Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nejsme jenom tělo. Jsme především duše. Slova brněnské léčitelky a regresní terapeutky Hany Dočkalové na mě působí jako hojivý balzám. Zatímco se dnes v médiích vyjadřují k současné situaci a ke zdraví skoro všichni jen z hlediska materialismu a posilování fyzického těla, Hana Dočkalová dokáže vidět i duchovní souvislosti. Může podle ní léčit každý? Jak vidí budoucnost? A jak si může každý pomoci sám? Tato vzácná žena, kterou znám osobně už skoro dvě desítky let, po krátkém přemlouvání svolila k rozhovoru pro Celostní medicínu.
Jak jste, Hanko, ke svým léčitelským schopnostem přišla?
Mám to vrozené. Už ve čtrnácti letech jsem byla schopná s kamarádem telepaticky komunikovat a přišlo mi to naprosto normální. V té době o léčení a duchovních věcech nebyly nikde žádné informace. První kurzy jsem absolvovala a první knihy přečetla až po převratu, po roce 1989. Léčila jsem už v mnoha životech.
Dají se tyto schopnosti rozvíjet?
Pokud má člověk touhu léčit, je k tomu veden. Pokud člověk takovou touhu nemá a spíše si to jenom vymyslí, že by se mu to líbilo, tak to už je jiná otázka.
Myslím si, že některé dovednosti naučit jdou. Ale některé ne. Třeba v léčení je potřeba cit, empatie, citlivost. Někdy také hledám slova, abych klientovi informaci správně vyjádřila. Protože i správný odstín slova je důležitý – sdělení pak dává úplně jiný význam.
Každopádně je potřeba, abychom všichni zvyšovali své vědomí. Abychom odlehčili sobě i Zemi. I to jeden z důvodů, proč přišel covid. No a pokud byste chtěli nějaké tipy, jak sami sebe podpořit, tak jeden méně známý způsob detoxikace, který může každý praktikovat, je svítit si baterkou na třetí oko – to je vhodné, zejména pokud je venku šero, aby se doplnilo světlo. Také je dobré nasypat si do vany sůl a ponořit se do ní. Nebo si ve sprše představovat, že si na sebe pouštíme světelnou vodu, a ta všechno negativní smývá z těla, a představit si, že to hned i odtéká pryč.
Jakou sebe-léčebnou metodu byste doporučila lidem jako prevenci a zároveň jako metodu, pomocí níž by se mohl vyléčit člověk, který už nějak nemocný je?
Myslím si, že jedna z nejlepších metod je v dnešní době Ho´oponopono – akorát v rozšířené verzi. K větám „Miluji tě. Děkuji ti. Omlouvám se. Prosím, odpusť mi“ je potřeba přidat „Omlouvám se a prosím o odpuštění za vše, co se ve mně děje, a co to způsobilo. Miluji tě, miluji se. Děkuji.“ Je třeba odpustit sám sobě a odpustit i ostatním. Někdy je totiž odpuštění kamenem úrazu a důvodem, proč se nám některé věci dějí. Nevíme vědomě, že jako duše si svoje lekce vybíráme sami.
S jakými problémy za Vámi chodí lidé nejčastěji?
Kromě zdravotních to jsou především problémy ve vztazích, problémy s psychikou a finance. Také pracuji s dětmi – hodně dětí je dnes neklidných, má ADHD nebo potíže s učením či lehčí formy autismu. Velmi dobře na to funguje metamorfní technika, kterou dělám, a která dokáže určitým způsobem zmírnit problémy těchto dětí.
Při léčení používáte spoustu technik a léčebných postupů. Co se Vám osvědčilo nejvíce?
Je to různé a s každým člověkem jiné. Pro někoho je nejvhodnější ACE (z NLP programování), což znamená, že aby se vyléčil, potřebuje ze sebe dostat určité pocity, vzorce. Do půl hodiny může mít člověk problém vyřešený, jde se v této technice opravdu hodně hluboko.
A velmi často dělám již zmiňovanou metamorfní techniku. Je vhodná na regresi v čase, např. i na prenatál, kde se mnohdy najdou příčiny problémů. Terapií je potřeba udělat více, aby se našla primární příčina. Mnohdy pokud byl někdo třeba znásilněný nebo prožil něco fakt ošklivého, tak to jde hodně do hloubky. A do momentu AHA pochopení. Často dělám terapii jen energií rukou.
Každá duše se rodí pořád dokola se stejnými dušemi. Je to proto, abychom se naučili na situace dívat z různých úhlů pohledu. Jednou jsme rodiče, prarodiče, jednou dítě, přátelé, nepřátelé. Duše prožívá v různých rolích různé emoce. Zajímavé je, že např. i v rámci rodiny můžeme být my sami nějakým prapředkem. Ve skutečnosti je to ještě složitější, protože neexistuje čas. To jenom tady na Zemi je dualita.
Když za Vámi někdo přijde na léčení, tak mám si to představit tak, že si jenom „lehne“ a vy celou práci uděláte za něj?
V každém případě je potřeba důvěra. Nejen ve mě jako v léčitele, ale i v proces. Důležité je také přijetí vlastní odpovědnosti. Hodně věcí dělám na dálku, kdy jsme domluveni na konkrétní čas – pak je zcela nutné, aby to ten člověk vnímal a byl připravený. Místo toho jsem zažila, že to bylo dotyčnému jedno a chodil si po nákupech. Není-li člověk při procesu přítomen, tak se zbavuje veškeré zodpovědnosti. Samozřejmě, že to funguje i tak, ale užitek léčení pak není takový a člověku ani mnoho věcí nedojde. Krátce se mu uleví, ale své zhoubné zvyky a postoje bude dál opakovat, takže se problém může znovu vrátit.
Jak důležité je při léčení světlo?
Světlo je úplným základem veškerého léčení. Světlo vytahuje emoce z buněčné paměti – bez toho nejsou změny možné. V našem světelném těle jsou zapsány vzpomínky a programy, které nás ovlivňují, ať chceme nebo ne, a je potřeba se jich zbavovat. Je dobré vědět, že světlo, které sem teď dopadá, je silnější, než kdy bylo.
Co vůbec říkáte na současnou situaci s covidem? Jaký k tomu zaujmout postoj?
Bez ohledu na to, jestli byl covid uměle vytvořen nebo ne, tak je tu proto, aby upozornil na to, že lidstvo jde špatnou cestou. Co je pozitivní, tak že na jaře se ukázalo, jak lidé umí být pospolu, jak si dovedou pomoci, jak se šily roušky atd. Ale pořád jsme nepochopili, co jsme pochopit měli. Že covid není jen o posilování imunity a fyzického těla, ale hlavně o návratu k uvědomování si své duchovní složky. Že jsme duše, nikoliv tělo. Že tělo je pouze kabát, který na sebe oblékáme. Že se máme hlouběji zamýšlet, proč jsme vlastně na světě. Že je důležitá sounáležitost a zlepšení vztahu k ostatním. Že majetek není to nejdůležitější. Že hlavní je radost a spokojenost. Hodně lidí má totiž pocit, že se v životě jenom honí. Ráno vstanou, jdou do práce, pak když mají děti, tak s nimi dělají úkoly, jdou spát a ráno zase do práce. Takhle to ale nemá být. Máme se vrátit k základu – přírodě, k radosti, k vědomému prožívání přítomnosti. K důvěře, víře a harmonii.
Na závěr se, Hanko, ještě zeptám, jak vidíte budoucnost.
Každý rok mívám ze Silvestra na Nový rok sen o budoucnosti. Letos jsem v tom snu vnímala neobvyklou lásku, až jsem se tomu podivovala. Slyšela jsem slova „ráj na zemi“. Moc mi to tehdy nešlo k tomu, že už by to mělo být tento rok. Každopádně svět se v budoucnu hodně změní. Lidstvu budou předány staro-nové technologie, budou se využívat přístroje od Tesly, bude zde léčení plasmou atd. Láska, soucit a sounáležitost mezi lidmi se budou zvyšovat. Jak již jsem říkala, celé je to o tom, jak rychle si budeme věci uvědomovat a jak dokážeme pozvednout své vědomí. Lidstvu bude ale také pomoženo, protože takový byl plán na toto období.
Moc Vám, Hanko, děkuji za rozhovor a přeji vše dobré!
Webová stránka Hany Dočkalové: http://www.pomocteluidusi.cz/