Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Zdánlivě nenápadné téma, avšak velmi důležité.
Můžete dělat chyby vědomé, ale můžete je dělat i nevědomky. Je mnoho faktorů, jež se ve vaší mysli odehrávají, a tak si svou chybu často ani neuvědomíte.
Tento fenomén bývá předmětem rozboru, který provádím se svými klienty v naší speciální poradně. Naše komunikace začíná většinou vyjmenováním potíží a diagnóz a závěr požadavku končí pacientovou větou: „Vůbec netuším, kde je příčina mých potíží a kde jsem udělal/a chybu“.
Nemoc je následek, tedy musela ona chyba dnešnímu následku předcházet.
Rozbor začíná tím, že si cíleně sestavíme životní časovou osu. Již podle toho, jak pacient přistoupí k sestavování své historie sepisováním životních událostí, vidím, proč dotyčný nemůže pochopit, kde příčina leží a kde chybu udělal. Má vlivem rychlého tempa svého života zafixováno, že událost, která se mu stala, je normální, považuje ji za banalitu, za něco, co nestojí za řeč či za povšimnutí, za to, aby si takovou událost pamatoval. Proto svou příhodu komentuje často slovy „to má dnes každý“, dokonce i jeho lékař mu to podobnými výroky potvrdí.
Jenže v tom je právě ten skrytý význam, zde jsou ony chyby, které si člověk neuvědomil a za které pak trpí.
Někdo říká: „Má smysl, abychom pátrali v minulosti? To, co se stalo, přece už neovlivníme“.
Ano, je to pravda, že neovlivníme, jenže tu zůstává otázka, kde jste udělali chybu. A tuto chybu si musíte znovu promítnout, uvědomit si ji, přijmout ji a poučit se z ní.
Některé z životních událostí, které sestavíte do časové osy, můžete právě tímto způsobem odhalit.
Chyby jsou bolestivé, ale je útěchou vědět, že v okamžiku, kdy je přijmete, učiníte první krok k tomu, abyste se začali léčit, a zcela zásadní otázkou pak je, jestli se chcete z pojmenovaných chyb poučit a zda již nechcete tytéž chyby opakovat.
Ještě hůře je, pokud chybu odhalíš a opakuješ ji. V tom okamžiku už nejde o nevědomou chybu, ale o úmyslnou chybu. A ta se v pomyslném žebříčku „hříchů“ cení mnohem přísnějším měřítkem a obvykle i následky mají tvrdší dopad.
I v Bibli je o tom ponaučení. Zpočátku se musíš ze svého hříchu vyznat a dát se na pokání, bez toho nebudeš spasen. A to platí stále, i v dnešní době…
Nejprve musíš svou chybu uznat, pochopit ji, přijmout ji a rozhodnout se, že ji už nebudeš opakovat; pokud to neuděláš, vyléčení se nedočkáš.
V léčení se nemůžete spoléhat jen na léky, na lékařskou techniku, na pokroky v medicíně, ale musíte nejprve sami udělat jednu zásadní věc. Přijmout chyby a více je neopakovat.
Doporučujeme knihy o duchovních příčinách nemocí.