Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V současnosti odborníci přemýšlejí nad nejrůznějšími látkami, které by mohly znamenat přínos v boji proti současné epidemii koronaviru. Jednou z těchto cest, možná mezi běžnými čtenáři méně známou, je hledání užitečných, biologicky aktivních látek v léčivých rostlinách (či dalších přírodních zdrojích), které mohou pomoci v boji proti záludnému a často nevyzpytatelnému nepříteli.
V tomto článku bych zprostředkoval několik informací ze článku z webu www.fytoinstitute.eu, který mě zaujal. Případným zájemcům rád poskytnu přímý odkaz na odborně laděný článek, kde najdete i odkazy na další zdroje informací. Zdůrazňuji, že ovšem jen jedná o možné, potencionálně užitečné látky, nelze si je představovat hned jako náhradu léků, kterou nemohou být v žádném případě.
Po této odbočce bych se zase vrátil rád k vlastnímu textu. Koronavirus, celým odborným označením SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2) patří mezi tzv. beta koronaviry. V médiích je ovšem označován jako COVID-19. Odborníci tuto skupinu virů charakterizují jako jednovláknové RNA viry s pozitivní polaritou, jejichž genom patří k nejdelším mezi RNA viry. Co je důležité pro další vědeckou práci je, že jejich RNA (ribonukleová kyselina) je na jednom svém konci zakončena určitou “čepičkou”, která ji chrání před nepřátelskými útoky imunitního systému koronavirem napadeného jedince (a také degradací buněčnými enzymy).
Na druhé straně je RNA koronaviru zakončena tzv. sekvencí za sebou následujících adenosinových nukleotidů. Nechci zabíhat do podrobností, můžeme zjednodušeně říct, že oba konce RNA umožňují pronikání koronaviru do hostitelského organismu. Cílem možného působení biologicky aktivních látek, dá se říct, že “Achillovou patou” koronaviru, se jeví jeho hlavní proteáza. Funkcí proteází v organismu je štěpit bílkoviny (proteiny, proto ten název). To probíhá tak, že hydrolyzují peptidické vazby aminokyselin, proto je biochemici zařazují do třídy hydroláz. No a ta hlavní proteáza u koronaviru je označována jako SARS-CoV-2 Mpro. Odborníci zdůrazňují její vhodnost jako cíle ze dvou důvodů.
Stručně to zmíním, byť se už dostáváme do hodně odborné oblasti. Jednak tato proteáza štěpí výhradně polypeptidové sekvence po glutaminovém zbytku a podle současných existujících informací nejsou známy žádné proteázy lidské hostitelské buňky s touto specifitou.
Při hledání vhodných biologických aktivních látek v přírodních zdrojích představuje problém obrovské množství informací ukryté v různých odborných (možná i méně odborných zdrojích). Vědci právě proto využili pomoci počítačové techniky. Pomocí ní jsou dostupné informace pomocí různých způsobů filtrovány, aby odborníci z původního velkého množství látek dostali právě menšími skupiny těch, které mohou být vhodnými kandidáty pro další bádání. Tento proces dostal latinské pojmenování “in silico”, což znamená „spočteno počítačem, zjištěno počítačovou simulací“. Toto označení existuje už od roku 1989 a bylo vytvořeno v souladu s latinskými termíny “in vivo, in vitro a in situ”, jež v tomto pořadí označují experimenty prováděné na živých organismech, provedené mimo ně a provedené v jejich přirozeném prostředí. Celkově je vyhledávání ve zdrojích pomocí počítačů označováno jako “in silico screening”.
Tímto způsobem se dostaly do hledáčku vědců některé přírodní látky, jako například látky obsažené v kurkumě dlouhé, kvercetin nebo některé další.
Kurkuma dlouhá (Curcuma longa) patří do čeledi Zingiberaceae (zázvorovité). Mezi obsahové látky patří barvivo a silice. Barvivo tvoří žlutý fenolický kurkumin, desmethoxykurkumin a bis-desmethoxykurkumin. Silice v obsahu 1,5 až 6 % je tvořena především seskviterpeny, z nichž 50 % až 80 % připadá na turmerony a dehydroturmeron. Dále obsahuje alfa – a beta-pinen, kamfen, limonen, eugenol a protichřipkově působící cineol, škrob a kurkuminoidy (kurkumin).
Podporuje tvorbu a vylučování žluči, zlepšuje trávení. V lidovém léčitelství se používá se při chronických onemocněních jater a žlučníku (chronické záněty žlučníku a žlučových cest, dále u stavů po zánětu jater), bolestech břicha, nadýmání a také proti parazitům. Působí pozitivně na prokrvení, neboť stimuluje periferní rozdělování krve a zmenšuje nebezpečí tvorby krevních sraženin.
Vědci při při výše zmíněném screeningu prošli celkem 267 látek v kurkumě dlouhé a vybrali z nich celkem pět vhodných. Těchto pět látek mohou být potenciálními inhibitory koronaviru, protože se mohou vázat na aktivní místo koronaviru, o které byla již řeč a tím jsou vhodnými kandidáty na další testování jako zdroj pro tvorbu nového léčiva proti koronaviru.
Druhou látkou, kterou objevili odborníci při svém screeningu je kvercetin.
Kvercetin (někdy se píše jako quercetin) je přírodní látka ze skupiny flavonoidů. Obsahuje jej celá řada druhů zeleniny a ovoce. Je označován za jeden z nejsilnějších flavonoidů. Významně pomáhá při řadě nemocí, což je dáno tím, že patří mezi silné antioxidanty, tedy látky, které pomáhají likvidovat volné radikály a bránit peroxidaci lipidů. Mezi nemoci, při kterých pomáhají, lze například zařadit záněty, kardiovaskulární onemocnění či virové nebo bakteriální infekce.
Působí proti trombóze a pomáhá zabraňovat vytváření krevních sraženin. Dále brání poškození cév volnými kyslíkovými radikály a okysličeným cholesterolem LDL, tím pomáhá udržovat cévy čisté a průchodné.
Jeho příznivé působení bylo zaznamenáno i při dalších zdravotních problémech. Jeho farmakokinetické vlastnosti z něj vytvářejí dalšího vhodného kandidáta n další zkoumání při hledání účinného léčiva proti koronaviru. Farmakokinetické vlastnosti vycházejí z vědního oboru farmakokinetika. Farmakokinetika je oblastí farmakologie, která se zabývá zkoumáním a popisem osudu léčiv v organismu, a to od jejich podání až po vyloučení.
O kvercetinu (a některých dalších flavonoidech) je odborníkům známo, že inhibují již zmíněnou proteázu koronaviru s označením Mpro ze SARS-CoV, jehož sekvenční identita je z 96 % shodná s SARS-CoV-2. Pozor SARS-CoV není totožný se “současným” koronavirem!
SARS-CoV (bez dvojky v názvu) je virus způsobující nemoc SARS (nebezpečnější než než Covid-19). Od SARS-CoV se nový virus liší v sekvenci některých virových proteinů, které potlačují antivirovou imunitu a aktivují inflamazóm. Tento fakt nasměroval vědce k dalšímu kroku. Byla prohledána tzv. knihovna (dá se říct seznam) současným známých flavonoidů a bylo zjištěno, že už flavonoidy baicalin, herbacetin a pectolinarin blokují proteolytickou aktivitu nám již známé proteázy SARS-CoV-2 Mpro.
Baicalin byl izolován z kořene rostliny šišák bajkalský ((Scutellaria Baicalensis). Je to hlavní flavonoid.
Herbacetin je přírodní flavonoid obsaženým v lněném semínku (len setý, Linum usitatissimum). Vykazuje řadu zajímavých vlastností, včetně antioxidačních, protizánětlivých a protirakovinných účinků. Pectolarin je obsažen v rodu rostlin Cirsium (patří do čeledi Asteraceae, hvězdnicovité). Řadu z těchto rostlin laicky řadíme mezi “bodláky”. Tento flavonoid se vyznačuje protizánětlivou aktivitou.
To ovšem není všechno, nadějní kandidáti z řad biologicky aktivních látek byly tímto způsobem nalezeny ve vitánii spavé (Withania somnifera), chebuli srdčité (Tinospora cordifolia) nebo bazalce posvátné (Ocimum sanctum). Všechny tyto tři léčivé rostliny jsou jinak hojně používány v tradiční indické medicíně, ajurvédě.
Tím výčet zajímavých látek (uváděných ve zmíněném článku) ještě nekončí. Na závěr je možné zmínit například bioaktivní složku, propolisu fenylester kyseliny kávové, glycyrrhizin, bererin nebo beta-sitosterol.
Glycyrrhizin je saponin obsažený v lékořici lysé (Glycyrrhiza glabra), ale také v její méně známější příbuzné, lékořici uralské (Glycyrrhiza uralensis). Je téměř padesát krát sladší než klasický cukr. Glycyrrhizin tvoří až 15 % všech látek v kořenu lékořice. Pomáhá při zánětech horních cest dýchacích (utišuje kašel, tlumí bolesti v krku a pomáhá rozpouštět hlen). Nebo může glycyrrhizin obsahovat. Glycyrrhizin se právě podílí na stimulaci nadledvinek (stimuluje k tvorbě určitých hormonů), proto hraje roli při podpůrné léčbě chronické únavy či léčbě fibromyalgie.
Sitosterol (také označovaný jako beta sitosterol) je rostlinný sterol odvozený od steroidního uhlovodíku sitostanu. V těle působí jako antioxidant a regulátor činnosti řady enzymů. Největší význam má jako inhibitor enzymu 5alfa reduktázy, který provádí přeměnu testosteronu na dihydrotestosteron (DHT). Zvýšené množství DHT v krvi je dáno biologickým stárnutím a je vždy doprovázeno degenerativními změnami. Mezi nejvýznamnější z těchto změn patří zvětšení prostaty a zvýšené vypadávání vlasů (degenerace vlasových folikulů), zvýšené ukládání tuků a oslabení imunitního systému. Má také protizánětlivý účinek.
Berberin se vyskytuje v přírodě v některých rostlinách a je řazen mezi alkaloidy. Můžeme ho najít v opuncii (rostlina známá také pod názvem nopál, jedná se o středoamerický druh kaktusu), dřišťálu obecném nebo také v řebříčku.
U berberinu je uvedeno, že příznivě stimuluje játra a v případě úzkosti má pozitivní efekt na nervovou soustavu. Naopak v případě předávkování dráždí nervovou soustavu, což může způsobit ochrnutí nervových center a následnou smrt, pokud není poskytnuta pomoc (toto je právě výrazné u dřišťálu, který obsahuje další alkaloidy).
Důležité je si uvědomit, že tyto zmíněné přírodní látky jsou pouze na startovní čáře vědeckého výzkumu. Čeká je ještě hodně dlouhá cesta od preklinických ke klinickým studiím. Důležité je správně posoudit je jejich vhodnosti při boji proti koronavirové infekci.
Nicméně důležité je, že tyto látky také představují naději, že příroda nám stále nabízí obrovskou zásobu možných zbraní, které můžeme využít nejen proti současné epidemii koronaviru, ale samozřejmě i celé řadě dalších nemocí.