Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Už déle než půlstoletí je znám rozhodující (asi 90 %) vliv kouření cigaret na tvorbě zhoubných nádorů plic, ale i značný význam při vzniku nádorů dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu, močového měchýře, slinivky břišní, ledvin a pravděpodobně i dalších orgánů.
Celkově, v porovnání s ostatními rizikovými faktory prostředí, se kouření cigaret se podílí na vzniku zhoubných nádorů zhruba jednou třetinou. Tabákový dým navíc potencuje jiné karcinogenní látky, přičemž výsledný účinek není součtem, ale násobkem obou karcinogenních faktorů. Podpora nekouření je proto považována za rozhodující a prioritní přístup k prevenci zhoubných nádorů. Zkušenosti z USA i západoevropských zemí ukázaly, že každé snížení spotřeby cigaret vede k poklesu incidence zhoubných nádorů plic mnohem dříve, než se předpokládalo, už v průběhu 10 – 15 let, a dokonce ještě rychleji dochází rovněž k markantnímu poklesu onemocnění srdce a cév. Příznivé je i zjištění, že osoby, které zanechaly kouření, mají po 20 letech stejné „šance“ na tvorbu zhoubných nádorů jako celoživotní nekuřáci.
Poměrně významně ovlivňuje profesionální nádorová onemocnění expozice širokému počtu karcinogenních látek v pracovním prostředí. V některých případech zde signalizuje přítomnost potenciálního karcinogenu i nepatrný výskyt tzv. signálních tumorů, jako jsou např. mezoteliomy plic nebo angiosarkomy jater, jež se v normální populaci vyskytují jen zřídka. Soustavné sledování morbidity a mortality v jednotlivých zaměstnáních, evidování a sledování nových chemických látek zaváděných do výroby a důkladná individuální ochrana pracovníků patří k základním zásadám prevence profesionálních tumorů.
Alkohol, především koncentrovaný, podněcuje vznik zhoubných nádorů dutiny ústní, hrtanu, jícnu i žaludku, významnou úlohu hraje při vzniku zhoubných nádorů jater jako důsledek cirhózy. Nadměrný konzum alkoholu se významně podílí rovněž na vzniku neurologických a psychiatrických onemocnění a nadto potencuje účinek kouření.
Vztah výživy a výskytu zhoubných nádorů indikuje především prudký pokles u nádorů žaludku ve většině vyspělých zemí, připisovaný vhodnějšímu složení stravy a lepším způsobům skladování a konzervování potravin. Mimořádný význam výživy přesvědčivě dokazují i výsledky tzv. migračních studií, stejně jako konotace mezi obezitou a zvýšeným výskytem nádorů prsu a vaječníků. Primární prevenci představuje celkové snížení kalorického příjmu, omezení obezity, snížení podílu živočišných tuků ve výživě na maximálně 30 % skladby denního energetického příjmu a jejich nahrazení rostlinnými oleji, upřednostňování drůbežího, králičího a rybího masa, redukce uzených, marinovaných a solí stabilizovaných potravin a současně zvýšený příjem čerstvé zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků. Rostlinná vlákna, jejichž konzumace působí jako ochrana před nemocemi tlustého střeva, by měla tvořit alespoň 15 % celkového denního objemu potravin. Snížení obsahu soli ve stravě zase působí preventivně nejen u nádorů žaludku, ale i v případě srdečně-cévních onemocnění.
Význam sexuálních faktorů a reprodukčních funkcí žen při vzniku nádorů je velmi rozdílný. Velký počet porodů zvyšuje riziko nádorů čípku děložního, vyšší počet porodem ukončených gravidit s prvním porodem v mladém věku poskytuje ženě naopak značnou ochranu před zhoubnými nádory prsu, zatímco nepříznivě v tomto směru působí umělá přerušení těhotenství. Jako velmi častý důvod opětovného růstu zhoubných nádorů krčku děložního se uvádí promiskuita. Ta je v některých populacích rovněž zásadním rizikovým faktorem přenosu viru HIV a příčinou zvětšujícího se rozsahu pohlavních chorob.
K dalším významným způsobům prevence rakoviny patří ochrana kůže před ultrafialovou složkou slunečního záření. Tento problém úzce souvisí se ztenčením ochranné ozónové vrstvy ve stratosféře Země, a tím i nápadným zvýšením počtu nebezpečných maligních melanomů, ale i ostatních nádorů kůže. I když počet opalujících se lidí v posledních letech značně poklesl, jsou namístě i opatření zaměřená proti dalším možným nebo potenciálním etiologickým faktorům. Jako nezbytné se jeví trvalé monitorování a ochrana životního prostředí před znečištěním a ionizujícícm zářením.
Za zmínku stojí i nové metody, považované za nadějné perspektivy primární prevence vzniku nádorových onemocnění. Ať už jde o tzv. chemoprofylaxi – podávání určitých látek, jako jsou vitaminy, stopové prvky apod., jež zpomalují nebo blokují proces změny normální buňky v buňku nádorovou, či vakcinaci proti zákeřným virům.