Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
První dva dárky
Dětská imunita je dnes velmi často citované téma. Její vývoj začíná už v těhotenství (brzlík, nespecifická imunita), pokračuje i při porodu. Pokud je porod klasický a dítě projde porodními cestami, jsou jeho kůže i sliznice osídleny v optimální míře tzv. mikrobiomem. Jinak řečeno od matky dostane bakterie, které mu budou pomáhat nejen trávit, ale posílí i jeho imunitu. Další složkou, která je brzy po porodu darem od matky, je kolostrum. První mléko nabité nejen živinami a energií, ale i protilátkami a probiotiky. Tak nám příroda dala dva velmi silné systémy, které nám umožní přežít ihned poté, co opustíme tělo matky.
Vlastní obrana
Postupně, jak se miminko začíná samo živit, trávit, a to trvá několik dní, než trávicí systém dokonale naběhne, vytváří si svůj mikrobiom ve střevech, na kůži i sliznicích. Dozrává také jeho vlastní imunitní systém. Již velmi brzy je novorozené dítě schopno zvládnout některé infekce, a tato schopnost sílí s tím, jak je systém obranyschopnosti trénován (samostatně začíná fungovat přibližně od 4–5 měsíce). A tady je v současnosti zakopán pes. Čím více se snažíme děti chránit, tím víc jim znemožňujeme imunitu posilovat. Je jasné, že budeme dodržovat základní hygienická pravidla. Ale nic se nesmí přehánět. Dítě potřebuje přirozené prostředí. V něm sílí. Na loukách, v lesích, v rybnících, se zvířaty… Tehdy se setká s bakteriemi, viry i parazity, na kterých se jeho imunitní systém cvičí. A má důvod. První velká zátěž obvykle přichází s nástupem do školky. Každé dítě si tam přinese svoji dávku bakterií a virů, které posbíralo dosud ve svém životě a se kterou se musí jeho kamarádi vyrovnat. V tu chvíli to začne. Děti, které nemají imunitu v dobré kondici, onemocní. K tomu se přidají sezonní virózy, předávají si je navzájem. Tak vznikají ony nekonečné nemoci, kdy se dítě sotva uzdraví a následuje další kolo. Zdá se to jako začarovaný kruh, ale lze z něj vystoupit. (Jak do něj nenastoupit, je popsáno výše.) Je důležité, aby se imunita správně vytvořila a organismus zbytečně nevysiloval.
Co dítě nejvíc oslabí?
Stres. Uvědomme si, že dítě řadu věcí nechápe, ale intenzivně vnímá své okolí pomocí pocitů. Ty je často zaplaví a vyvolají emoce, se kterými si nemusí umět poradit. Pak je na nás, abychom jeho emoce převzali a vrátili mu je již zpracované. Tak mu pomůžeme zvládnout sílu s nimi spojenou. A tím se dítě posílí. Uvidí, jak se dá situace řešit, má jistotu, že se může na rodiče spolehnout. Pokud přesouváme na dítě rozhodnutí, na která nedozrálo, nenastavíme mu laskavé, ale pevné hranice, nebo nedokážeme projevit rozhodnost, když je třeba, oslabujeme je. Necítí se v bezpečí, a to ho zatěžuje. Dalším faktorem, který dítěti můžeme „připravit“, je nevhodná strava. Děti mají velmi křehké trávení, a tak je leccos rozhodí. Jde zejména o slazené nápoje, barvené cukrovinky nebo zcela nepatřičnou skladbu jídla. Děti, které ještě nejsou zkažené Cocacolou a hranolky, dokážou přesně poznat, co jejich tělo potřebuje. Některé opravdu nemusejí mít maso. Jiným vysloveně vadí mléko, i zdravé výrobky z něj. Další zase potřebují velké množství rýže nebo polévky. Pokud je tedy nutíme do jídla, které považujeme za správné, nemusí to být vůbec dobře. Prostě – vědí více než my.
Je třeba dítě zavčas ze školky vzít, je-li nemocné, a vracet je tam
až zdravé, aby zbytečně nenakazilo někoho dalšího. Tak může
celá školka z našich znalostí profitovat.
Zdroj: www.energy.cz