Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
„Bůh je nejlepší doktor a příroda je ta nejlepší lékárna“ – není jiného sloganu, který by lépe vystihoval spojení mezi místními lidmi a přírodními zdroji v Jižní Americe, především v návaznosti na rostlinné produkty tradičně užívané v lidovém léčitelství. V této oblasti lidé znají hojivé účinky rostlin již po tisíciletí, přičemž i v současnosti hraje řada tradičně využívaných druhů rozhodující roli v péči o zdraví zdejší populace. Tento článek představuje jednu z oblíbených jihoamerických hojivých rostlin, která si získává čím dál větší oblibu po celém světě a samozřejmě také u nás.
Botanická charakteristika
Maytenus ilicifolia Mart. ex Reissek (synonyma Celastrus ilicinus, Gymnosporia ilicina Maytenus ilicina) z čeledi jesencovitých (Celastraceae) je keřovitý stále-zelený strom dorůstající výšky až 5 metrů, pocházející z Jižní Ameriky, kde jej můžeme nalézt rostoucí přirozeně v lesích a na rozsáhlých travnatých plochách jižní Brazílie, Paraguaye, Uruguaye a Argentiny. Rostlina má jednoduché střídavé lysé kožovité listy s typickými odstávajícími trny na okrajích. Květy jsou oboupohlavní, ve žlutozelených květenstvích. Plody, kterými jsou jedno- až čtyř-semenné tobolky oranžové barvy, bývají velmi často oblíbenou pochoutkou ptáků. Pro svůj atraktivní vzhled připomínající cesmínu je M. ilicifolia často vysazován ve venkovských zahradách a městských parcích.
Použití v tradiční medicíně
Hojivé účinky M. ilicifolia objevili jako první indiáni kmene Guarani, původní obyvatelé jižní části Brazílie a Paraguaye.
V Brazílii se připravuje z listů odvar pomáhající při vředech, chronické gastritidě a dyspepsii (poruchy trávení). Externě lze použít takto připravený odvar k ošetření hnisavých a špatně se hojících ran doprovázených záněty, na vyrážky a také řeší některé typy rakoviny kůže. V argentinské lidové medicíně slouží nálev z listů při astmatu, infekcích dýchacích nebo močových cest, průjmech a k vyvolání menstruace. Běžně se také užívá jako podpůrný lék při anemii, poruchách funkce jater, k mírnění bolestí, při kolikách, k čištění krve a celkové detoxikaci organismu. V Paraguayi je oblíben ženami coby přírodní antikoncepce, k úpravě menstruačního cyklu a také při návalech v přechodu. Vysoký obsah fytohormonů ovlivňuje celý hormonální systém, upravuje činnost hormonálních žláz (hypofýza, epifýza, štítná žláza, nadledvinky a vaječníky) a díky tomu do značné míry snižuje riziko osteoporózy, především u žen v období menopauzy. Úspěšně se také používá při akné a je častou složkou kosmetických prostředků. Působí jednak antimikrobiálně, tím, že zpomaluje růst bakterií způsobujících akné (Propionibacterium acne), dále protizánětlivě a také díky ovlivnění hormonálního systému a zlepšení činnosti ledvin a jater.
M. ilicifolia je stejně jako další zástupci tohoto rodu oblíben též při artritidě a revmatismu. Díky obsahu účinných látek pomáhá z těla vypuzovat kyselinu močovou, čímž přispívá k odstranění dny. Lidé z indiánského kmene Graminha vyvařují malé kousky kůry ve dvou litrech vody po dobu, než se objem zmenší až na jeden litr. Takový odvar se pak pije třikrát denně více než jeden týden nebo se přikládá zevně na postižená místa. Pije se také při zánětu žil, zevně pak k oplachování při bércových vředech. Lze ho použít jako účinný prostředek při hypertenzi, jelikož má vazodilatační účinky a napomáhá rozšiřovat cévy. Obecně je M. ilicifolia považován za výborný prostředek k posílení celého organismu a místní léčitelé (curanderos) ho využívají jako celkový posilovač imunity.
Obsahové látky a jejich účinky
Vzhledem k veliké oblíbenosti M. ilicifolia v tradiční medicíně byla tato rostlina poměrně detailně studována již od 60. let minulého století, zejména pro své proti-nádorové účinky. Je zdrojem tzv. maytansinoidů, které jsou obsaženy v listech, kůře a kořenech. Tyto látky (především maytansin a maytenin) jsou přímo zodpovědné za protinádorový účinek, což bylo potvrzeno v řadě klinických studií. Jejich deriváty jsou dnes součástí některých chemoterapeutik. V 70. letech byl v USA maytenin úspěšně testován na pacientech s některými typy lymfomů, nádorů vaječníků a kožních nádorových onemocnění. Cangoriny (terpenické látky) obsažené v listech také prokázaly proti-nádorovou aktivitu již v malých dávkách. Zejména účinné jsou při terapii leukemie a rakoviny kůže.
V lidové medicíně se M. ilicifolia nejčastěji používá při zažívacích potížích a žaludečních vředech. Silné terapeutické účinky byly potvrzeny v roce 1991 studií, která uvádí, že už pouhý odvar z listů je stejně účinný při žaludečních vředech jako léky používané v té době (ranitidin a cimetidin). Stejná studie ukázala, že M. ilicifolia způsobuje zvýšení objemu a pH žaludečních šťáv, čímž brání překyselení žaludku. Díky obsahu silně antimikrobiálních látek je ideální k boji proti Heliobacter pylori, který je spojován, vedle disbalance pH, s výskytem žaludečních vředů.
K dalším testovaným biologicky aktivním látkám patří celastrol, jenž má protizánětlivé účinky (u artritidy), zlepšuje paměť, proces učení, psychomotorickou aktivitu a je účinný při neurodegenerativních onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba. Dále má tato látka zřejmě vliv na pohyblivost a množství spermií, což potvrzuje její použití coby mužské antikoncepce. Celastrol je také účinným antioxidantem (15krát silnější antiperoxidázový efekt než vitamin E), díky vychytávání volných radikálů celkově zpomaluje stárnutí buněk, a dá se tedy považovat za jakýsi „elixír mládí“. Naproti tomu friedelin je zodpovědný za antimikrobiální účinek, inhibuje jak běžné patogenní grampozitivní bakterie, tak i odolnější gramnegativní bakterie zodpovědné za infekční onemocnění (například Vibrio parahaemolyticus nebo Pseudomonas aeruginosa). Rostlina má také antivirální vlastnosti, omezuje množení virů, které stojí v pozadí některých rakovin, a zároveň napomáhá ochraňovat DNA buněk před volnými radikály. Kyselina salaspermová je aktivní dokonce i proti viru HIV.
Uvedené výsledky potvrzuje i studie provedená týmem autorů tohoto článku v laboratořích Institutu tropů a subtropů České zemědělské univerzity v Praze. Antimikrobiální a antioxidační aktivita rostliny (Maytenus ilicifolia – čaj, přípravek firmy Diochi) byla potvrzena sérií screeningových in vitro testů. Etanolový extrakt získaný macerací z listů působí na široké spektrum potenciálně patogenních mikroorganismů způsobujících infekční onemocnění cest dýchacích, trávicího traktu, močového ústrojí a kůže. V rámci této studie bylo dále prokázáno, že antimikrobiální účinky M. ilicifolia několikanásobně převyšují aktivitu řady českých hojivých rostlin. Antioxidační působení je srovnatelné s rozmarýnem, známým a běžně používaným v potravinářství pro obsah silných antioxidantů (např. kyselina rozmarýnová).
V místě svého původu se listy M. ilicifolia často míchají s listy cesmíny paraguayské (Ilex paraguariensis) bohatými na kofein. Výsledná směs se používá k přípravě čaje, který indiáni Guarani užívali po celá staletí a s kterým se setkali již v 16. století první dobyvatelé z Evropy. Dnes je tento nápoj na jihu Brazílie oblíbenější než káva a lidé ho pravidelně konzumují v poměrně velkém množství, což dokládá jeho zdravotní nezávadnost. Testy toxicity z let 1978 a 1991 prokázaly bezpečnost používání extraktů z rostliny in vitro i in vivo. Vysoké dávky (kvůli obsahu fytohormonů) však nelze doporučit v době těhotenství nebo při plánování rodičovství.
Produkce a sběr
Kolem 90 % listů M. ilicifolia se získává přímo z volné přírody. Tradičně se sklízejí na podzim, kdy je koncentrace účinných látek v rostlině nejvyšší. Na základě místních znalostí o pěstování tohoto druhu v jeho přirozeném prostředí ulamují sběrači pouze malé větvičky namísto odřezávání zralých, což by rostlinu oslabilo v růstu. Stejně tak sběr listů z jedné rostliny jedenkrát za dva roky umožňuje větvičkám znovu nasadit květy a nést plody. Takový postup sklizně zaručuje produkci semen a regeneraci rostliny.
Mezinárodní obchod s M. ilicifolia do zemí, jako je Japonsko a USA, zaznamenal boom v osmdesátých letech, těsně po rozsáhlé sérii studií dokumentujících silné terapeutické účinky této rostliny. Během let devadesátých se pak trh s těmito produkty stabilizoval a rozšířil také do Evropy.
Maytenus ilicifolia Mart. ex Reissek:
- Čeleď: Jesencovité (Celastraceae)
- Synonyma: Celastrus ilicinus, Gymnosporia ilicina, Maytenus ilicina
- Místní názvy: Espinheira santa, cancerosa, maiteno, limaosinho
- Původ a rozšíření: Brazílie, Paraguay, Uruguay, Argentina
- Používaná část: list, kůra, kořen
- Způsob přípravy: nálev, odvar
- Tradiční použití: poruchy zažívacího traktu (žaludeční vředy, překyselení žaludku, gastritis, dyspepsie, Crohnova nemoc), rakovina (melanom, lymfom, leukemie, adenokarcinom, nádory vaječníků), úprava menstruačního cyklu, antikoncepce, menopauza, úprava hormonálního systému, Alzheimerova choroba, zánětlivá onemocnění, revmatismus, artritida, osteoporóza, infekční onemocnění dýchacích cest, zažívacího traktu, močových cest, kůže, astma, anemie, jako analgetikum, vazodilatant, detoxikant, antioxidant, při poruchách funkce jater a ledvin, hypertenzi
- Obsahové látky: celastrol, cangoriny, cargorinin, cangorosin, friedelin, gallokatechiny, ilicifolin, kaempferol, kvercetin, kvercitrin, maytansin, maytanprin, maytenin, pristimerin, kyselina salaspermová, ß-sitosterol, tingenon.