Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Olše lepkavá (latinsky Betula či někdy Angula Glutinosa) patří do čeledi břízovitých (Betulaceae). Je k nepřehlédnutí, neboť se jedná o listnatý opadavý strom, který může dorůst až výšky 30 metrů. Je to dlouhověký strom, dožívá se věku až 100 let, některé prameny uvádějí dokonce 200 let.
Jeho koruna je vejčitě podlouhlá, dřevo sytě žlutočervené a jejím plodem jsou šištice, které dozrají do tmavohnědé barvy. Olší je celkem asi 25 druhů, které můžeme nalézt hlavně v mírném pásu severní polokoule, některé druhy ale i v horských oblastech Střední a Jižní Ameriky. Její semenné nažky jsou leskle hnědé, stejnobarevné a ploché. Olše lepkavá bývá často vysazována na březích řek, aby zpevňovala břehy.
V lidovém léčitelství se používají hlavně listy, ale také kůra. Tyto části obsahují třísloviny, atrachinony, fytosteroly, flavonoidy a látky triterpenové a fenolové. Dnes se už příliš nepoužívá, ale v tradičním léčitelství se užívaly přípravky z ní při řadě nemocí.
Jako rostlinná droga působí coby fytoncidum (zastavuje růst mikroorganismu, lidově také jako rostlinné antibiotikum – což je například látka alicin v česneku) a svíravě (díky obsahu tříslovin). Ve formě kloktadla se používala při zánětu mandlí. Podávala se také ve formě odvaru při průjmech či zánětech střev.
Tinktura z kůry nacházela v lidovém léčitelství uplatnění jako prostředek například proti některým bakteriím. Některé zdroje uvádějí její použití proti Escherichia coli, stafylokokům či Bacillu subtilis. Odvar z listí se také používal při nachlazení či vysoké teplotě. Staří léčitelé používali rozmačkané čerstvé listy na vředy.
Zevně se také olše lepkavá používala na léčbu špatně se hojících ran. V případě revmatismu se připravovala koupel tak, že se do lázně vléval čerstvě připravený odvar. Je zajímavé, že odvar se někdy připravoval i z olšových větévek zbavených listů. Dokonce se radilo nemocným, aby v případě revmatismu spali na olšovém listí.
Jako zajímavost na konec lze uvést, že kůra z olše lepkavé se používala k vyčinění kůží. A pro akvaristy můžeme uvést jednu nalezenou informaci a to sice, že olšové šištice se používají k úpravě vody v akváriu.