Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnes jsem si vybral nesmírně složité téma, které je však nutno probrat, neboť bývá hlavní součástí chronických nemocí. Tento problém se dotýká nejen mladých dětí, lidí středního věku, ale také lidí věku seniorského.
Dotaz
Dostávám např. dotazy, které se orientují na určitý zdravotní problém. Tazatel popisuje svou situaci takto: „Snažím se dodržovat zdravý životní styl, stravuji se pravidelně, mám dostatek pohybu, myslím si, že se nestresuji, jsem již v důchodu, chodím pomáhat starším seniorům, užívám kvůli prevenci mnohé potravní doplňky.“ A obvykle nyní následuje seznam toho, co dotyčný z přírodních přípravků užívá. Z textu lze vycítit, že dotyčný se svému zdraví hodně věnuje, má nastudovanou literaturu, přesně ví, co který potravní doplněk dělá, jak účinkuje, zná reference od jiných uživatelů, a pak napíše větu: „Vůbec nechápu, proč léta bojuji s tolika chronickými nemoci.“ A nyní zase následuje výčet diagnóz a chemických léků, které užívá k udržování jeho zdraví.
Přináší ovoce?
Pokud člověk vykonává nějakou aktivitu, pak má také sledovat, jestli ta aktivita přináší pozitivní ovoce. Týká se to jakékoliv činnosti na různých úrovních. Např. v zaměstnání, ve škole, ve sportu, v životním stylu, na úrovní myšlení, filozofie a konečně i na úrovní duchovní, což považuji za klíčové. A když ta aktivita nepřináší pozitivní výsledky, pak dotyčný musí svou aktivitu revidovat, protože něco na ní není správné. Měl by situaci vyhodnotit sebekriticky a svou aktivitu přeorientovat jiným směrem. Pokud zůstane na té původní cestě, nikam se neposune.
Následovat má rozbor
Zcela ideální je, když se rozbor vykoná v rámci rodiny, vždyť se problém jedince netýká pouze jeho, nýbrž celé rodiny. A pokud existuje chronické onemocnění (kterékoliv) v řeči medicíny ´nevyléčitelné´, pak je léčivý proces pro jedince obvykle nad jeho síly.
Ať je to třeba student, který je závislý na finanční podpoře rodičů, nebo žena, která doma pečuje o děti a je závislá na finanční situaci rodinného rozpočtu (ten tvoří oba manželé nebo je tzv. samoživitelka). Hodně těžká situace je u seniora, který zůstal sám, dokonce bez dětí, ty nejsou nablízku. Má k dispozici jen svůj důchodový příjem, ev. nějakou sociální organizaci…
Jádro
A proč jsem nazval tuto kapitolu „Nevyřešené rodinné poměry“?
V drtivé většině se na konci rozboru ukáže, že právě toto téma je pro jedince trpícího chronickou nemocí nejpodstatnější. Lze to nazvat hlavní příčinou jeho zdravotních problémů.
Na začátku vždycky existuje špatné počínání. Zvykl jsem si používat označení: „Bylo zaseto špatné semínko“. Např. předčasné, sociálně nezajištěné manželství, které pak jedince nutí, aby pracoval 16 hodin denně a zajistil rodinu. To se mu sice podaří, ale rodina se mu rozpadne, když doma chybí. Je pak z toho nervózní, jeho tělo začne trpět únavou z přepracování, eventuelně se přidá nemoc z povolání, stresů atd.
Následuje druhé manželství, kde se situace opakuje, pak třetí vztah, a to již nejde o manželství, jen o dohodu z rozumu o společném žití pod jednou střechou, obvykle má partner či partnerka za sebou podobnou historii. Tento stav je doplňován různými dětmi z různých vztahů a každý z jedinců přináší své pocity, nálady, frustraci. Přidá se k tomu podnikání a nutnost užívat „posilovače“ energie, alkohol, cigarety. A jaké to přinese ovoce? Co vyroste z onoho semínka? Rozviklaný strom. Chronické onemocnění. Díky udržovacím lékům se dožívá seniorského věku, ale je sám. Proč s ním nejsou jeho děti ze třech vztahů? Proč se o něj nepostarají? Vždyť on se jim obětoval, dřel, aby je dostal na studia?
A pokračování
A obvykle při rozboru vidím i životní cestu jeho dětí. Je stejná. Jeho dítě utíká z domova, má snahu si vytvořit svou vlastní rodinu, podle jeho představ, je plné ideálů, a tak si rodinu co nejdříve založí a (samozřejmě) opět sociálně a ekonomicky nezajištěnou. Láska po roce vyšumí a nastane kolotoč života, jak tomu bylo u jeho rodičů, a navíc přijdou výčitky, že to vlastně zavinili rodiče. A za těchto okolností se má o svého rodiče v seniorském věku starat?
A dotyčný chronicky nemocný člověk napíše:
- „Je mi 75 let, snažím se žít zdravým životním stylem a nechápu, proč musím bojovat s tolika chronickými nemocemi. A nemohu očekávat pomoc od svých dětí.“
Je sám a poskytl vzor
Zůstává sám se svými myšlenkami, zpětně vidí, kde udělal chybu a také konečně začíná vnímat, že chyba je v rovině duchovní. Prý byl kdysi pokřtěn, a dokonce ministroval v kostele jako dítě, ale s nástupem puberty podlehl svodům diskoték a rozkoší, žil svého času promiskuitně, užíval si radovánek, zaháněl smutek z rodinných hádek rodičů… A pak to přišlo, nečekaně se přihlásilo k životu dítě, rychle uspořádána svatba, je přece pokřtěný křesťan… A dál již příběh známe.
Nyní má 75 let, chtěl by se vrátit k Bohu, ale nejde mu to. Proč dopustil, aby tak dopadl? Ne, bude raději chodit na jógu a doma meditovat.
Jedno je jasné. Život si po vzoru svých rodičů postavil „na písku“, bez pevných základů víry, a tak kdykoli přišla velká voda, jeho dům smetla. A podle jeho příkladu si i děti postavily „dům“ také na písku a doufají, že nepřijde velká voda. Tři generace bez Boha. Nevyřešené rodinné poměry, chronická onemocnění. Pomůže zdravý životní styl?