Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V popiscích přípravků se můžeme setkat, že obsažené látky chrání buňky před oxidativním stresem. Oč se vlastně jedná?
Oxidativní stres, který znamená zvýšení množství kyslíkových radikálů v krvi, je chápán jako příčina moha akutních i chronických onemocnění, ale také o jev, přirozeně doprovázející stárnutí organismu.
Oxidativní stres je zkoumán v souvislosti se vznikem velké řady nemocí, z nichž je možné jmenovat nemoci jako rakovina, skupina neurodegenerativních onemocnění, skupina poruch kardiovaskulárního systému, nemoci jater, ledvin, plic, kůže, zrakového aparátu, diabetes mellitus a řadu dalších.
Volné reaktivní kyslíkové radikály (označované anglickou zkratkou ROS) produkuje během svého života každý živý organismus. Můžeme je odborně definovat jako molekuly, případně molekulové fragmenty, obsahující jeden nebo více nepárových elektronů v atomových či molekulových orbitalech (orbital je zjednodušeně řečeno prostor, kde se elektrony vyskytují).
Zásadní problém je v tom, že pokud bychom žili v krystalicky čistém prostředí, tělo by vytvářelo kyslíkové radikály jen v určitém množství. Bohužel jejich tvorba se zvyšuje díky negativním vlivům z okolního prostředí, jako jsou kouření, průmyslové znečištění životního prostředí, pesticidy, některé léky (hlavně celková anestetika) nebo organická rozpouštědla.
To má za následek zvýšení množství reaktivních kyslíkových radikálů uvnitř buněk (tzv. intracelulární koncentrace), což končí snižováním aktivit těchto buněk až jejich smrtí (tzv. buněčná smrt). To je v přímé souvislosti se vznikem již zmíněných nemocí (tedy výrazně to zvyšuje riziko vzniku jejich nemocí).
My můžeme snížit toto riziko užívání přírodních látek, které jsou řazeny do skupiny tzv. antioxidantů. Jsou to látky, které omezují aktivitu kyslíkových radikálů, tím že buď zabraňují jejich vzniku, nebo je mění do méně či vůbec reaktivní podoby.
V našem těle se antioxidanty vyskytují velmi často v podobě látek přijímaných z potravy, jako jsou vitamíny C, E, B3 (niacin), betakaroten (provitamin A), selen, zinek, lykopen (spolu s betakarotenem řazen mezi karotenoidy), koenzym Q10, měď, flavonoidy (resveratrol a kvercetin), třísloviny, glutathion a další. Co se týče beta karotenu, je lepší dávat přednost přírodní směsi karotenoidů před samotnou syntetickou látkou v doplňcích stravy.
Důležité je také na závěr článku připomenout, že potrava může být také bohatá na antioxidanty. Obecně se dá říci, že nejlepšími zdroji jsou ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, ale také i léčivé rostliny, koření či semínka. Dá se říci, že jednoduchým kritériem pro výběr je barva, zejména ovoce a zeleniny. Například červená cibule, zelí a víno jich mají více než bílá cibule, zelí a víno.