Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nepříjemná chřipka dokáže zmařit plány a nabourat program v zaměstnání, ve škole, v rodině… Nachlazení, bolest hlavy, zvýšená teplota přichází náhle. Skutečně náhle? Ne, tak to obvykle není. Předchází tomu např. velké zatížení, stres, změna počasí a podcenění v oblékání, zanedbaná hygiena…
Abychom dokázali podpořit naše zdraví, měli bychom velkou pozornost věnovat prevenci, správnému plánování, základním pravidlům, jak si zdraví udržet a dokázat předcházet nachlazení. To samozřejmě souvisí se schopností jedince převzít odpovědnost za své nachlazení a za způsob léčení. Pokud je zvyklý, že se někdo o jeho zdraví postará za něho, že místo něho kdosi převezme odpovědnost, pak je na omylu.
V době našich babiček se předávaly informace o léčení z generace na generaci. Teprve když přišla těžká nemoc, byl volán doktor.
Poté přišla doba, kdy se proklamoval názor, že každý má právo na zdraví a na péči zdarma. A to s sebou přineslo ten negativní jev, že se člověk přestal o své zdraví pravidelně starat, zvykl si s problémem přicházet do „servisu“ (např. zdravotní středisko), vždyť tam „na to nachlazení něco dostane“. Porucha se opraví a on si klidně může žít bez starostí o své zdraví. Po sametové revoluci přišlo další období a pomalu se zaběhnutý systém změnil. Lidé jsou více informováni a také ošetřování už není zdarma – a to nutí k zamýšlení se nad péčí o své zdraví.
Ideální situací je spojení lékaře a pacienta a mezi nimi má být vzájemná důvěra. Pokud není, pak se pacient nemá o koho opřít a je nucen hledat pomoc, kde se dá.
Pacient má mít možnost svého lékaře oslovit a svůj problém s ním prodiskutovat: Pane doktore, mám takovéto příznaky a nyní za vámi nemohu přijet. Mám však k dispozici test. Je vhodné jej použít? Mohu vám potom zavolat výsledek? Lékař svého pacienta zná, vyškolil si jej (skutečně?), takže pacient ví, co má udělat v akutním stavu, a lékař mu dává možnost konzultace. Tehdy to nemá chybu. Lékař celkem rychle pozná, kdy je test možno udělat. V opačném případě mu nařídí přijet okamžitě.
Ve své praxi mám takové klienty po telefonu, vyškolil jsem si je, mají svou domácí lékárničku prostředků přírodní medicíny a sadu základních testů. Když se vyskytne problém, volají mi a postup zásahu koordinujeme. Pro mne je to jasná situace. Myslím si však, že tento postup není běžný. Mezi pacientem a praktickým lékařem velmi často není podobný vztah. Pacient se tedy snaží svůj problém řešit po svém, jak umí. A tehdy se pouští do samoléčby. Pokud je člověk napaden virem, je hlavním léčebným nástrojem postel. Imunitní systém pacienta musí vyhrát boj s bacilem. To je alfa a omega celého postupu. Pokud v začátku nemoci půjde do práce, tělo tento boj nevyhraje a nepomůže mu žádný podpůrný prostředek. Naopak může zamaskovat podstatu problému, snadno svou nemoc zanedbá a přechodí ji. To s sebou nese časté komplikace a nemoc je vinou tohoto postupu vlastně uváděna do chronického stavu.
Recept, který používám po léta, je postel, klid, čaj, vitaminy: např. acerola, na posilu imunity léty osvědčený prostředek Colostrum a k tomu upravit střevní symbiózu probiotiky. To, že si člověk nemůže dovolit pár dní “chybět” v práci, jeho nemoc vůbec nezajímá.
Vlastní imunitu podrží Vilcacora a dále prostředky obsahující echinaceu. Takže základem je pravidelná péče o imunitní systém a regulační mechanizmy.
Uvedené prostředky na imunitu je třeba mít připraveny včas v domácí lékárničce. Efekt totiž spočívá i v tom, aby se prostředek nasadil co nejdříve, třeba už při náznaku blížící se nemoci. Osvědčeno a mnohokrát odzkoušeno. Pokud proběhne začátek a teprve potom se začne člověk shánět po léčivu, je to pozdě, nemoc se rozběhne, imunitní systém svou roli nezvládne.