Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Již jsem psal o nutnosti provádět diferenciální diagnostiku. A to nejen u akutních stavů, ale také u stavů probíhajících chronicky; tam je diferenciální diagnostika prioritní. Setkávám se v poradně s lidmi, kteří přicházejí s problémy chronické únavy, mají dokonce stanovenu diagnózu chronický únavový syndrom.
Po covidu
Proběhlé covidové období situaci ještě více zkomplikovalo, protože po prodělaném onemocnění zůstává únava u mnoha lidí jako jeden z hlavních příznaků.
Světová zdravotnická organizace vydala nyní aktuálně komentář, že koronavir mohl u 36 milionů lidí rozvinout postcovidový syndrom, nověji nazývaný tzv. dlouhý neboli chronický covid syndrom (CCS).
Definice o tom říká, že se jedná o stav, který provází dlouhodobé následky, jež přetrvávají i po období rekonvalescence po prodělaném covidu-19. Uvedené číslo znamená, že každý třicátý člověk v Evropě může trpět dlouhým covidem.
Příznaky postcovidového syndromu
Mezi typické příznaky patří kromě již zmíněné:
- Nepřekonatelné únavy a malátnosti
- Dušnost i při malém pohybu, dále
- Závratě,
- Kašel,
- Bolesti kloubů a svalů,
- Ztráta čichu a chuti a další
Do seznamu příznaků však lze zařadit mnohem více projevů, a to je vždy individuální, případ od případu.
Jaké jsou příčiny?
V rámci pátrání po příčině jsou prováděny mnohé studie s cílem popsat procesy způsobující dlouhý covid a bylo již zmíněno několik mechanismů, které mohou dlouhý covid zapříčinit. Nově třeba vědci identifikovali enzym, který podněcuje buňky pacientů k sebezničení. Je pracovně popsán jako enzym IDO-2 a nalezli jej ve tkáních srdce, plic a mozku lidí, kteří zemřeli na covid-19. Enzym byl prokázán i v krevních testech pacientů trpících dlouhým covidem. Tento objev inspiruje k hledání vhodné léčby proti postcovidovému syndromu.
Koho se syndrom týká?
Popisovaný syndrom může zasáhnout zdravé a mladé lidi, ale více jsou ohroženy dlouhodobě nemocné osoby nebo osoby trpící oslabenou imunitou, diabetici, kardiaci, obézní osoby a lidé s autoimunitním nebo chronickým onemocněním.
Ale není žádnou výjimkou, když se i u zcela vyléčených osob z nemoci covid-19 objeví postcovidový syndrom až s několikatýdenním či měsíčním zpožděním.
Rizikové faktory postcovid snydromu
Když pracuji s člověkem, který prodělal covid-19 a který tvrdil, že před covidem žádnou nemocí netrpěl, pak při rozboru nacházíme rizikové faktory, které si dotyčný neuvědomoval. Například to, že před nemocí žil ve stresu, měl narušen režim spánku, jeho stravování bylo nepravidelné, trpěl zácpou, chyběl mu pohyb, kouřil a také připouštěl prý lehkou virózu, tzv. obyčejnou rýmu a občasné bolesti hlavy. Ze závěru anamnézy před covidem tedy vidíme, že jeho tělo bylo oslabeno, jinak řečeno, bylo „připraveno“ na covid, a ten pak nemoc spustil.
Navíc přichází v úvahu další významný faktor. Tím je podcenění nemoci. I když jeho nemoc měla lehký průběh, dotyčný se neléčil doma v posteli, chodil dál do práce, a tak prostředí výhodné pro virus vlastně přiživoval. Když se u něj vytvořil postcovidový syndrom, teprve začal nemoc brát vážně.
Terapeutický postoj
Daný jedinec poznal, že musí dlouho odpočívat, ono stresové zaměstnání přerušit, věnovat pozornost vyvážené stravě, zcela změnit životní styl, dodržovat pitný režim a s ohledem na akutní fyzickou situaci se má začít pravidelně hýbat, protože fyzická aktivita má blahodárné účinky jak na prokrvení svalů, střevní peristaltiku, tak i na psychiku. Součástí terapie postcovidového syndromu je spánková hygiena. Z potravních doplňků věnujeme pozornost k pravidelnému příjmu vitaminů C a D, lze pomýšlet na betaglukany, antioxidanty, produkty s obsahem omega-3.
TIP Celostní medicíny: Jaký mají vliv omega 3 MK na koronaviry? Jak příjem kvalitních omega 3 navýšit stravou?
MUDr. P. Šácha