Méně dostupná zdravotní péče mívá za následek lepší zdraví

cm lekarsky kriz

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Podle posledních studií se ukazuje, že méně léčebné péče je často lepší než více. Debaty o nadužívání služeb medicíny se soustřeďují hlavně na nákladovost. Existují obavy, že omezení výdajů na zdravotnictví by vedlo k redukci lékařské péče. Realita ale ukazuje, že její redukování mívá často opačný následek: vede ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel.

V posledních letech byla publikována řada článků, dokumentujících případy nadužívání medicínských procedur. Studie se soustřeďovaly mj. na mamografy, výdaje za léčebnou péči nebo kloubní chirurgii. Zatímco v některých případech bývá lékařský zákrok přínosný, často jsou přínosy převáženy riziky, spojenými s použitou léčebnou procedurou.

Jako příklad si můžeme vzít antidepresiva, která mohou být účinná, pokud jsou použita u těch, kteří mají těžkou depresi. Léky ale mohou být mnohem méně užitečné pro toho, kdo má mírnější depresi, protože jejich vedlejší účinky převažují nad přínosy. Pacient užívající antidepresiva v tom případě přijímá jakákoliv rizika s tím spojená, aniž by se u něj dostavil léčebný účinek v podobě odstranění jeho deprese.

V případě mamografických vyšetření je riziko rakoviny jak u mladých, tak i u starších žen. Riziko úmrtí je však u mladých menší. Proto je přínos mamografie ve vztahu k jejímu riziku u starších žen nižší. Mezi nepříznivé účinky mamografie patří falešná pozitivita, biopsie, úzkost, zbytečná diagnóza nebo léčba latentní rakoviny, která by se jinak nikdy nestala maligní.

Jestliže jsou vyšetření nebo léčebné procedury prováděny nadbytečně, pak dochází k újmám. Například tomografické vyšetření, které má zjistit ledvinové kameny nebo jiné potíže schopné vyvolávat rakovinné bujení. Intenzivní ozařování v tomto případě může už samo iniciovat rozvinutí obávané rakoviny.

Byla provedena studie, která porovnávala regionální rozdíly v platbách za lékařskou péči u pacientů hospitalizovaných v letech 1993 -1995 s frakturami kyčelních kloubů, rakovinou tlustého střeva nebo se srdečními chorobami. Tato studie došla k závěru, že regiony s vyššími náklady vykazovaly až o 60% více lékařských výkonů, ale nedosahovalo se v nich lepších výsledků ani spokojenosti pacientů. Další obdobná studie došla ke stejným závěrům a navíc narazila i na případy, kdy byla vynakládána zvýšená péče, avšak preventivní péče byla ve skutečnosti horší.

Jedna z dalších studií se zaměřila na využívání nejvyspělejší přístrojové techniky a zjistila, že tato medicínská technologie zvyšuje náklady na zdravotní péči, aniž by u ní byly patrné vyšší přínosy v léčbě. Například u implantovaných kardiostimulátorů s defibrilátorem, které byly zpočátku používány jen u pacientů, kteří prodělali srdeční zástavu, se jejich nasazování zbytečně rozšířilo i na pacienty, kteří je nepotřebovali.

A přitom až v 90% těchto případů je pacient s implantovaným přístrojem vystavován rizikům infekce a možných šoků, aniž by mohl pozorovat jakýkoliv život-zachraňující přínos. Takovéto zařízení přijde až na 30 000 dolarů a je efektivní pouze u lidí s určitým rizikem srdečního selhání.

K podobným zjištěním se došlo i v případě používání vyšetření CT nebo MRI (tj, počítačová tomografie nebo magnetická rezonance). Nebyly získány žádné důkazy o tom, že by tato dvě vyšetření zlepšovala nebo prodlužovala pacientům život a že by jejich používání bylo hospodárné. A přesto jsou tyto technologie stále více používány i k preventivním screeningům.

Bude možná vhodné zde také zmínit odbornou práci Michaela H. Katze, MD s názvem „Failing the Acid Test: Benefits of Proton Pump Inhibitors May Not Justify the Risks for Many Users“. V ní autor varuje, že zkoumané inhibitory bývají nadměrně předepisovány v 53 až 69 procentech případů. Vedle svého určení bývají totiž nasazovány i ve vyloženě nevhodných situacích. Pak se projevují jejich škodlivé účinky v podobě pneumonií nebo řídnutí kostí.

Mezi nejčastější příčiny zbytečného předepisování léků a procedur patří strach ze soudních žalob kvůli zanedbání řádné péče a také přesvědčení, že méně léčebné péče znamená horší péči.

Zdroje:

  1. http://www.annals.org/content/138/4/288.abstract?ijkey=128c0bb09f79b2bd6db4456908f5f4af3271c26b&keytype2=tf_ipsecsha
  2. http://www.annals.org/content/138/4/273.abstract?ijkey=a076673753f64d7df41c71c5c0325ec894aa79b4&keytype2=tf_ipsecsha
  3. http://health.usnews.com/health-news/best-hospitals/articles/2009/07/10/cost-of-medicine-are-high-tech-medical-devices-and-treatments-always-worth-it
  4. http://archinte.ama-assn.org/cgi/content/extract/170/9/747
  5. http://www.annals.org/content/149/6/391.abstract?ijkey=048f8c211b3b3e60e69c02c0eec6730b3ffb405f&keytype2=tf_ipsecsha
  6. http://archinte.ama-assn.org/cgi/content/abstract/170/9/765?ijkey=9c11b0c30d269a6024c51dc2334138a139d535a0&keytype2=tf_ipsecsha