Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Onemocnění vzniká většinou při napadení organizmu herpetickým virem, který byl pojmenován podle jeho objevitelů – Epsteina a Barrové názvem EB virus (EBV). Nemoc probíhá ve formě uzlinové, protože se lokalizuje v lymfatických uzlinách, a zpočátku se chová podobně jako angína, ale její skrytá forma se projevuje napadením jater a sleziny, což je zásadní. Diagnóza se potvrdí laboratorním průkazem titru protilátek proti viru, typickými změnami v krevním obraze a změnami hladiny jaterních enzymů.
Historie
Infekční mononukleózu popsal již v 19. století, resp. v roce 1889 německý internista, který působil ve Wiesbadenu, jakožto „žlázovou horečku“, když asi o deset let před ním popisoval doktor Filatov tzv. idiopatickou lymfadenopatii, tedy nejasné zduření lymfatických uzlin. Nynější název infekční mononukleóza pochází z r. 1920, ale teprve v 50. letech minulého století byl Epsteinem virus objeven u pacientů s Burkittovým lymfomem a ještě později byl určen jako hlavní etiologické agens infekční mononukleózy manžely Henleovými v roce 1968.
Menší procento tzv. syndromu infekční mononukleózy bývá vyvoláno především dalším herpetickým virem, označeným jakožto cytomegalovirus (CMV). Vzácně se mohou uplatnit i další patogeny.
Imunita
Bylo zjištěno, že infekční mononukleóza vzniká vždy u pacientů bez protilátek proti EBV a naopak většina populace tyto protilátky má, aniž prodělala infekční mononukleózu.
Virus Epstein-Barrové se vyskytuje celosvětově. Většina lidí je během života EB virem infikována, a proto získávají imunitu prostřednictvím EBV protilátek, která zabraňuje onemocnění z opětovné infekce.
Imunita je dlouhodobá. Nicméně při oslabení a vyčerpání imunity může přesto dojít k nové infekci.
Přenos infekce
Pokud jedinec v sobě nese virus a je laboratorně tzv. seropozitivní, pak virus přenáší například svými slinami při líbání, kontaminací společného jídla či pití, přenést jej může i krví. Po přenosu dochází k infekci sliznice dutiny ústní a dále se virus šíří do B-lymfocytů, které vyvolávají silnou cytotoxickou reakci T-lymfocytů. Právě tyto lymfocyty, zaznamenané v krevním obraze, jsou charakteristické pro infekci EBV.
Inkubační doba
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle asi 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
Příznaky
Onemocnění může začít náhle nebo postupně zesilujícími projevy, které trvají několik dnů. Typická je bolest v krku, bolest hlavy, svalů, kloubů, malátnost, únavnost, nechutenství, pocení, zimnice, lehce zvýšená teplota, ale i horečka, která může dosahovat až 40°C a trvat i 10–14 dnů. K typickým příznakům infekční mononukleózy patří vedle horečky výrazná povlaková angína se zvětšenými podčelistními a týlními uzlinami. Pacient má ucpaný nos, dýchá otevřenými ústy, huhňá a z úst mu je cítit charakteristický zápach. Bývají i otoky víček. Lékař při objektivním vyšetření nachází zvětšenou slezinu a játra.
Klid na lůžku
To je základní předpoklad k léčení. Tělo potřebuje maximální klid, aby se dokázalo s virem vypořádat. Nekomplikovaná infekční mononukleóza nevyžaduje hospitalizaci; ta je ale někdy nutná při výskytu komplikací, které se mohou objevit v akutní fázi onemocnění nebo až po ní, nejvíce pak ve druhém až třetím týdnu onemocnění.
Léčba
Léčba infekční mononukleózy je obvykle jen symptomatická. Jde o skupinu léčiv s označením hepatoprotektiva, kde hlavní roli sehrává ostropestřec mariánský, vitamíny.
Podání antibiotik nemá u jasné infekční mononukleózy žádný význam, navíc při podání antibiotik ampicilinové řady dochází k výsevu výrazného červeného splývajícího kožního exantému.
Dieta
Užívá se jaterní dieta – s omezením přepalovaných tuků a alkoholu. Z masa jmenujme lehkou šunku, drůbež, rostlinné oleje. Zeleninu připravovat tak, aby nenadýmala. Pečivo se nedoporučuje čerstvé, teplé, právě vytažené z trouby nebo pece.
Jistou pozornost si zaslouží lecitin
Lecitin, který má nenahraditelnou funkci při ochraně membrán jaterních buněk, ale prakticky všech buněk lidského těla. Je zde řeč o fosfolipidech, které jsou obsaženy v sojových olejích, dále v celozrnných potravinách, olejnatých semenech, jeho dostatečné množství obsahují také ořechy. Pozornost věnujte přípravě jídel. Dáváme přednost vaření, dušení, pečení v troubě pod poklicí, zabraňujeme tak spáleným okrajům.
Fyzicky se šetřit
Doba rekonvalescence je různá případ od případu. Nelze však toto onemocnění podceňovat. Proto se přikláníme raději k dlouhodobé rekonvalescenci bez extrémní fyzické zátěže. Toto nechť si vezmou k srdci aktivní sportovci, mající obvykle snahu se co nejdříve vrátit do tréninkového programu. Předčasné ukončení rekonvalescence se projeví únavovým syndromem nebo jinými nepříjemnostmi.