Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Za to, že žijeme, vděčíme kyslíku a tvorbě energie. Žádný proces přeměny látek na energii se neobejde bez „odpadků“, jimiž jsou látky, zvané odborně „katabolity“. Ty musí být odstraněny. Je zde ještě jeden problém – tím jsou vedlejší projevy „okysličování“ (oxidace). Vznikají totiž jiné odpadky, zvané „volné radikály“. Kyslík je podobně jako oheň stejně dobrý sluha jako zlý pán.
Živiny se v procesu tvorby energie (analogický proces hoření) oxidují, výsledkem není jen energie, ale také vedlejší produkty – volné radikály. Ty jsou oněmi nebezpečnými „jiskrami“, vznikajícími při „hoření živin“. Tomuto procesu se také říká „oxidační stres“.
Volné radikály mají nepříjemnou schopnost poškozovat buňky (tkáně). Není to záležitost, kterou by bylo možné podceňovat – například jedna z teorií stárnutí vysvětluje procesu devastace působením volných radikálů. Proti nim je nutné bojovat – oněmi zbraněmi, jak je již nezvratně prokázáno, jsou ANTIOXIDANTY.
Dr. Colgan nadměrnou tvorbu volných radikálů v důsledku oxidativního stresu vyvolaného cvičením považuje za přímou příčinu poškození svalů a svalových zranění!
Volné radikály jsou atomy nebo sloučeniny specifické tím, že obsahují v molekule jeden nebo více volných elektronů. To z nich činí látky agresivní, jakési predátory, lovící v organismu oběť, tedy látky, s nimiž by se spojily, bohužel za vzniku velmi nepříjemných škodlivin.
Moderní lékařská věda uznává, že některá onemocnění jsou asi vyvolána volnými radikály v případě, že se jich tvoří nadbytek, nebo nejsou dokonale likvidovány vlastními obrannými mechanismy. Patří sem ateroskleróza, některá nádorová onemocnění, artróza, záněty, poškození plodu, šedý oční zákal a další, včetně poškození svalů. Nadbytek volných radikálů však vzniká nejenom působením kyslíku, ale také vystavením organismu vnějším vlivům – negativně působí především kouření, výfukové plyny, ozón, chemikálie v potravinách a ve vzduchu a vodě, UV záření a elektromagnetický smog. Zátěž tohoto typu stále roste, nelze se tedy divit, že jsme stále více nemocní.
Když hodně trénujete, do organismu se dostává více kyslíku a tak se tvoří mnoho volných radikálů. Právě ony dělají paseku ve svalech, jsou pravděpodobnou příčinou dosud neobjasněného přetrvávání svalové bolesti ještě několik dní po těžkém tréninku. Konečně, bolest je prvním alarmujícím příznakem poškození!
Vrcholový sport mládeže je bez patřičné „ochrany“ poškozující stejně, jako profesionální sport dospělých.
Jedinou možností, jak zabránit fatálnímu poškození zdraví, je systematické použití potravinových doplňků, v tomto případě obsahujících antioxidanty.
Kdy je jednoznačně zvýšené riziko tvorby nebezpečných množství volných radikálů?
- trénujete-li každý den 2 a více hodin
- je-li intenzita tréninku vyšší než 80 % vašeho maxima
- máte-li výraznou tukovou nadváhu („počítá“ se už s hodnotou nad 10 %)
- jste-li starší než 45 let
Samozřejmě že pro profesionální sportovce platí první dva body – ale i ty stačí k vyvolání rizika. Na druhé straně i zde platí, že všechno špatné může být pro něco dobré. Volné radikály totiž současně potřebujeme! Jsou součástí obranných mechanismů proti bakteriálním i virovým infekcím. Přebytek volných radikálů je zažehnán přirozeně přítomnými látkami – antioxidanty. Ale – kde je vzít? V prvé řadě „z vlastních zásob“, které mohou být doplňovány látkami přirozeně přítomnými v potravě. Opět tedy vystupuje do popředí kvalita výživy. Ani to však většinou nestačí.
Jak sportovat bez rizika poškození volnými radikály?
Intenzivně sportující člověk postupně „chátrá“ tím více, čím menší má genetické dispozice k sebeobraně, v čím horších podmínkách žije a sportuje a čím horší má životní styl. Problém je například s tréninkem ve znečištěném životním prostředí, stejně jako v silném UV záření. Nezávidím českým profesionálním sportovcům, pokud musí převážnou část roku trénovat v českém prostředí. Pokud přitom pravidelně nepoužívají ochranně působící antioxidanty, riskují předčasné poškození zdraví. SEZNAM ANTIOXIDANTŮ:
Oligomerní proanthocyanidiny (OPC)
Zdroji jsou například pryskyřice z kůry přímořské borovice, obsahující pycnogenol a grapefruitová jádra.
Kyselina alfa-lipoová
Je uznávaným, zřejmě nejsilnějším antioxidantem natolik účinným, že je označována za jednu z látek budoucnosti v ochraně před poškozeními mozku.
Astaxanthin
Jedna z nejnověji objevených látek je získána z řasy Haematococcus pluvialis.
Melatonin
Někteří badatelé označují tento přirozeně v organismu se tvořící hormon za nejsilnější antioxidant. V každém případě je to látka, která je známá jako „spací hormon“ nebo též „hormon mládí“. Čím jste starší, tím víc byste měli uvažovat o jeho použití.
Směs, sestavená z vitamínu C, beta-karotenu a vitamínu E
Původní základní „antioxidační formule“. Je však již překonaná, nutné je totiž rozšíření spektra podávaných látek ve formě kompletnějších směsí.
Minerály zinek a selen
Oba minerály v organicky vázané formě, nejlépe v roztoku obsahujícím huminové kyseliny (fulvináty).
Flavonoidy a anthoykany
Např. v borůvkách a černém rybízu a v zeleném čaji.
Ginkonoidy
Specifické alkaloidy z vývojově nejstaršího listnatého stromu ginkgo biloba, především jako podpora mozkové činnosti u starších lidí.
Kurkuminoidy
V podstatě se jedná o žluté barvivo z kurkumy.
Kyselina ellagová
V přirozené formě je přítomna v malinách, rajčatech a vlašských oř-echách. Konzumace těchto potravinových zdrojů však nemůže být významná s ohledem na jejich nepodstatná kvanta.
Extrakt z rozmarýnu
Další mimořádná novinka s ohledem na objev „kaskády“ vzniku látek, vycházejících z kyseliny karnosolové.
Resveratrol
Alkaloid obsažený v zrnkách a slupkách červeného vína a černého rybízu.
Kvercetin
Látka obsažená například v dubové kůře.
Coenzym Q10
Látka přirozeně přítomná v organismu podobně jako karnitin. V tomto případě ovšem původně známá jen jako jeden z léků proti krvácení dásní. Pravdou je, že se jedná o univerzálně použitelný antioxidant a látku, která dokáže zvýšit výkon srdce i svalů a současně je chránit před volnými radikály, čili před poškozením.
N-Acetyl-cystein
Látka odvozená od aminokyseliny cystin. Nesmí se překročit denní dávka 300 mg za předpokladu, že se bude souběžně podávat 1g vitamínu C (jinak hrozí tvorba cystinových močových kamenů u některých citlivých osob).
Co dělat?
V organismu působí jako přirozené antioxidanty enzymy superoxid dismutáza (SOD), kataláza a glutathion peroxidáza. Podávání ústy je však téměř neúčinné, jejich tvorbu však lze podpořit konzumací „stavebních kamenů“ – v případě glutathionu jsou to aminokyseliny glycin, kyselina glutamová a cystein (jsou součástí bílkovin přijímaných stravou). Dalším zdrojem je aminokyselina cystin, z níž se tvoří N-acetyl-cystein.
Používejte antioxidanty přinejmenším v období nejintenzivnějšího tréninku a také v zimním období především v případě, že žijete (a trénujete) v prostředí, zamořeném smogem. Pokud jste aktivními sportovci a je vám okolo „padesátky“, používejte antioxidanty nepřetržitě alespoň v základních dávkách. Totéž je nutné při jakémkoliv zdravotním problému. zvyšte dávkování alespoň po dobu 3 týdnů.