Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Trávení, proces, který počíná již v samotných ústech, aby se překlenul přes další nezbytné orgány, jako je hltan, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo se svým vzestupným, příčným, sestupným a esovitým tračníkem, aby vyústil konečníkem. Tuto dlouhou, téměř osmimetrovou cestu podpoří též činnost trávicích žláz, jako jsou játra či slinivka. Osm dlouhých metrů, které se rozvibrují a rozvlní kdykoli cokoli sníme. I kdyby se jednalo o malicherné zrnko obilí nabuzující činnost α-amylázy, která se v dutině ústní podílí na prvním štěpení škrobů.
Tajemný koktejl obsažený ve slinách
A pak tu máme sliny, „obyčejné“ a tolik dostupné sliny, kterých naše tělo vyprodukuje okolo 1,5 litru. Pomáhají trávit a naředit přijímanou potravu, aby byla snáze posunuta jazykem do dalších částí trávicí soustavy. Sliny též vyživují zubní sklovinu a zároveň ji chrání před zubním kazem. Zajímavý je také přítomný obsah laktoferinu, který v organismu váže volné železo, čímž společně s transferinem snižuje jeho plasmatickou hladinu. Anebo lysozym, doplňující moudře potřebný slinný koktejl, nacházející se dále i v slzách, hlenu, krevní plasmě či mateřském mléce, plnící podstatnou a důležitou funkci, která spočívá v narušování buněčných stěn bakterií. Jen si to představme, co bychom dělali, kdybychom o sliny docela přišli.
A teď, věřte nebo ne, existují poruchy, zejména ty autoimunitní, kdy nesprávně nastavený imunitní systém vyřadí z provozu činnost slinných žláz. Taková choroba nese název Sjögrenův syndrom, je chronická a pomalu progredující. Pacient má pak neustálý pocit sucha v ústech, což může navodit celou řadu těžkostí, ať už se jedná o nedostatečné natrávení potraviny v ústech, zubní kaz, neboť sliny též desinfikují dutinu ústní, dále též časté infekce v oblasti krku, průdušek, případně též kašel. Výjimkou nebude ani bolest břicha, nepříjemný průjem. Napadené slinné žlázy též často bolestivě zduří. A aby toho nebylo málo, Sjögrenův syndrom je onemocněním, které nejde po své cestě samo. Velmi často jej doprovázejí bolesti kloubů, případně tzv. xeroftalmie, tedy, kromě absence slin též absence slz. Obyčejné sliny a jak moc by nám chyběly.
Pro zajímavost, mužské sliny obsahují malé množství testosteronu, který zvyšuje sexuální touhu. Políbí-li muž ženu, slinami přenese část testosteronu také na ni, čímž u ní podpoří sexuální apetit. Sliny plodné ženy jsou pak o něco chutnější nežli sliny ženy, která bude pro změnu neplodná. Sliny plodné ženy obsahují estrogen, kterým muži nepřímo naznačí, že tady by mohl být po všech stránkách úspěšný. O slinách by se toho jistě dalo napsat mnoho, my se teď však posuneme o pár palců níže.
Žaludek
Ve své podstatě hovoříme o vakovitém, dutém orgánu, který tráveninu dále zpracovává, upravuje a posouvá opět o něco níže. Z enzymů zde působí tzv. pepsin, který je zodpovědný za štěpení bílkovin, dále též lipáza, která je klíčová pro trávení tuků. Sacharidy se v žaludku neštěpí, protože jsou částečně rozštěpeny ptyalinem v ústech. Potrava, která je bohatá na tuky, například ořechy, klidně i smažený řízek, může v žaludku setrvat dlouhých šest hodin, než je více rozložena a posunuta opět níže, až do samotného dvanácterníku a z toho pak putuje dále do střeva.
Velice dobře se tráví ovoce, zhruba do 30 minut, proto se v některých dietetických dílech doporučuje před obědem sníst kousek ovoce. Se zeleninou si žaludek zavdá o něco déle, taková dušená mrkev se tráví asi 1,5 hodiny. Stejný čas pak žaludku zaberou míchaná vejce, která jsme ovšem připravili nasucho. Pokud bychom je smažili na oleji a cibulce, v žaludku poleží podstatně déle. Jemné vývary, ať už zeleninové či masové, žaludek zaměstnají asi na 2 hodiny. Tři hodiny odtikají masu, stejně jako i pečivo, houskový knedlík. Paradoxem je, že například nezralá, kyselejší jablka žaludek zaměstnají stejně dlouhý čas. Nejdéle pak žaludek zaměstnají pokrmy, jako jsou smažené hranolky, hamburgery s těžkými tučnými omáčkami, pečený bůček atd.
Uf, to, aby se člověk vůbec bál cokoli sníst, že si ten jeho ubohý a věčně pracující žaludek ani trošku neodpočine. Je na to zvyklý, vůbec se nebojte. Navíc, když zapojí takové mechanismy, jako jsou 3 litry žaludečních šťáv. Což je právě množství, které průměrný žaludek za jeden den vyprodukuje. Tím však nechci říci, abychom se cpali neuváženě hlava nehlava, protože samozřejmě, čím více budeme se svou stravou v souladu, tím více energie do života zůstane. A čím více energie, tím také víc zdraví. Hamburgery a hranolky tedy pouze svátečně, případně, uchystejme si je doma, zdravěji a se salátem.
Na závěr zmíním ještě zdravé luštěniny, i ty v našem žaludku pobudou půlku osmihodinové směny. Určitě na ně však nezapomínejme, spíše si je dopřejme, víme-li, že ten den nemusíme uběhnout maraton, nečeká nás výstup na některou z vysokých hor. Čím déle je potrava v žaludku, tím víc je zažívací systém zatěžován. Na trávení tělo spotřebuje hodně energie a žaludek musí být maximálně zásoben krví, aby tuto práci zvládl.
Střevo se svým mikrobiomem
Střevo je nejdelším úsekem trávicí soustavy, dělí se na tenké a tlusté, aby nakonec vyústilo řitním otvorem. A tento předlouhý, z převážné většiny klkovitý útvar, nemá pouze funkci trávit, ale také utužit imunitní systém, kdy tato úloha náleží střevu tlustému. V tenkém střevě je žaludkem natrávená potrava dále štěpena enzymy slinivky břišní, smíšená se žlučí a vstřebávána sliznicí. V tlustém střevě je resorbována voda a trávenina se zde zahušťuje, což usnadňuje vyloučit zbytky v podobě výkalů. Zde také žijí symbiotické bakterie, které rozkládají jinak nestravitelné zbytky. A tyto bakterie doslova prahnou po pravidelném přísunu tzv. prebiotik, tedy zmíněných nestravitelných zbytků, ze kterých profitují a po kterých sílí, to, aby měly dostatek energie, vytlačily patogeny, držely na uzdě nadbytek kvasinek. Oněch dobrých bakterií žije ve střevě zhruba množství rovné dvěma kilogramům. To je, viďte, dva kilogramy pomocníků, kteří se dennodenně zasluhují o náš stabilní, pevný imunitní systém. A těmto malým nepatrným mikro kamarádům pomůžeme tak, že budeme jíst základní, neopracované suroviny, které budeme dusit, vařit, případně jíst začerstva. Omezíme maso, přidáme na luštěninách, ubereme cukru a bílé mouky, abychom jídelníček stavěli například na špaldě, žitu, pohance, jáhlách, celozrnné rýži, čiroku a jim podobným. Vpustíme do života potřebný pohyb, neboť i ten je k mikrobiomu více než přátelský. Vyhneme se alkoholu, přepáleným a nevhodným tukům, zejména tzv. transtukům.
Zapracujeme na stresu, na odpočinku, radosti a duševní pohodě.
Na závěr bych ráda uveřejnila krátké vyjádření prof. MUDr. Heleny Tlaskalové Hogenové, DrSc., která je zapojena do celé řádky výzkumů týkajících se mikrobiomu a které vyšlo dne 4.4.2022 v časopise Vesmír: „Nejdůležitějším faktorem regulujícím střevní mikrobiotu je po celý život složení stravy. Nejhorší, co můžeme pro sebe udělat, je jíst vysoce průmyslově zpracované a trvanlivé potraviny, zejména uzeniny.“
Kolega Tomáš Hrnčíř v naší gnotobiologické laboratoři zkoumá, jak různé přísady a konzervační látky, které se do potravinářských výrobků přidávají, ovlivňují mikrobiotu. A výsledky u pokusných zvířat krmených těmito aditivy dokládají, že zhoršují její složení i zdravotní stav zvířat. Jakým mechanismem se to děje, bohužel ještě nevíme.
Ve srovnání s jiným národy, například Řeky či Japonci, máme ve střevě výrazně méně prospěšných bakterií. Vysvětluji si to způsobem života a stravování nás Čechů: málo fyzické aktivity, ve stravě málo vlákniny, která podporuje množení prospěšných bakterií, zato hodně stresu. Nabídka kvalitních a zdraví prospěšných potravin se v posledních letech zlepšila. Však také poklesl výskyt onemocnění a úmrtí na rakovinu tlustého střeva, ale svým tělům, a hlavně svým střevním bakteriím Češi ještě hodně dluží.“
Tak ať vám to tráví na jedničku!!!
Tip celostní medicíny:
Podle tradiční čínské medicíny je právě v říjnu žaludek nejvíce oslabený. Jak podpořit žaludek? VÍCE ZDE