Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Mužské klimakterium neboli andropauza je téma, o kterém se ani ve 21. století nehovoří. Média o problematice příliš neinformují a pojišťovny nemají vyhrazeny programy na podporu prevence či osvěty. Přitom s sebou mužský přechod přináší celou řadu vážných zdravotních rizik, jako například infarkt myokardu či mozkovou příhodu.
O ženském přechodu ví každý, osvětu sponzorovaly farmaceutické firmy
Zatímco o přechodu mužů ví jen málokdo, klimakterium žen je naopak velice známým jevem. Mimo jiné proto, že jsou ženy vděčnějším publikem. Jsou ochotnější naslouchat radám a samy aktivně pátrají po informacích o zdraví. Také jsou důslednější v péči o své tělo. Navíc byla informační kampaň o ženském přechodu z velké části sponzorovaná farmaceutickým průmyslem, který do hormonální léčby v době jejího rozmachu věnoval vysoké finanční obnosy.
V péči o ženský přechod existuje rovněž ucelenější koncepce, kdy hlavní úloha spočívá v péči gynekologa. Muži však takového lékaře nemají, a péče je proto rozmělněná mezi praktiky, urology, sexuology, andrology či lékaře jiných odborností.
Reprodukce muže zůstává zachována, hrozí však mozková příhoda a infarkt
Mužské klimakterium se vyznačuje postupným snižováním tvorby a hladiny mužských pohlavních hormonů. Úplná paralela ve srovnání s ženským klimakteriem zde však neexistuje. Zatímco u žen dochází k prudké zástavě tvorby ženských pohlavních hormonů, zvláště estrogenů, u mužů je hormonální tvorba i reprodukční schopnost zachována do poměrně vysokého věku. Přesto mají tyto dva stavy, tedy mužský a ženský přechod, velice podobné příznaky a důsledky. Dochází k výskytu bolestí hlavy, závratí, návalů horka, pocení, depresí, častější podrážděnosti, poruchám spánku či problémům s potencí. Toto období bývá spojeno s poklesem fyzické, psychické i sexuální výkonnosti, klesá i svalová síla.
V době klimakteria dochází u mužů také k progresivnímu ubývání kostní hmoty. Čelí tedy zvýšenému riziku osteoporózy a zlomenin kyčle a páteře. Navíc muži v přechodu tloustnou. Přibývá u nich na objemu tělesného tuku, hlavně viscerálního, který vede ke zvýšení rizika onemocnění cév a srdce. Hrozí jim tedy vysoké riziko vážných kardiovaskulárních chorob, včetně infarktu myokardu a centrální mozkové příhody.
Pojišťovny se věnují zdravému životnímu stylu, o andropauze se ale nezmiňují
Rizika a příznaky andropauzy, tedy mužského klimakteria, lze zmírnit či částečně odstranit zdravou životosprávou. Zásadní je v tomto směru dietní opatření, pobyt na čerstvém vzduchu a pohyb. Vhodné je také užívat přírodní doplňky stravy z mateří kašičky, pylu a ženšenu, které pomohou doplnit chybějící energii a vykompenzovat hormonální deficit.
Osvěta, která by tyto základní informace mužům zprostředkovala, je však opravdu nedostatečná. Zdravotní pojišťovny se sice v poslední době snaží více věnovat prevenci v oblasti rakoviny prostaty a tlustého střeva, případně obecně propagují zdravý životní styl. Bohužel jsem však nezaznamenal, že by existoval nějaký konkrétní program zaměřený na příznaky a problémy andropauzy. To je podle mého názoru chyba. Informovaní muži by totiž měli možnost se s fyzickými i psychickými změnami v přechodu mnohem lépe vyrovnat. Navíc by kvalitní osvěta mohla zabránit vzniku celé řady vážných zdravotních komplikací, které často končí i zbytečným předčasným úmrtím.