Přírodní prostředky proti migréně

cm migrena

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Řada lidí často zaměňuje bolest hlavy s migrénou. Často, když je bolí hlava, říkají: mám migrénu. Nutno říci, že k jejich velkému štěstí se o migrénu nejedná. Migréna není jen obyčejná bolest hlavy. Mají s ní potíže hlavně ženy (asi celkem 20 % žen), v menší míře muži (asi 6 %). Záchvaty migrény se objevují už v pubertě a vymizí kolem padesátky. Na počátku jsou záchvaty nejsilnější, s postupujícím věkem se intenzita zeslabuje a prodlužuje se trvání záchvatu. Nejčastěji se vyskytují jednou až dvakrát za měsíc.

Migréna – příznaky

Záchvat v podstatě zasáhne celý náš organismus. Migréna se dělí na dva typy:

  • s aurou,
  • bez aury.

Auru lze definovat jako určitý signál, který nám dává naše tělo, že se blíží záchvat migrény. Dochází ke zvýšené vnímavosti některého smyslového orgánu (zraku, sluchu či čichu).

Jakmile nastupuje bolest hlavy, aura vymizí. Samotný průběh migrenózní záchvatu má několik fází. První fází je prodrom, jedná se o nenápadnou fázi, předcházející vlastnímu záchvatu. Projevuje se změnou psychického stavu či nechutenstvím, může mít i další příznaky, například bolesti ve svalech.

Další fází je již zmíněná aura. Jak již bylo řečeno, nemusí být vždy přítomná a týká se asi 20 % nemocných migrénou. Může trvat několik minut, ale také hodinu.

Nejčastější je aura zraková, kdy pacient popisuje záblesky či podobné světelné jevy v určité části zorného pole. Také může dojít k výpadku vidění v určité části zorného pole. Následují vlastní bolesti hlavy, které mohou být středně až velmi silné. Bolest bývá pro nemocného většinou až za hranicí snesitelnosti. Tyto bolesti jsou pulzujícího charakteru. Nemocný obvykle vyhledá tichou, tmavou místnost bez jakýchkoliv smyslových podnětů. Negativně kromě světla, mohou působit i různé pachové či zvukové vjemy. Tato fáze je často doprovázena nevolností či zvracením. Po zvracení ovšem nepřichází úleva. Pacient může být v depresi či trpět úzkostí, až vysloveně plačtivý. Tato fáze může trvat až tři hodiny, ale také bohužel až tři dny.

Poslední, čtvrtou fází je postdrom. V této poslední fázi probíhá již relaxace a bolesti hlavy postupně mizí. Tato fáze může trvat hodiny až dny a většinou bývá přítomná únava a nechutenství. Po ukončení bolesti nastává relaxace – pacient cítí úlevu, je unavený a vyčerpaný, u některých se dostaví naopak euforická nálada. Pacient upadá do osvěžujícího spánku. V oblasti bolesti může ještě několik dní přetrvávat citlivost na dotyk nebo tepelné podněty.

Migréna – příčiny

V čem je příčina migrény, nebylo dosud stanoveno. Zatím se uvádí, že nejpravděpodobněji ji způsobuje specifický spouštěcí rizikový faktor, který by měl nemocný vypozorovat a pokud je to v jeho silách, odstranit.

Tyto faktory jsou dvojího druhu. Nekontrolovatelné faktory zahrnují například menstruační cyklus, meteorologické změny počasí a další vlivy, které pacient nemůže ovlivnit, maximálně se jim buď v případě počasí zkusit vyhnout, u žen v případě menstruace zkusit dopředu odhadnout.

Naopak mezi těmi, které lze ovlivnit, lze uvést například stres, nedostatek spánku, pasivní kouření, některé druhy jídel, silné světlo, hlasité zvuky, výrazné pachy, atd., kterým je možno se vyhnout. Každý migrenik by proto měl odhalit své kontrolovatelné spouštěcí faktory a snažit se jim vyvarovat v běžném životě. Průběh migrény může také zhoršit zvýšené užívání některých léků. U některých žen stačí k úplnému vymizení migrény pouhé vysazení hormonální antikoncepce.

Všechny tyto zmíněné jevy způsobí nejdříve místní snížení průtoku krve v mozku a změny v koncentracích mediátorů neboli zprostředkovatelům, tj. látek pohybujících se mezi nervovými zakončeními, například serotonin), což vede k místním edémům a dráždění nervových zakončení. Pokud je pokles výrazný, vznikne aura, v jiných případech aura nevznikne.

Jak jsem již zmínil, z nervových zakončení začnou uvolňovat látky (vazoaktivní aminy, tedy ty zmíněné mediátory), které způsobují bolest a další rozšíření cév. Tyto látky jsou v krvi běžně přítomné, ale jejich koncentraci může zvýšit nějaký zevní podnět (hluk, změna počasí atd.).

Někteří pacienti mají nedostatek enzymu odbourávajícího tyramin (je to látka obsažená v některých potravinách např. v jogurtech, banánech, sýru, čokoládě, mase nebo červeném vínu).

Pokud dojde k nadměrnému nahromadění tyraminu v krvi, může tato okolnost spustit řetězec reakcí vedoucí k migréně.

Migréna – prevence

Bohužel, jednoznačně úspěšná prevence migrény prozatím neexistuje. Odborníci se shodují, že migréna je většinou dědičně podmíněná. Lékaři doporučují vedení migrénového kalendáře. Do něj si migrenici během celého dne všechny možné faktory, které mohou spustit migrénu.

U chronických pacientů může dojít ke komplikacím migrény. K nejrozšířenějším se počítá chronická migréna neboli transformovaná migréna. U této nemoci se bolest hlavy objevuje po více než 15 dní v měsíci a postupně graduje frekvence záchvatů a snižuje se intenzita bolesti. Další charakteristické příznaky jako nevolnost, citlivost na ostré světlo a hlasitý zvuk se mohou, ale nemusí vyskytovat.

Jako další komplikaci je možné uvést status migrenosus. To platí v případě, že migrenózní záchvat má trvání delší než 3 dny a splňuje všechna kritéria migrény bez aury.

Migréna u dětí

Migréna se bohužel vyskytuje i u dětí, vzácně i u kojenců. Před pubertou migrenózními bolestmi trpí spíše chlapci, po pubertě dívky. U dětí je častější migréna s aurou, záchvaty bývají kratší (cca pár hodin proti i několika dnům u dospělých) a s intenzivnějšími příznaky. U dětí se vyskytuje také netypicky tzv. břišní migréna s opakovanými bolestmi břicha se zvracením, která připomíná náhlou příhodu břišní, ale bez jasného klinického nálezu.

Migréna v těhotenství

Rovněž u těhotných (či kojících) žen může dojít k záchvatům migrény a to bývá velký problém, protože nemohou užívat obvyklé léky. Většinou se v tomto období migréna nevyskytuje, ale bohužel u některých migreniček přetrvává. Podle statistik nejčastěji mizí migréna v těhotenství těm ženám, u kterých je přímo vázána na menstruační cyklus a vyskytuje se těsně před menstruací. Bohužel u některých žen se naopak záchvaty migrén zhoršují a u některých se dokonce i poprvé objevuje.

Těmto pacientkám nezbývá, než využít některé alternativní druhy boje (upravit stravu, vyzkoušet akupunkturu nebo akupresuru či obezřetně užívat léčivé rostliny nebo homeopatika). Ke zmírnění příznaků mohou těhotné ženy užívat přírodní přípravky obsahující hořčík. Hořčík najdeme i v přirozené formě například v mandlích, vlašských ořeších, lískových oříškách, sušených meruňkách, v celozrnném pečivu, ovesných vločkách. Dále je třeba relaxovat a vyhýbat se stresu.

Migréna a její léčba

Léčbu migrény je možné rozdělit na:

  • nemedikamentózní,
  • medikamentózní.

Nemedikamentózní snižuje výskyt spouštěcích faktorů, mění životní styl, během záchvatu to znamená přikládání studených obkladů na čelo. Dále v období mezi záchvaty se zařazují relaxační techniky. Medikamentózní léčba je založena na užívání léků několika druhů. Ty se dělí na léky určené k léčbě akutního migrenózního záchvatu (analgetika, triptany – ty jsou účinnější) a léky užívané pravidelně, působící proti vzniku migrény (profylaktická léčba).

Jaká může být prevence, již bylo zmíněno. Znamená to v prvé řadě se vyhýbat rizikovým faktorům a potravinám obsahujícím tyramin. Migrénu může zapříčinit i nadbytek soli a kyselinotvorné poživatiny jako maso, obiloviny, chléb a zrniny, dále glutamát sodný, dusitany či kořeněná jídla.

Léčivé bylinky

Jako doplněk léčby i jako součást prevence můžeme použít některé přírodní prostředky. Nejčastěji používaná je léčivá rostlina řimbaba obecná, též jinak známá jako kopretina řimbaba, hlavně v prevenci. Při propuknutí již její užívání nemá význam. Její latinský název je Chrysanthemum parthenium a náleží do čeledi hvězdnicovitých. Kopretina řimbaba je stejně účinná, ať se použijí její čerstvé listy nebo se použije forma tablet. Účinnou složkou je parthenolid, který znehybňuje chemické látky v mozku, které způsobují, že se krevní cévy rozšiřují.

K dalším rostlinám doporučovaným při prevenci migrény patří andělika lékařská, sporýš lékařský, paulinia opojná (neboli guarana, někomu nemusí dělat dobře obsažený kofein), majoránka zahradní (v tradičním léčitelství se nakládala do bílého vína) či odvar z levandule, který se inhaluje. Rovněž levanduli můžeme ve formě éterického oleje kápnout do lázně či do přístroje. Inhalovat se může i rozmarýn, který se použije do teplé (38 °C) koupele, necháme se asi 15 minut „napařit“ a pak se zabalíme do osušky. Rozmarýn má léčivý a osvěžující účinek. K dalším významným bylinám patří jinan dvoulaločný, který podporuje mozkový krevní oběh a zlepšuje funkce mozku.

Z doplňků stravy lze dále jako součást léčby i jako prevenci užívat hořčík a vápník, koenzym Q10 (zvyšuje přívod krve do mozku a podporuje krevní oběh), omega 3 mastné kyseliny (potřebné pro mozkové buňky), dále pupalkový olej, vitamíny ze skupiny B, vitamin C, rutin či lecitin.

Aromaterapie

Při předcházení vzniku migrény může pomoci aromaterapie, např. masáže spánků levandulovým olejem. Z dalších olejů, uváděných při aroma-terapii migrény je možno uvést eukalyptový či meduňkový. Z dalších alternativních metod může pomocí akupresura. Úlevu může přinést tlak na citlivé body během záchvatu. Akupresorické body lze nalézt jemným tlakem na spánkové svaly nebo postupem dolů v zadní části krku a ramene. Když nahmatáte citlivý bod, jemně zatlačte.

Alternativní medicína

Pomoci může i homeopatie, ale zde je třeba konzultace se zkušeným homeopatem. V homeopatii, obecně řečeno, jsou pacientům předepisována velmi malá množství substancí, které mohou napodobit příznaky nemoci. Doporučované léky přesně závisí na příznacích každého jednotlivce, takže dva lidé s podobnými problémy mohou být léčeni různě.