
Užití vitaminu E přímo před namáhavým cvičením nebo před velkou atletickou událostí může pomoci, ale nezabrání poškození svalů, bolesti a ztuhlosti.
Plný užitek poznáme až po dlouhodobém užívání, protože trvá týdny nebo i měsíce, než se svaly potřebně nasytí.