Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Hlíva ústřičná patří mezi nejznámější houby, které mají příznivé účinky na naše zdraví a je dostupná vlastně pro každého. Její latinský název je Pleurotus ostreatus a patří mezi jedlé houby. Její klobouk je hladký a má šedou až šedohnědou barvu. Roste v lesích na pařezech či na dřevě listnatých stromů, ale je hojně pěstována, i u nás.
V usušeném stavu obsahuje cukry, bílkoviny, minerály (železo, zinek, fosfor, selen a další) ale i vitamíny, jako jsou vitamín C, dále vitamíny ze skupiny B, jako jsou niacin, thiamin, riboflavin či kyselina listová. Velmi důležité jsou obsažené látky ze skupiny polysacharidů, beta glukany. Tyto látky podporují imunitu, zvyšují odolnost organismu a likvidují volné radikály. Někdy se extrahují ze sušené hlívy a prodávají se samostatně v různých přírodních přípravcích. Hlíva obsahuje i vlákninu.
Hlíva ústřičná – účinky
Mezi její příznivé působení patří již zmíněné zvyšování imunity, snižování hladiny cholesterolu, snižování únavy a stresu, rovněž má podpůrný účinek při revmatických a kloubních onemocněních, podporuje snižování hladiny cukru v krvi, pomáhá v prevenci cévních a srdečních onemocnění, je užitečná i při léčbě bradavic a dalších kožních problémech, které jsou virového původu.
Hlíva ústřičná – pěstování
Hlívu si můžeme vypěstovat i pro vlastní potřebu. Dokonce se dá pěstovat v panelovém bytě, ale pouze intenzivním způsobem (extenzivním způsobem pěstují zahrádkáři, například na špalcích ze dřeva). Při tomto pěstování je zapotřebí řezaná pšeničná sláma, polyethylenový pytel a sadba hlívy ústřičné.
Hlíva vyrůstá především v trsech, které se z pytle neodřezávají, ale vykrucují. Trsy plodnic se takto vykroutí vždy celé, bez ohledu na to, zda jsou v trsu ještě malé plodničky. V případě správného postupu a při vhodných podmínkách, jak odborníci uvádějí, že můžeme z jednoho pytle sklidit až 5 kilogramů čerstvých hub. |
Hlíva ústřičná – recepty
Rovněž bylo ale zaznamenáno, že pomáhá i při atopickém ekzému či alergických kožních projevech. Dále podporuje lepší trávení úpravou peristaltiky střev a vůbec příznivě působí na trávicí trakt. Pokud jsme u žaludku, je dobré zmínit, že v kuchyni se připravuje čerstvá hlíva tak jako jiné houbové pokrmy – je chutná v omáčkách, polévkách, pod maso, na zapékání, s vejcem, do karbanátků a podobně. Dá se zpracovat a la vídeňský řízek, dá se z ní udělat dršťková polévka, dá se připravit na česneku a podobně.
V přírodních přípravcích se výtažek z hlívy často kombinuje s extrakty z rakytníku řešetlákového či třapatky nachové (echinacea), která mají samy o sobě pozitivní působení na naši imunitu a tak vlastně zvyšují i samotný příznivý posilující účinek hlívy ústřičné na celkovou imunitní odpověď organismu. Hlíva se rovněž kombinuje s vitaminem C, jako v našem novém přípravku. Vitamin C neboli kyselina askorbová je významným antioxidantem, pomáhá zneškodňovat volné radikály, které nás ohrožují a tím přispívá i k celkovému posílení naší odolnosti vůči všem negativním vlivům z okolí.
Vitamín C
Vitamín C má významnou funkci při tvorbě kolagenu a také zlepšuje elasticitu cév a vůbec pomáhá při obnově vazivové tkáně, což je důležité při hojení ran. Vyšší dávky vitaminu C, někdy v kombinaci se zinkem, se používají v případě oslabení organismu v období chřipek a vůbec virových onemocnění horních cest dýchacích. Vitamín C, stejně jako hlívu, mohou v přiměřených dávkách užívat i děti. Vitamín C se v přírodě nachází hlavně v zelenině a ovoci, jako jsou citrusy (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky, ale také velmi bohatý na vitamin C je šípek nebo rakytník.