Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Hepatitida A – v posledním čase se u nás zvýšil její výskyt. Onemocnění neprobíhá jen u dětí, ale také u dospělých, u kterých má onemocnění vždy těžší průběh. Mívá pak chronický průběh a přináší vyšší riziko úmrtí, a to zejména u osob, které mají z jiných důvodů poškozená játra. K přenosu dochází návštěvou oblastí s nízkým hygienickým standardem. Rizikové oblasti jsou jak v ČR nebo i v zahraničí.
V oblastech s nižší hygienickou úrovní téměř všichni obyvatelé prodělali onemocnění do 10 – 15 let a již nemohou onemocnět, ale původce – virus mohou přenést na vnímavé osoby z jiného prostředí. V České republice obvykle propuká každým rokem několik epidemií virové infekční hepatitidy typu A. Bývá to zpravidla na podzim, kdy se děti vracejí z prázdnin a rodiny z dovolených v jižních zemích, a také začátkem zimy.
Hepatitida A, ale i hepatitida B, patří k nejčastěji dováženým onemocněním ze zahraničí. Varovný je fakt, že ani pobyt v prvotřídních hotelích v zemích s vysokým hygienickým standardem není zárukou ochrany před nákazou hepatitidou A. Letní tábory, školní zařízení jsou místa, kde se děti často nakazí hepatitidou typu A. Nemocný člověk kontaminuje nemytýma rukama okolní předměty a potraviny. Díky relativně vysoké odolnosti a infekčnosti viru se žloutenka rychle šíří. U dětí onemocnění probíhá na rozdíl od dospělých velmi často lehce a skrytě bez vyjádřených klinických příznaků (zežloutnutí), a proto děti nepoznaně a lehce přenášejí virus do svých rodin, kde po přenosu u dospělých probíhá onemocnění téměř vždy s vyjádřenými příznaky (mají žloutenku) a závažnější formou než u dětí.
Hepatitida A se může také šířit například kontaminovanou vodou – odpadní vody, obsahující virus mohou znečistit zdroje pitné vody. Jsou popsány případy, kdy se nákaza rozšířila prostřednictvím zeleniny, která se zalévala kontaminovanou vodou. K nákaze může dojít i při koupání. Nakazit se je možné např. i z kostek ledu v nápojích nebo ze zmrzliny, ale také z ovoce a zeleniny omyté závadnou vodou nebo hnojené lidskými výkaly osob, které během onemocnění vylučovaly virus. Nákazu mohou obsahovat i tepelně nedostatečně zpracované ryby, krabi, ústřice, krevety a jiní mořští živočichové. Turisté se často žloutenkou typu A nakazí na dovolené u teplých moří včetně Středozemního nebo Jaderského.
Stále ještě neexistuje specifická léčba hepatitidy A. Obvyklý je minimálně dvoutýdenní povinný pobyt na infekčním oddělení v nemocnici a následná jaterní dieta s klidovým režimem. Lékaři navíc sledují všechny osoby, se kterými se nemocný dostal do kontaktu. Následně jim po dobu cca 50 dnů pravidelně odebírají krev k vyšetření. Je patrné, že jsou takové procedury náročné jak časově, tak finančně. Inkubační doba hepatitidy typu A je 15 – 50 (průměrně 30) dní, ale již během jednoho až dvou týdnů před tím, než se objeví první příznaky, může člověk infikovat další osoby. Na rozdíl od typu B však žloutenka A nepřechází do chronického stadia a není u ní riziko vzniku cirhózy a rakoviny jater. Případy, kdy došlo k selhání funkce jater a smrti, se však již vyskytly, především pak u starších dospělých osob. Závažnost průběhu onemocnění narůstá s věkem, rekonvalescence pak trvá déle a u starších nemocných může výjimečně skončit i úplným selháním funkce jater a smrtí.
Pokud se díváme na uvedenou problematiku z pohledu celostní medicíny, pak je třeba uvažovat o tom, že virus se dostal do vhodného prostředí a začal škodit. Virus není příčina, ale spouštěč. Virus IH A (infekční zánět jater typu A) měl vhodné podmínky na připraveném terénu!! V současné době rozlišujeme sedm druhů virových hepatitid. Nejznámější jsou hepatitida A a B, ale právě poslední dobou se ukazuje, díky zlepšené diagnostice, že značné procento zaujímá také typ C.
Onemocnění proběhne a imunitní systém si tento virus pamatuje a nechává si jistou paměťovou stopu. K aktivaci může teoreticky dojít při větším přetížení organismu, při toxickém zatížení jaterních buněk. Při nějaké těžké nemoci, další hepatitidě, infekční mononukleóze apod. Proto jsou namístě spíše preventivní opatření – bez fyzické námahy, hodně vitamínů, žádný alkohol. Nejde ani tak o virus, jak o imunitu a celkově obranný systém člověka. S očkováním proti hepatitidě se musí každý člověk vypořádat sám. Téma očkování je věčné téma a jak laická veřejnost, tak i lékařská veřejnost se v názorech rozcházela a bude rozcházet. Je to zásah do imunitního systému a vždy má jen a jen individuální reakci. Jednomu neudělá nic, jinému udělá potíže a je zcela jedno, jestli je to ta vakcína nebo jiná vakcína, modernější nebo více proklamovaná. Kdo má rozhodnout? Je to 50 na 50.
Řešení problému nespočívá jen v podávání nějakých medikamentů. Snažíme se redukovat faktory, které organismus stresují, posilovat obranný systém, doplňovat do těla vše co organismus potřebuje (stopové prvky, minerály, enzymy atd, a to nejdůležitější „odlehčovat“ detoxikačnim orgánům jako jsou játra, ledviny. Z přírodních produktů se doporučuje užívat ostropestřec mariánský. Chrání jaterní buňku! Zdá se, že ještě lepších výsledků lze dosáhnout požíváním extraktů této látky. Po dobu několika měsíců jeho užívání, dostáváme zpětné informace od klientů, kteří popisují subjektivní stavy zlepšení potvrzené také zlepšenými jaterními testy.