Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nemoc je oddělení od naší božské podstaty. To tvrdí, a dnešním hostem Celostní medicíny je, Eva Jelenová. Eva se již od svých šestnácti let uvědomuje jako čisté Božství. Přijměte její pozvání do úchvatného světa tiché přítomnosti, ve které se zrcadlí mír a blaženost – světa, kde se problémy a trápení rozpouštějí, a kde vlastně ani nikdy neexistovaly.
Evo, Celostní medicína je web o alternativních cestách k léčení. Co podle Vás nejvíce pomáhá k tomu se uzdravit?
Nejvíce pomáhá přestat věřit sebou vytvořené představě, že jsme nemocní. Naše podstata, která je Božská, je samotná existence. A ta je vždy zdravá a dokonalá. Je potřeba si uvědomit, kdo vlastně jsme. Jsme absolutní vědomí. Čirý projev Boha. Jsme Ten, kdo si to celé uvědomuje. Nejsme uvědomované. Nemocné může být tělo, emoce, mysl, a i to je představa, iluze. Při ztotožnění s představou, že jsme tělo, emoce, mysl, vzniká prvotní oddělení od Božské podstaty, a to je vlastně nemoc. Tím žijeme v nevědomosti sebe sama, ve ztotožnění s osobností a většinou trpíme. Podstatné uzdravení spočívá v uvědomění si sebe sama jako Boží přítomnosti.
Wau! To je naprosto dokonalé! Zůstaňme ale ještě chvíli u tématu. Před chvílí mi na Vás došel dotaz od jedné paní. Chce vědět, jak má myslet na to hezké. Když má povinnosti a hodně práce, tak ji nic nebolí, ale jakmile má volno a je sama se svou myslí, tak ji hned začne něco bolet nebo svádět jen k myšlení na tu bolest.
Je potřeba si to uvědomit a neztotožňovat se s tímto konceptem. Je důležité se uvědomit, ustanovit se jako čiré Božství a nechat toto Božství konat. Plně si uvědomit, že Boží milost je zde stále přítomna pro každého, a tam zaměřit svou pozornost. Ze začátku to mysl zkouší a nabízí staré programy utrpení. Je potřeba se vnitřně rozhodnout, že již nebudeme trpět. Rozhodnout se, že žijeme v dokonalosti, zdraví, hojnosti a radosti. Pokud to neuděláme, staré programy a tendence se budou projevovat. Toto musí vyvstat z každého z nás. Nikdo za nikoho nic neudělá. Plně se uvědomte jako projev Božství. Projev samotné existence. Ta je dokonalá. A nechte to tak být. Vneste do celé své existence svátost a dokonalost. Stačí myšlenka, pocit, důvěra. A vše se tak bude dít. To, jak myslíte, se realizuje. Zkontrolujte si své nastavení. A také si zkontrolujte, jak žijete, jak o sebe pečujete, a jak umíte být v klidu. Zastavte se a učte se být v klidu, tiše. Jen buďte. Vše je tu pro nás připravené. Vše je dokonalé. Je potřeba si to uvědomit, a důvěřovat tomu.
V nedávném rozhovoru pro Příznaky transformace jste řekla: „Myslím stále na Boha. Na Existenci. Na Stvoření. Na Lásku. Jakkoliv to nazveme. Já to nazývám Bůh. A jsem tam pořád. Částí pozornosti stále myslím na Boha a částí pozorností žiju tento svět.“ Jak se to, Evo, dělá? Jak si pozornost na Boha udržet i uprostřed toho největšího ruchu?
Ono se to děje vlastně také samo. Já jsem se uvědomila ve svých šestnácti letech. A od té doby se plně věnuji poznání sebe sama. Za ty roky jsem prošla vším a jsem za to vděčná. Ukotvila jsem se v lásce k Bohu. K samotnému stvoření. K životu. A prostě jednoduše tuto esenci či energii, Vesmír, Lásku, Boha miluji. Svět se děje kolem vás, ale srdce je stále na stejném místě. Je uvnitř vás. A tam je i podstata samotné existence. Vy jste ta podstata. Milujte ji. Milujte své nejvnitřnější Já.
Čím může podle Vás začít úplný začátečník? Když někdo ještě s meditací nebo duchovní praxí buď ještě nezačal, nebo je úplně na začátku…
Může začít s tím, že se utiší. Jen tak se posadí a je v klidu. V tichu. Může mít zavřené oči nebo otevřené a jen tak být. Nejdříve v kratších intervalech a poté prodlužovat toto tiché spočívání. Může chodit do přírody a vnímat tu Boží krásu. A zůstávat v tichu a klidu. Toto ticho se samo prohlubuje. A ukotvuje. Není potřeba se trápit v meditacích. Je mnoho technik meditací. Já doporučuji se utišit a myslet na Boha. Na svou existenci. Vyciťovat se a uvědomovat se. Uvědomit si: „Ano Já jsem, Já existuji.“ A tiše spočívat v této přítomnosti.
Velmi inspirativně také mluvíte o tom, jak si tvořit mír. Mohla byste, prosím, k tomu něco říci i našim čtenářům?
Mír je láska. Je to naše přirozenost. Tak jsem se uvědomila. Probudila se. Tzn. plné vědomí sebe sama v každém přítomném okamžiku. Neustále je vnímáno, že jsem právě v projevu, a to je fascinující. Samotný život, samotná existence je fascinující.
Pochopila jsem, že není potřeba bojovat. Není potřeba trpět. Přestala jsem se zabývat světem a obsahem mysli a obrátila jsem pozornost na samotnou pozornost. Na toho, kdo si to uvědomuje, a tam spočívám a tam je Mír. Tato pozornost je tichá, a to jsme my.
Často jen tak jsem. V tichu a klidu. Nechávám samotnou existenci se uvědomovat. Anebo ráda tvořím a konám, a to se krásně děje samo. Vše plyne a tvoří se ve své dokonalosti. Mír nenajdete venku, ve světě. Mír je ve vás, ve vašem Vědomí. Vy jste Mír.
Jak se dostat do toho bodu, kdy se všechno děje samo?
Uvědomit si to. Připustit to. Dovolit to. Já vždy říkám „Bože konej“, a jen se těším, co vytvoří. A vždy je to krásnější, než si dokážu představit. Pak už ke mně přichází impulzy. Udělat to, či to, a tak je konáno. Je dobré být otevřený a nelpět na výsledcích. Je dobré být trpělivý a umět jen tak být, když se jakoby nic neděje. Je dobré si nastavit, že je tu pro mě vše dokonalé. A že vlastně nic nemusím a vše se děje samo. Takže odpověď zní, si to tak vnitřně ustanovit. Vše se děje samo.
Moc se mi líbí věta na Vašem webu, že jste se narodila oslavovat krásu života. Měla byste na závěr nějaké tipy, jak toto může činit každý jeden z nás?
Milujte Boha… Je ve vás. Milujte život. Oslavujte život. Každé uvědomění se v Bohu, ve vědomí svého nejvnitřnějšího Já, je oslava života. Pečujte o sebe. Buďte krásní. Pečujte o své okolí. Pečujte o přírodu. Vytvářejte krásné prostředí kolem sebe. Tím, že se uctíte. Nasaďte si královskou korunu a usedněte na trůn. Na trůn Života. Vy sami si tuto vznešenost musíte dovolit a uvědomit. Je tak tichá prostá a obyčejná. Tato vznešenost je stále přítomná. Je v nás. My jsme vznešeností tohoto života. Tak se tak uvědomme. Teď. Přeji nám všem krásné a požehnané dny.
Moc Vám, Evo, děkuji za rozhovor.
Webová stránka Evy Jelenové: www.evickajelena.cz
Jiří Hamerský