Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Možná vám také roste na zahrádce v širokých kobercích záplavy fialových kvítků. Rostlinka stěží přerůstá výšku 20 centimetrů. Její šlahouny se však plazí a mohou dosahovat vzdálenosti několika metrů. Řadíme ji do čeledi hluchavkovitých. Typická je stoupavá lodyha s řapíkatými, ledvinovitými až srdčitými listy. Kvete modrofialově, z úžlabí listů.
Popenec břečťanolistý
Popenec řadíme mezi první kvetoucí bylinky, které se tak postarají o brzký med. Sbíráme olistěnou nať, a to od dubna až do přelomu prázdnin. Roste hojně, většinu na sušších stanovištích, okrajích luk a záhonků, v zahrádkách, u plotů. Mnozí zahrádkáři by mohli vyprávět, neboť jejich úsměvný boj s bylinkou je často marný. V jedné milé diskuzi věnované popenci jsem se dočetla:
„Dobrý den, rád bych okrasný trávník, nicméně, neustále se mi zde vtírá popenec. Co dělat, jak jej zlikvidovat, co na něj nalít…“
„Mám pro Vás jednu jedinou radu, zlikvidujte okrasný trávník a nechte jej prorůst popencem, který splní mnohem větší službu, nežli nabubřelá okrasná umělost. S úctou bylinkářka Markéta.“
Pokud popenci propadnete, na internetu lze koupit také semínka, pozor však, bylina se skutečně vehementně rozrůstá. Aby pak nezasahovala tam, kam si to nebudete přát.
Naše zahrádka je popence plná, všude to bzučí, jemně voní, kvete a my velmi rádi popenec sbíráme, sušíme, případně čerstvě nakrájený pak vmícháváme do nejrůznějších zeleninových pokrmů či pomazánek. Obsahuje silice, hořčiny a třísloviny, cholin, saponiny, vitamín C a draslík. Popenec sbíráme v rozpuku, následně rozložíme a sušíme ve stínu, snažíme se, aby teplota nepřesáhla 40 °C. Bylinku uchováváme v dobře uzavřené nádobě, chráníme před vzdušnou a světelnou oxidací.
Použití bylinky a její léčivé vlastnosti
Bylinkáři používají většinou nať, ale také čerstvou šťávu, která rozpouští hleny, působí protizánětlivě a desinfekčně, mírně staví. Doporučuje se také přidávat do koupelí, během kterých chceme zmírnit hnisavé a špatně se hojící rány. Lidové lékařství jej po dlouhou dobu užívalo jako výtečný prostředek proti hlístům. Bylinka upravuje trávení, podporuje činnost žlučníku, jater, harmonizuje metabolismus. Pomáhá při zánětech horních cest dýchacích, chronickém kašli. Dr. Popov užívá síly popence ve svém čaji Salmonelin, za doprovodu tymiánu, sporýše, lichořeřišnice, kdy tato mocná kombinace vykazuje silné antibakteriální schopnosti a zároveň desinfikuje střevo. Čistý popenec, nemáte-li možnost sbírat a sušit, nabízí také čajový specialista Grešík.
Máte-li rádi pažitku či petrželku, pak se nebojte použít rovněž popenec. Jeho chuť je jemně ostrá, svěží, zemitá a v lidové kuchyni má své místo od starověku. Tehdy se přidával do polévek, zeleninových či vaječných pokrmů, jako aromatická součást pomazánek. V dnešní době jej ještě stále mnohé hospodyňky přidávají společně s kopřivou a natí petržele do tradiční, slavnostní velikonoční nádivky. Použít lze však také samotné listy, které omyjeme a smísíme s další listovou zeleninou, například polníčkem, doplníme o rajče, dochutíme vhodně zvolenou zálivkou, posypeme semínky a servírujeme jako chutnou přílohu k nedělnímu obědu. Lístky lze přidat rovněž do smoothies, čímž si opět zajistíme hezkou dávku chlorofylu, ale také vitamínu C.
Z popence lze připravit velmi chutné, netradiční bylinkové máslo, do kterého potřebujeme 6 rostlinek popence, petrželovou nať, mladé jarní kopřivy, česnek, himalájskou sůl, přidat můžeme také kurkumu, případně květy měsíčku zahradního. Veškeré bylinky posekáme na-jemno, česnek prolisujeme, promísíme se změklým máslem, směs vložíme do tvořítka a necháme opět zatuhnout. Kurkuma či měsíček dodají máslu lehkou žlutavou barvu.
Špaldoto s divokými bylinkami a kořenovou zeleninou
- 200 g špaldového zrna
- 200 g mrkve
- 100 g petržele
- 50 g celeru
- 70 g mladých listů kopřivy
- 50 g natě popence
- 1 cibule
- kokosový olej
- slunečnicové semínko
- himalájská sůl
Špaldu namočíme přes noc do vody. Následně zpěníme cibulku na kokosovém oleji, přidáme mrkev nakrájenou na drobné hranolky, petržel na kolečka, celer na kostičky. Směs doplníme na-jemno pokrájenými kopřivami, popencem, osolíme a dusíme v zeleninovém vývaru, případně jen ve vodě. Dále dochutíme dle potřeby, výtečný může být česnek. Vaříme do změknutí. Sypeme sýrem. Servírujeme s řepným salátem.
Čaj, který mírní zahlenění
- 1 polévková lžíce popence břečťanovitého
- 1 polévková lžíce tymiánu obecného
- 1 polévková lžíce fenyklu obecného
- 1 polévková lžíce mateřídoušky úzkolisté
- 1 polévková lžíce jitrocele kopinatého
- 1 polévková lžíce plicníku lékařského
Bylinky smísíme, před použitím spaříme 1 polévkovou lžíci bylin 300 ml vody a vylouhujeme 15 minut. Následně popíjíme 3 x denně, po dobu 14 dní. Pokud nepomůže, učiníme 14 dní pauzu a opět v kúře pokračujeme.
Ona je spousta bylin jedlých, jen k tomu, co volně roste, tak nějak nenacházíme odvahu je sbírat. Možná se bojíme, nevládneme časem, případně nám bylinná lékárna přijde v dnešní době fádní. Vždyť na trhu existuje nepřeberné množství již hotových potravinových doplňků. Možná i proto pak míváme tendence zabřednout v nemoci, jejichž základem je absence slunce, čerstvého vzduchu, uklidňujícího zpěvu ptáků, vyrovnané mezilidské vztahy a samozřejmě také vyvážená pestrá strava, denní porce pohybu a úsměvu v srdci. Vždyť je to přeci tak snadné.
Další informace k jedlým bylinám nejdete v knihách o bylinkách.
Zdroj: Jarošíková, Blanka. Vaříme z přírody. Eminent, 2013. 220 str. ISBN 978-80-7281-459-6.