Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Bylinkáři přisuzují majoránce schopnost léčit známou těžkou mužskou chorobu na 7 (z křížovek, řešení objevíte kdesi v tomto textu). Já se ale spíše kloním k využití v trávicím procesu, kdy nejen zlepšuje trávení tučných potravin, ale tlumí i rozvoj patogenní střevní mikroflóry a přílišnou aktivitu nepatogenní tamtéž doprovázenou větry tamtéž (česky: prdy, latinsky: flatulence) a nadmutím v lokalitě obvykle výrazně vyklenuté části organizmu ozdobným tukovým prstencem (česky: pneumatika). Velmi příjemná vůně i lehce hořce aromatická chuť majoránky je dokonalým kořením do polévek a omáček a navíc i kořením léčivým.
Uplatní se u mnohých chorob trávení, protože stimuluje tvorbu trávicích šťáv, tlumí křeče, zlepšuje pohyb líných střev, potlačuje parazity, snižuje nadýmání, omezuje průjmové potíže, řeší nechutenství.
Kromě působení na trávení, můžeme majoránku použít i při předmenstruačních a menstruačních problémech s křečemi a břichabolestmi. Pro její močopudný účinek se může uplatnit i ve směsích na urologický trakt a tyto obvykle nepříliš libé čaje chuťově i odoricky obohatit.
Čaj se píval i při migrénách a hlavobolech, též proti bolestem hlavy po oslavách a po alkoholických soutěžích přeživších účastníků. Do této skupiny pití lze zařadit i záněty trojklanného nervu a nervů vůbec. Roztroušená skleróza, astma, zahlenění, pásový opar, odkašlávání, epilepsie, pásový opar, skříplé nervy u páteře (výrony) atv. (a tak vůbec…).
Další uplatnění nalezneme u revmatizmu, bolestech kloubů, špatné pohyblivosti. A to jak zevně, tak vnitřně. Vanové koupele pro obnovu svěžesti a výplachy očí při zánětech spojivek.
Odvarem se také pro jeho dezinfekční a hojivé účinky vymývaly špatně se hojící mokvavé rány, hnisající vředy, ekzémy, uhry, bércáky a jiné nepříjemné události na pokožce. Při tom se uplatnily i obklady. Obklady z odvaru i čerstvých listů se dávaly i na zánětlivá a tuhnoucí prsa kojiček a všelijaké zduřené uzliny a žlázy.
Udělal jsem pokus zvýšit krásu své konkrétní osoby (což je vzhledem k mému novátorskému jménu přirozené) koupelí s přídavkem odvaru majoránky za účelem odplesnivění se a odorizace, neboť přesila mého domácího osaženstva tvrdila, že smrdím a mohu potvrdit, že jsem byl posléze von a vzhledem k mlsání neředěného Gambitu H v horké vodě i mnohem více se svou krásou spokojenější. Ošklivkám a neplodným doporučuji mlsat po troškách s neředěným GH zkombinovanou směs Malinovou, protože jsem vědecky pozoroval i výrazné zvýšení povolnosti vedoucí k plodnosti neplodných (pravděpodobně z nervových a stresových staženích blokujících reflektoricky mj. i děložní hrdlo). Hrst asi 50 g majoránky spařit 10 minut v 2 l vody a scedit do vany s dobře teplou vodou a pokusným zde se čvachtajícím, vůni a krásu nabývajícím tělem. Ocenil bych podání zprávy o případných úspěších tohoto postupu i od ostatních experimentátorek. U starších a případně již trvale ošklivých by postačila informace o ztrátě plesnivosti, zápachu, revmatizmu a eventuálně i dalších chorob.
Majoránková nať se uplatní i do směsí podporujících pocení a imunitu. Pára vroucího čaje se používala i na desetiminutové inhalace při rýmě nad hrncem s ručníkem přes hlavu i hrnec.
Odvar se využíval i jako kloktadlo a výplachy při rýmě. Také jako ústní voda při zápachu z úst a při paradentózách, zkažených zubech či protézách, bolestech v krku, angínách a zánětech nosohltanu.
Zvláštní kapitolou majoránky je její uplatnění do mastí. Masti se dělaly ze silice, z čerstvé vylisované šťávy i z jemně drcené nati obvykle do sádla nebo běžných masťových základů jako tak zvané zelené sádlo. Nejčastěji se mastmi vytíral nos a kolem nosu při rýmičce (řešení) i při pořádné rýmě. Mastmi se masírovaly klouby a lokality nervových bolestí, například pásový opar, sedací nerv, bederní páteř atd..
Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena, protože to prostě za jeden rok nemůže ze svého mikrosemínka stihnout. Když si ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nedozraje. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.
Pro vlastní pěstitelský plán doporučuji lehkou půdu rok nehnojenou nebo jen kompostem. Ideální je ji set či ze sazenic sázet po některé zelenině. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Sušení se odehrává ve svazečcích nati ve stínu při teplotě do 35°C, aby nevyprchala důležitá silice.
Podle mě je ale stejně majoránka nejlepší a také nejčastější v polévkách.