Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V roce 1997 Alfredo Pequito informoval veřejnost, že Bayer a další farmaceutické společnosti rozdávají dárky stovkám lékařů v Portugalsku za účelem ovlivnění jejich rozhodování při předepisování léků. The General Health Inspection Department v Portugalsku tato obvinění potvrdil. Bayer taktéž prováděl neetické lékařské testy v Portugalsku, u nichž několik lidí zemřelo, a přitom nebyl dodnes z těchto zločinů obviněn.
Otázka: Pane Pequito, kdy jste pracoval pro Bayer a co bylo Vaší náplní práce?
Odpověď: Předtím než odpovím na všechny Vaše otázky, dovolte mi vyjádřit můj hluboký vděk koalici proti Bayeru (the Coalition Against Bayer Dangers), všem jejím členům, za to, že projevili zájem o případ známý pod názvem “Bayergate”. Tento případ by měl vzbudit zájem také ze strany portugalských zdravotnických institucí a soudních orgánů. Naneštěstí pro portugalské občany se tak nestalo a spíš to vypadá, že pokračuje “ad aeternum”.
Do Bayeru jsem nastoupil 2. prosince 1992 jako zástupce pro oblasti Évora a Portalegre (region Alentejo). Tuto pozici jsem už zastával pro Schering-Plough a Sanofi (v tomto případě výhradně pro oblast nemocnic). Tudíž bylo mou povinností propagovat, eticky a čestně, produkty Bayeru v těchto dvou oblastech Portugalska. Teď ale mohu potvrdit, že to nebyl pravý úmysl Bayeru. 2. února 1996 (pátek, pozdě odpoledne) po běžné schůzce, jsem byl nečekaně požádán, abych se dostavil na personální oddělení společnosti, kde na mě čekal ředitel marketingového oddělení. Okamžitě mi bylo sděleno následující: „Nepodplácíte lékaře, neakceptujete tento postup, a proto nesloužíte společnosti.“ Bayer měl k dispozici, stejně jak je tomu doposud, značnou sumu peněz, která byla použita jako záloha u cestovních kanceláří ve formě informačních materiálů, zlatých propisek a jiných drahých předmětů. Rád bych poukázal na to, že cestovní kanceláře fungovaly jako forma bankovního systému, to znamená, že pod záminkou nějaké vědecké akce tam byla vložená částka domluvená s lékaři, kterou pak lékaři mohli použít nebo vybrat. Takové praktiky jsou, dle mého úsudku a svědomí, čistou korupcí. Můžu s čistým svědomím říct, že jsem se toho nikdy nezúčastnil.
Otázka: Jaká byla reakce na Vaše odhalení? Pokračuje „podplácení“ lékařů v Portugalsku i nadále? Podpořila Vás portugalská vláda nebo lékařské asociace?
Odpověď: První reakce byly plné nadšení a já, společně s nes počtem dalších lidí, jsem si myslel, že tato odhalení povedou k odpovídající akci (ze strany vlády nebo jiných subjektů), jejímž výsledkem bude napravení situace v tomto sektoru společnosti, který sice je otevřeně komentován, ale který se nikdo zatím neodvážil obvinit tak, jak jsem to udělal já.
Několik žurnalistů prozkoumávalo skutečnosti související s tímto případem v rámci svých možností, ale neodvážilo se jít do hloubky. Dokonce ani vláda neprojevila žádný zájem. Vlastně jsem absolvoval několik schůzek s ministrem zdravotnictví, setkali se se mnou také představitelé různých politických stran, ale výsledek byl nulový.
Inspekce všeobecného zdravotnictví (The Inspeccao Geral de Saude) má totiž velice omezené možnosti pro vyšetřování a jedná pouze v případě státních zaměstnanců. Výsledkem jejího šetření bylo velké množství dokumentace týkající se tohoto případu, které bylo předáno generálnímu prokurátorovi, jenž mohl nařídit kriminální vyšetřování prostřednictvím justiční policie. K výslechu jsem byl předvolán JEDNOU.
Uvedený prokurátor nechtěl v tomto případě dále pokračovat, jelikož se chtěl vyhnout potížím. Nepřál být si zřejmě zatažen do tohoto zmatku, zvláště když šlo o korupční případ „týkající se“ důležitých lidí.
Moje udání nikdy nevedlo (z neznámých důvodů) k otevření nového procesu a bylo v průběhu času odsouzeno k pravděpodobně záměrnému neúspěchu (proces 8484/95 byl již dva roky starý).
Procesy, které byly před soudem prezentovány, nebyly veřejnou žalobou pořádně prošetřeny a nejenom k mému překvapení, svědkové byli pouze zaměstnanci Bayeru (korupčníci). Výsledkem těchto několika málo soudních řízení byly pouze nějaké peněžité pokuty.
Pak v roce 1999, farmaceutický průmysl dostal amnestii od tehdejšího prezidenta republiky. Stalo se tak na podnět ministra spravedlnosti, který je překvapivě partnerem v právní společnosti „Jardim, Sampaio, Caldas e Assoc“, jež obhajovala a stále obhajuje Bayer. Což je neobyčejná náhoda!
Farmaceutický průmysl se po amnestii stal bezpochyby imunním a nepotrestaným, dokonce víc než předtím, což bylo jenom dalším stimulem k pokračování jeho chování na trhu.
Otázka: Našly farmaceutické společnosti nové způsoby jak ovlivnit rozhodování lékařů?
Odpověď: Po této amnestii korupce narostla exponenciálně. K uplatnění metod zmíněných výše je teď použito ještě více peněz, včetně přímých plateb v hotovosti nebo velice hodnotných dárků v závislosti na protislužbě. Měl bych také zmínit, že the General Health Inspection Department nemá vůbec žádné pravomoci k přezkoumání toho, co se děje v soukromém sektoru a není soudním oddělením. Cestovní kanceláře, lékárny, soukromé nemocnice, a tak dále, jsou mimo rámec jeho „vyšetřovacích“ akcí.
Představitelé různých laboratoří také nejsou kontrolování.
Ale přesto jak se vyvíjí tento případ, stále si myslím, že je zcela nezbytnou povinností každého občana konat ve prospěch všech, zvláště pokud jde o tak citlivý sektor, jakým je veřejné zdravotnictví, který ať již přímo nebo nepřímo ovlivňuje každého. Musím říct, že tato situace není ke cti žádnému takzvanému demokratickému státu. Odvážil by se někdo říct, že neexistují žádné případy onemocnění nebo dokonce úmrtí způsobené přemírou léků?
Otázka: A co lékařské testy? Která pravidla byla porušena v průběhu experimentů firmy Bayer? Nazval byste Portugalsko evropským „zadním dvorkem“, kde Bayer a také další farmaceutické společnosti provádějí nebezpečné testy?
Odpověď: Ne všechna pravidla, která musí být dodržována při provádění lékařských testů, jsou údajně splněna. Je tomu tak z důvodu, že inspekce tvořené kvalifikovanými odborníky, které by měly být součástí testů, nejsou prováděny. Na základě těchto faktů jsem 3. 12. 2007 předložil generálnímu prokurátorovi, Dr Monteirovi, studii týkající se testů v Bayeru, aby mohl nařídit skutečné vyšetřování.
S amnestií, o které jsem se zmínil dříve, jež byla naservírována na „stříbrném podnosu“, farmaceutický průmysl obecně, speciálně Bayer, našli v Portugalsku „ztracený ráj“, v němž mohou praktikovat cokoliv, co si přejí. Dobrým příkladem toho, co říkám, je klinický test antibiotik Ciproxin, který byl prováděn na dětech. Kvalifikovaní odborníci nebyli řádně informováni; neexistuje žádná informace o tom, kolik děti se testu zúčastnilo; a jedním z vyšetřovatelů byl psychiatr, který byl zároveň i ředitelem lékařského oddělení v Bayeru. Dalším dobrým příkladem byl případ Jorna Oldigse (ředitel farmaceutického oddělení firmy Bayer), který před soudem deklaroval, že dal doktorům 250 dolarů na test Nimotopu, ale zároveň přiznal, že nevěděl kolik lékařů a ani kolik starších lidí se testu zúčastnilo a dokonce neznal ani pravidla. Opakuji, že toto bylo prohlášeno u soudu a je to zaznamenáno.
Může to znít neuvěřitelně až směšně, ale v Coimbrii je nemocnice, která akceptuje „klinické marketingové testy“. Znáte něco podobného ve světě?
Otázka: Obviňujete Bayer z provádění testů na dětech a mladistvých. Máte nějaké dokumenty, kterými to můžete dokázat? Jaká rizika testované osoby podstoupily? Byli o tom informováni rodiče? Kdy a ve kterých krajinách byly tyto experimenty uskutečňovány a kdo je schválil?
Odpověď: Všechna moje prohlášení jsou podložena dokumenty. Nikdo přesně neumí odhadnout různé účinky, které můžou nastat, hlavně také proto, že klinické testy jsou tajným materiálem a jsou vyloučeny z jakékoliv případné veřejné konzultace. A kromě toho, v Portugalsku zůstávají výsledky těchto testů v rukou laboratoře, která je propaguje. Jsou tedy, jestli můžu použít daný výraz, „národním tajemstvím“. Skutečně pochybuji o tom, že příslušné úřady jsou náležitě informovány, což je indiferentní, jelikož tyto úřady se považují pouze za sdělovací subjekty. Je nemožné říci, kdo je schválil. Na druhé straně, klinické testy v Portugalsku můžou být legalizovány a schváleny a posteriori (dodatečně). V jiných krajinách byly zaznamenány stížnosti na vedlejší účinky léku Lipobay. Portugalsko je rozhodně jedinou výjimkou, kde nebyla zaznamenána jediná stížnost. Lidé se obecně obávají a také nedůvěřují soudnímu systému.
Otázka: Také jste předložil dokumenty týkající se testů léku na srdce Ecadotril. Portugalské noviny Expresso uvedly, že osm z 279 testovaných osob zemřelo v průběhu anebo po ukončení testů. Kdy a kde byly tyto testy provedeny? Kde došlo k úmrtím? Byl tento případ podán k soudu?
Odpověď: Žádné vyšetřování tohoto případu neproběhlo, přestože v důsledku testů došlo k úmrtím. To je bohužel pravdivý a skutečný příklad nedostatku respektu pro nejzákladnější lidská práva, konkrétně právo na život.
Otázka: Proč byla vyšetřování tak dlouho odkládána? Měl Bayer politickou nebo soudní ochranu?
Odpověď: Existuje pevné přesvědčení, že Bayer je nedotknutelný, jelikož reprezentuje německou sílu. Bayer je vlajkovou lodí této síly. Cokoliv co je špatné pro Německo, je špatné pro EU a tudíž také pro Portugalsko. Podobná věta byla pronesena u soudu a je zaznamenána. Opakuje, co bylo řečeno členem Portugalské vlády právnímu zástupci. Bez komentáře. Není to náhoda, že právnická firma vybraná Bayerem je, jak bylo zmíněno výše, “Jardim, Sampaio, Caldas e Assoc”. Tito muži v době obvinění zastávali posty prezidenta republiky, ministra spravedlnosti a ministra obrany. Jako odpověď na Vaši otázku Vám položím jednoduchou otázku: Je to náhoda a jde o údajné politické krytí? To jsou fakta, ne teorie. Vyšetřování nebylo odloženo. Ve skutečnosti nebylo vůbec uskutečněno. Nicméně doufám, že nový generální prokurátor, Dr. Pinto Monteiro, splní svůj slib, který mi dal a tím je zahájení vyšetřování tohoto případu bez dalších odkladů. Pana Monteira jsem ujistil, že nepodám u odpovídajících Evropských soudních institucí žalobu na Portugalský stát.
Otázka: Bayer na Vás podal žalobu za urážku na cti. Jaký byl závěr toho případu? Co se stalo, když jste předložil Vaše důkazy?
Odpověď: Bayer na mne podal žalobu dvakrát. V prvním případě jsem měl k dispozici údaje týkající se 11 klinických testů. Soud se o ně ale vůbec nezajímal. Důkazy mých svědků nebral v potaz a naopak, v úvahu vzal všechny důkazy zaměstnanců firmy Bayer, dokonce i těch, kteří nastoupili do firmy léta poté a o daném případu vůbec nic nevěděli. Druhý krát: jiný soudce. Byla to paní, která Bayeru navrhla, aby žalobu stáhl, ještě než soud začal. Opakuji: bez komentáře. Tyto žaloby byly podány v roce 1999. K soudu se dostaly v roce 2007. Je to spravedlnost?
Otázka: Našel se v Bayeru někdo, kdo Vás tajně podporoval po roce 1997? Dostáváte doposud informace zevnitř společnosti?
Odpověď: V roce 1997 obdrželi všichni zaměstnanci Bayeru jasný příkaz nekontaktovat mě, žádnou formou ani cestou. To se však nevztahovalo pouze na zaměstnance Bayeru, týkalo se to také každého, kdo pracoval ve farmaceutickém průmyslu v Portugalsku, což předpokládám, že bylo rozhodnutí Apifarmy, asociace farmaceutického průmyslu. Byl jsem infikován speciální nákazou! Nicméně, měl jsem štěstí, že se mi povedlo zůstat v kontaktu se dvěma nebo třemi kolegy, kteří měli charakter a silnou osobnost. Nedodržovali tyto absurdní příkazy a alespoň jeden z nich byl se mnou i nadále v kontaktu, i když to muselo zůstat v tajnosti. Rád bych zmínil, že Bayer sledoval všechny, o kterých se domníval, že by nedodržovali dané instrukce. Přesto, i když někdy způsobem připomínajícím Hollywoodský film, jsem se vždy dostal k informacím, které jsem potřeboval, jak přímo z Bayeru, tak z farmaceutického průmyslu.
Otázka: Změnila se situace poté, co jste se setkal s portugalským generálním prokurátorem v prosinci 2007?
Odpověď: Bohužel až doposud se nic zásadního nestalo. Nicméně generální prokurátor je vázán zákonem jednat, jelikož princip nejednání, který byl charakteristický pro předešlé vyšetřování, v portugalském soudním systému neexistuje. Jak jsem nakonec zjistil, vypadá to, že šlo o skandální snahu „zamést vyšetřování pod koberec“ což jsem se dozvěděl díky žalobě za urážku na cti, kterou proti mně podal Bayer. Chtěl bych věřit novému generálnímu prokurátorovi! Na setkání s ním jsem šel sám, protože jsem ztratil důvěru k mému předešlému právníkovi, Garciovi Pereirovi. Každý mě varoval před aktivitami tohoto pána, který zneužil můj případ k tomu, aby se sám zviditelnil, přičemž opomíjel mé zájmy. Teď mi je úplně jasné, že je mnohem přínosnější jít na schůzku sám a mít tím prostor vysvětlit svým způsobem fakta, než muset diskutovat a jednat mezi dvěma právníky, kteří projednávají právní proces. Mým novým právníkem je od února 2008 Dr. Santos de Oliveira.
Otázka: Několikrát došlo k pokusům usilujícím o Váš život. Byly tyto snahy řádně přezkoumány? Zjistilo se, kdo za tím stál?
Odpověď: Ne. Úřady dokonce mají snahu všechny tyto situace před veřejnosti znehodnotit, což je přesný opak toho, co dělali v soukromí. Nepochybuji o tom, že tito lidé jsou extrémně nebezpeční. Od obvinění jsem ve vážném nebezpečí. V současnosti nemám žádnou ochranu. Portugalský stát je a bude zodpovědný za cokoliv, co se mi může stát. Radši bych to ale nekomentoval.
Otázka: Co teď lze udělat pro podporu Vašeho případu a změnu chování farmaceutického průmyslu?
Odpověď: Intenzivní mezinárodní nátlak.
Otázky kladla – Coalition against Bayer Dangers, Německo.