Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Mnohé racionální mysli se titulek tohoto článku může jevit jako pořádná „blbost“. Přesto se v praxi ukazuje, že naopak nekonečné rozebírání a analyzování problému či utápění se ve smutku, jsou ty nejméně účinné strategie řešení. Chceme-li, aby v našem životě po temné noci opět vyšlo slunce, musíme zvolit neobvyklý a poněkud paradoxní postup…
Pochopitelně jsou v lidském životě chvíle určené pro zármutek – nikdo neříká, že se z každé smutné události máme nejapně radovat. Schopnost přijímat vše (i to bolestivé), co život přináší – nevztekat se kvůli tomu a nemít zášť, je ale na druhou stranu známkou vyspělého ducha. Je to samozřejmě neuvěřitelně těžké, někdy až nemožné. Naší přirozenou instinktivní reakcí na mrzutosti je často boj, rozhořčení. Dnešní článek je o tom, že se i přesto můžeme v ne úplně příjemných, avšak jednodušších situacích, pokusit jednat s klidem či někdy se z dané výzvy radovat. Protože:
V životě často platí, že to, co nenávidíme, se nás drží jako klíště. Dokud neodpustíme, máme tendenci se danou situací nebo člověkem v mysli neustále zaobírat. Což z nás vysává energii a postupně vtahuje do negativních sektorů reality.
Já nikdy nenavádím k potlačování negativních emocí. Máme ale volbu, jak budeme na to, co se nám v životě stane, reagovat. Vadim Zeland v nové knize Jak se vymanit ze systému doslova píše (2017: 98): „Pokaždé, když narazíte na nějakou událost, vybíráte si, jak se k ní postavíte.“ Lidé mající sklony k negativismu se podle něj přesunují do nepříjemných životních drah. A naopak:
„Jestliže se rozhodnete, že událost, která se jeví negativně, budete vnímat pozitivně, tak se takovou i stane.“ (2017: 97) Ostatně, psychology uznávanou vysoce účinnou strategií, jak překonat křivdu/obtíže, je HLEDÁNÍ VÝHOD.
Zéland přímo navrhuje ptát se:
Jakou výhodu vám daná mrzutost přináší?
Tím se přelaďujeme z pocitu křivdy k odpuštění. Z minulosti do budoucnosti. Z bezmoci ke svobodnému vnímání. Zéland doslova radí naučit se mít radost ze špatného počasí, z fronty, zácpy, problémů, z čehokoli negativního. Odborně se tomu v jeho terminologii říká princip koordinace – prakticky se to projevuje tím, že „postupně se pročistí nebe nad naším světem.“ Nejenom, že se začneme cítit lépe, ale lepší věci se nám začnou po čase také dít.
Jde o to, vytvořit si návyk uvědoměle změnit negativní věc v příjemnou. Je možno si vytvořit vlastní postupy, Zeland nám pro inspiraci nabízí např. tato prohlášení: „Zajímalo by mě, jaká radostná událost se zatím skrývá. Čeká mě nějaké příjemné překvapení! Podívejme se! Takové štěstí, no teda! (…) To byl kauf! Naprosto prvotřídní! Netrpělivě čekám dárky a gratulace!“ (2017: 101).
Nikdy nemůžeme prohrát
Před pěti lety, když začínaly mé semináře Enjoyingu, jsem sem dostal velmi inspirativní e-mail od pana Martina Čenovského, který skrze prožívané životní těžkosti dospěl k náhledu: „Radujme se, přišly potíže!“
Což je v čistém souladu s dnešním tématem. Ve slovech pana Čenovského je velká pokora a vlastní prožitá zkušenost. Dnes, po dalších v bolesti prožitých létech, dodává: „Všechna rozhodnutí jsou dokonalá, i ta která vedou do slepé uličky. To proto, abychom přišli k poznání, že vlastně nemůžeme prohrát. Jen si třeba prodloužíme dobu naší pouti k tomu správnému názoru na věc.“
Tomu říkám životní postoj!
Ať už je tma sebevětší, stejně se v noci rozzáří hvězdy. Ať je sebehůře, nikdy nevíme, co úžasného nám osud nachystal na další den. Vždyť i ruský léčitel S. N. Lazarev říká, že jakékoliv neštěstí je zálohou na naše budoucí štěstí. Takže ještě jednou na závěr slova Martina Čenovského: „Radujme se, přišly potíže!“
Celková nabídka knih o pozitivním myšlení.
Literatura: Zeland, Vadim (2017): Jak se vymanit ze systému. Eugenika: Bratislava.