Pigmenty

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Dnešní kapitola čerpá informace z přírody. Ta nám poskytuje bohaté zdroje pro naše zdraví. Ani si to neuvědomujeme. Díváme se na rostlinu, na krásu jejích květů, vnímáme barevné tóny a nenapadne nás, že právě tyto pigmenty jsou velice důležité dokonce pro naše zdraví. Povězme si o nich něco více.

Nejvíc vyhledáváme v přírodě zeleň. Je to barvivo chlorofyl. Tento zelený pigment je nezbytný pro proces fotosyntézy. Pohlcuje světlo, z něhož se získává energie pro různé děje. V této fázi dochází k rozkladu vody a uvolnění kyslíku, který pak využívají i jiné organismy k dýchání. Dále dochází k zabudování oxidu uhličitého do molekul cukrů, které dále slouží buď jako zásobárna a zdroj energie, nebo jako stavební složky pro tvorbu složitějších molekul (polysacharidů, glykosidů aj.). Chlorofyl využívá modré a červené části vlnové délky světla, méně zelené… Červené a modré světlo je absorbováno, zelené světlo se odráží. Z tohoto důvodu mají části rostlin, které obsahují chlorofyl, zelenou barvu. Chemicky se molekula pigmentu skládá z hořčíkového jádra se čtyřmi okolními částmi dusíku, jakož i pěti nebo šesti díly kyslíku, 28 až 72 díly vodíku a 35 až 55 díly uhlíku. Není rozpustný ve vodě, ale v tucích a nachází se v chloroplastech v buňce. Pojmenování je z řečtiny: chloros je „zelený“ a phyllon je „list“.

Flavonoidy

Tyto ve vodě rozpustné pigmenty jsou postaveny na aminokyselině fenylalaninu, který se nachází ve vysokých hladinách v mléce savců. Dobrým zdrojem flavonoidů ve stravě jsou celer a petržel.

Existují dvě různé skupiny flavonoidů:

  1. Anthokyany: Tyto pigmenty poskytují širokou škálu barev od oranžové / červené až fialové / modré. Zvláštní barva je závislá na kovových iontech a hodnotě pH, mění se od kyselé červené až na modrou zásaditou. (Yoshikazu Tanaka / Nobuhiro Sasaki / Akemi Ohmiya ve studii Biosyntéza rostlinných pigmentů popisují antokyany, betalainy a karotenoidy. In: Plant Journal, 54/2008, s. 733-749.) Anthokyany se nejvíce vyskytují v okvětních lístcích květin. Pokud chybí, mají květy bílou barvu. Barva poskytnutá antokyany má několik biologických funkcí. Jednou z nich je, aby odrážely světelné vlny na chlorofyl listů rostlin, a tím se zajišťuje produkce glukózy. Navíc antokyany chrání citlivé části rostliny před destruktivními světelnými efekty tím, že absorbují modrozelené a UV-světlo.

    V neposlední řadě barva květů láká opylovače. K dispozici je pravděpodobně více než 550 různých druhů antokyanů. Mezi nimi jmenujme cihlově červený pigment pelargonidin, červený pigment cyanidin a modrý je delfinidin.

    V komplexním procesu biosyntézy figuruje více než pět enzymů potřebných k výrobě vody, aby se v něm mohly antokyany rozpouštět. To se děje ve vakuolách buněk. Jakékoli i drobné narušení v některém z mechanizmu těchto enzymů nebo v genetice faktorů může zastavit tvorbu anthokyanů. Název je odvozen od řeckého anthos – „květina“ a kyanos – „modrý“.

    Fialové a modré antokyany nacházíme zejména v bobulích ovoce a květin, v černém rybízu, červeném zelí, švestkách a modrých bramborách.

    Červené antokyaniny jsou přítomny v červených bobulích např. brusinek a černého rybízu.

  2. Flavony a flavonoly: Tyto flavonoidy jsou nazývány co-pigmenty, protože jsou pro lidské oko bezbarvé, ale přesto mají na barvu antokyanů vliv. Rozdíl mezi oběma je v tom, že flavonoly mají další hydroxylové skupiny ve své molekulární struktuře. Podle absorpce UV záření se mění barva a vzory květin a díky velké rozmanitosti barev a vzniklých vzorů rostlina láká hmyz (Tanaka / Sasaki / Ohmiya 2008, p.737). Flavony a flavonoly lze nalézt ve většině bílých okvětních lístků.

    Flavony: Molekulární struktura flavonoidů je postavena na kyslíku a hydroxylové skupině. V závislosti na R1 a R2 skupiny jsou tři hlavní flavony: apigenin (R1 a R2: H), tricetin (R1 a R2: OH) a luteolin (R1: OH, R2: H).

    Flavonoly: Jsou vybaveny další skupinou OH. V závislosti na R1 a R2 skupiny jsou tři hlavní flavonoly: kaempferol (R1 a R2: H), myricetin (R1 a R2: OH) a quercetin (R1: OH, R2: H).

    Dobrým zdrojem flavonolů v potravě jsou cibule, kapusta, brokolice, salát, rajčata, jablka, hroznové víno, jahody, čaj, červené víno. Čím více je list rostliny zelenější, tím více obsahuje flavonoly. Existují velké rozdíly mezi jednotlivými odrůdami co do obsahu flavonoidů. Mezi plodinami brukvovitými byl nalezen nejvyšší obsah flavonoidů v kapustě.

Karotenoidy

Patří do skupiny terpenoidů, tyto pigmenty pokrývají barevné vlnové délky od žluté až po červenou. Spolu s některými červenými nebo fialovými antokyany umožňují hnědé nebo bronzové odstíny (Grotewold 2006, p.766).

Karotenoidy lze nalézt ve všech částech rostliny, ale mohou být  často skryty v chlorofylu. Vzhledem k tomu, že je chlorofyl rozpustný v tucích, jsou jejich obaly nazývány chromoplasty. Podobně jako antokyany podporují i karotenoidy fotosyntézu a slouží jako ochrana před ničivým účinkem světla. Existuje více než 600 karotenoidů, jejich chemická struktura je poměrně složitá. Degradace některých karotenoidů mají důležitou roli při syntéze vůně květin. Název pochází z řeckého karoton a latinského carota, oba znamenají mrkev.

Betalainy

Existují dvě různé skupiny, betakyaniny s pigmentovými barvami od červené po fialovou a betaxanthiny, které se zdají žluté až oranžové. Tyto pigmenty jsou podobné antokyanům, také jsou ve vodě rozpustné. Ale na rozdíl od nich obsahují dusík. Betalainy lze nalézt pouze u několika čeledí. Betalainy a anthokyany se vzájemně vylučují (Grotewold 2006, p.765). Název byl odvozen od řepy (beta vulgaris) podle jejich červeně zbarvených kořenů.

A ještě uvedeme katechiny (proanthokyanidy)

Tato podtřída je známa především z jejich přítomnosti v čaji. Jsou studovány v rámci projektu FLAVO. Nicméně až do nynějška nemáme mnoho údajů o výši proanthokyanidů v potravinách.

Dobrým zdrojem katechinů jsou čaj, čokoláda, červené víno, jablka a bobule.