Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Každý z nás občas potřebuje posílit paměť, zlepšit koncentraci a soustředění. Kromě různých alternativních metod a zásad zdravé životosprávy lze naši snahu posílit i užíváním některých přírodních prostředků.
Co se tedy dá doporučit?
Velmi zajímavou léčivou rostlinou je Bacopa monieri, známá pod názvem brahmi nebo také vodní yzop. Je již dlouho používaná v tradiční indické medicíně – ajurvédě. Jedná se o malou trvalku s podlouhlými listy a malými fialovými květy, která kromě Indie také hojně roste v Austrálii. Její užívání ve světě poslední dobou vzrůstá, velmi oblíbená je zejména v západní Evropě a USA. Můžeme ji označit za přírodní nootropikum, tedy za bylinku zlepšující paměť a mozkové funkce. Hlavním nositelem účinku jsou triterpenoidní saponiny, pojmenované bakosidy. Vědci také uvažují o jejím podávání u stařecké demence, Alzheimerovy choroby nebo epilepsie.
Dalším na řadě je jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), se kterým se můžete setkat i u nás. Patří do čeledě jinanovitých, která je součástí velmi starého řádu jinanotvarých. Je to národní strom Číny a jako zajímavost lze uvést, že v Japonsku byl nalezen jinan starý 1200 let!
Jako hlavní účinné látky jsou označovány flavonoidy (ginkgoflavonové glykosidy) a terpeny (ginkgolidy a bilobalidy). Extrakt z ginkgo biloba (konkrétně z jejich listů) obsahují i volně prodejné léky. Jeho základní účinek je vazodilatační – rozšiřuje malé tepny, zlepšuje průtokové vlastnosti krve (odborně rheologikum), zlepšuje žilní tonus (napětí a tím i pevnost cév), snižuje shlukování krevních destiček a červených krvinek (nesmí se kombinovat s léky snižujícími srážlivost krve!), zlepšuje využití glukózy v buňkách a působí proti volným radikálům. Díky svým účinkům (rozšiřuje cévy, zlepšuje využití glukózy) pomáhá při zlepšování paměti, koncentraci, soustředění, ale také při nedostatečném prokrvení končetin.
Další látkou mezi mozkovými nutricienty (“potravou pro mozek”) je látka s dlouhým názvem dimethyaminoethanol, známá spíše pod zkratkou DMAE. Je oblíbená proto, že pomáhá zlepšovat soustředění a navozuje dobrou náladu. Principem jeho působení je, že zvyšuje hladinu cholinu v mozku a krvi. Z cholinu vzniká látka acetylcholin, který je řazen mezi neuromediátory, tedy látky přenášející impulsy mezi nervovými buňkami. Hladina acetylcholinu klesá věkem a je důležitý pro paměť a koncentraci. V přírodě se DMAE vyskytuje v mase mořských ryb, zejména ančoviček a sardinek.
Velmi oblíbenou a známou látkou je lecitin. Jeho název pochází z řečtiny a v překladu znamená žloutek (lecitin se právě hojně nachází ve vaječném žloutku). Jeho odborný název je fosfatidylcholin a je to celkový název pro všechny lipidy, či přesněji fosfolipidy, které se skládají z mastné kyseliny, glycerolu, kyseliny fosforečné a cholinu. Ty jsou složkou vnější buněčné membrány živočichů a rostlin. Kromě vaječných žloutků ho můžeme nalézt v sójových bobech, které jsou hlavním zdrojem pro jeho průmyslové zpracování. Lecitin pomáhá stabilizovat stav a činnost všech buněk prostřednictvím stabilizace membrán buněk. Pomáhá zlepšovat paměť a učení, ale také snižuje hladinu cholesterolu, působí proti celulitidě či pomáhá omezovat padání vlasů.
Z dalších přírodních prostředků lze zmínit klanoprašku čínskou (Schizandra chinensis), oblíbenou v tradiční čínské medicíně, která snižuje únavu a pomáhá zlepšit koncentraci, nebo pupečník asijský (Centella asiatica, známější pod názvem gotu kola), který rovněž pomáhá snižovat únavu a podporuje paměť a soustředění.
Na závěr je dobré zmínit, že důležitý pro paměť je pravidelný příjem vitamínů, ať už v potravě nebo přírodních přípravcích, zejména vitamíny ze skupiny B, ale i vitamin C, A, E nebo D.