Příručka pacienta 25 – Je váš doktor staromódní?

cm testy zkumavky

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Aby udrželi krok s vývojem, musí praktičtí lékaři studovat odborné lékařské časopisy, účastnit se konferencí a seminářů. Studie vycházející z vědeckých zpráv interní medicíny dochází k tomu, že zřejmě ne všichni lékaři tak činí. Více než 700 lékařů bylo zařazeno do průzkumu, který měl zjistit jejich znalosti nejnovějších postupů v lékařské praxi.

Například se ukázalo, že vyšetření glykovaného hemoglobinu se po cca 10 letech provádění ukázalo jako velmi cenný ukazatel pro hodnocení léčby diabetu. V lékařských časopisech i učebnicích se už objevily desítky článků, popisujících jeho správné využívání. Nicméně se ukázalo, že 65 % všeobecných lékařů a 36 % internistů nevědělo, jak tento test správně využívat. Studie shledala, že tito lékaři neměli rovněž znalosti ani o dalších šířených novinkách.

Pokud se snažíte určit, do jaké míry se váš praktický lékař odborně dál vzdělává, je důležité pamatovat na následující:

  • Jakmile lékaři dokončí svá studia, jsou obecně dobře obeznámení s aktuální moderní lékařskou praxí. I když noví lékaři mohou mít nedostatek zkušeností a schopností správného úsudku, který s tím souvisí, mají blíže k novým medikamentům, posledním medicínským technologiím, setkali se již s pacienty, u kterých byly zjištěny nemoci jako AIDS nebo Lymská borelióza. Mnoho starších lékařů však praktikuje lékařskou péči tak, jak se ji naučili už dávno – před 30 až 40 lety.
  • Starší praktici budou pravděpodobněji zaostávat při sledování novinek, ale ti, kteří tomu věnují svou námahu, spojí nejlépe své širší znalosti se svými bohatými zkušenostmi. Nejvýznamnější autority a učitelé v oblasti medicíny mívají obvykle už šediny. Avšak ti nejhorší praktičtí lékaři, jaké jsem potkal, měli vysoký věk. Pro lékaře není závazně předepsán věk odchodu do penze. Někteří významní jedinci si udržují své schopnosti až do svých 80 let i déle. Takoví jsou však pravděpodobně spíše výjimkou než pravidlem. Podle zkoumání časopisu Boston Globe se 40% případů zastavení činnosti, odsouzení a dalších postihů v důsledku špatného vystavení receptu v průběhu jednoho roku ve státě Massachusetts týkalo lékařů nad 65 let. Avšak tito lékaři přitom tvoří jen 8% z počtu lékařů s licencí a mnoho z nich pracuje jen na částečný úvazek.
  • Lékař, který drží krok s novými poznatky v jedné oblasti, může být v jiných oblastech velmi pozadu. Třeba takový kardiolog může být dobře informovaný o posledních léčebných postupech při angíně pectoris nebo vysokém tlaku, ale o vývoji v léčbě diabetu nebo astma může vědět jen velmi málo. A protože mnoho specialistů poskytuje zároveň i primární léčbu, je tu větší riziko zaostávání, pokud překročí hranice svého oboru. To se obzvlášť projevuje u lékařů, kteří provádí mnoho rutinních výkonů – třeba kardiolog nebo gastroenterolog (specialista na nemoci žaludku a střev).
  • Nejlepším způsobem, jak posoudit další vzdělávání vašeho lékaře, je znát některé detaily vašeho zdravotního stavu. Čím více toho víte, tím lépe budete schopni posoudit znalosti vašeho lékaře. Pokud například trpíte na astma a prostudovali jste si poslední informace o jeho léčbě, měli byste vědět, že odborný názor na jeho léčbu se v průběhu posledních let radikálně změnil. Lék theophyllin, který byl hlavní částí léčení astmatu, začal být masově nahrazován léčbou s pomocí inhalací.
  • Pokládání otázek může pomoci posoudit, jak dobře je lékař seznámen s moderními trendy terapie. Mohli byste se ptát i na zdravotní problémy, o jejichž léčbě jste se dozvěděli třeba ze sdělovacích prostředků. Je dobré pokládat otázky typu: „Pokud má někdo provedený test na AIDS, který je negativní, znamená to s konečnou platností, že nebyl infikován?“ Kterýkoliv lékař, který má alespoň základní přehled, by měl vědět, že existuje neurčité období v délce až 6 měsíců, po jehož průběhu může být další test už pozitivní. Korektní odpověď na takovou otázku je tedy taková, že čím delší čas uběhl od pravděpodobné infekce, tím menší je pravděpodobnost falešné negativity.
  • Ani lékař, který předepisuje nejnovější léky, protože ho přitahuje možnost se účastnit na jejich testování, nemusí být výborný znalec nových postupů. Právě ti lékaři, kterým čas utekl, bývají mimořádně ovlivňováni pobídkami ze strany výrobců léků, aby preferovali předepisování nejnovějších léků, které jsou podporované reklamou. A právě v případech, kdy jsou nejnovější léky nebo vyšetření předepsány lékaři, kteří o nich ještě nemají potřebné znalosti, je riziko nesprávného užívání nebo nerozeznání škodlivých vedlejších účinků o to větší. A na druhé straně je předepisování zastaralých léků nebo vyšetření jasným indikátorem toho, že takový lékař nedbá na doplňování svých znalostí.

 

Důležitost sledovat nové trendy je však také občas příliš zveličována. Není to totéž jako špičková lékařská péče. Někteří lékaři, kladoucí příliš velký důraz na vyhledávání nových informací, mohou mít zase nedostatky v ostatních činnostech. A tudíž platí, že pokud máte lékaře poněkud zaostávajícího při svém dalším vzdělávání, ale jinak je pečlivý, soucitný a sdílný, dostane se vám možná skvělé péče. Jen to bude chtít si občas sami nastudovat informace o svém zdravotním stavu a o něco víc se zajímat o názory některého dalšího odborníka.

Články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR.