Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vochomůrka s Křemílkem, co bydleli v pařezové chaloupce kdesi kdysi ve večerníčku, nalezli na cestě semínko. Křemílek sebejistě tvrdil, že to bude určitě fiala, a proto ho zasadili do země a dali na něj Křemílkovu čepičku, Sluníčko jim dalo paprsek a potom mu zpívali: „Vstávej semínko, ho-la-la, bude z tebe fi-a-la, vstávej semínko, ho-la-lááá… bude z tebe fí-áá-láá!“ Semínko tedy začalo rychle růst a růst a růst… a čepičku jim vzalo nahoru, ale než jim ji vrátilo, tak je povýšeně (jak jinak při té výšce…) poučilo, že není fiala, ale Verbaskum. A byla to nádherná a vysoká divizna. A byl to večerníček pro budoucí baby kořenářky a dědky kořenáře, a protože jsem byl ještě docela mladý dědek kořenář a pilně vychovával své tři malé budoucí babičky kořenářečky, tak jsem se s nimi rád díval na nezapomenutelné Křemílkovy a Vochomůrkovy televečerníčky.
Divizna velkokvětá (sbírá se i malokvětá nebo sápovitá a jejich mutace a ve výkonu trestu by se dala sbírat i malokvětá jako mírné zostření; silnější zostření je sbírat stromové jarní pupeny a úplně největší je sběr kořene lopuchu v zimě anebo také omrzlých plodů rakytníku), která se pěstuje na zahrádkách, je dvouletá rostlina. První rok udělá kořenový systém okolo základního mrkvovitého kořenu a mohutnou přízemní růžici ochloupkovaných na pohled zdánlivě hebkých listů. Teprve druhým rokem na rozdíl od večerníčku roste do výšky za nadšeného a někdy až zběsilého kvetení. Do pozdního podzimu zvládne ve velmi dobrých podmínkách a s podporou i čtyři metry.
Každý den po celé léto až do podzimu na divizně rozkvete zpočátku i ke konci období asi dvacet květů a v plném květu jsem jich nejvíce napočítal jako rekord 177, takže celkem jich můžete sebrat z jedné rostliny až tři tisíce za rok. Ovšem s vámi situaci kontrolují i hladoví a většinou také pro vás nevhodně ožihadlovaní tvorečkové, pro které jsou květy divizny zdrojem krmiva v podobě pylu a nektaru. Takže dopoledne, kdy je nejvhodnější čas sklizně, je u divizen značná tlačenice, bzukot a případně i sběračův jekot. Pakliže totiž sevřete v květu i majitelku prudce bzučícího žihadla a honem nepustíte, většinou získáte obojí. Květ i žihadlo. Potom patřičně oceníte, když máte při sobě dubové kapky za účelem tříhodinového obkládku eliminujícího jed žihadla. Zhnědnutí prstu není jedem, ale zoxidovanými tříslovinami z dubovek.
Květy divizny se rozvíjejí za rozbřesku a sbírají po oschnutí rosy každý den, protože nevydrží do dne dalšího, není-li současný značněji chladen, větrn, deštiv a nevlíden. Další den všechny nesebrané květy opadají a tvoří žluté koberce kolem divizen. V suchu a hicu opadávají již odpoledne. Divizna v nevlídném počasí nasazuje na květ jen málo. Jakmile ale vyleze slunce, tak druhý den se kvetením div nestrhne (i kdyby mělo zase pršet). Má v řízení jeden den zpoždění, což je docela dobré skóre, protože tady všude kolem, kam až dohlédnu – a mohu jet autem třeba hodiny – a všude kolem tu je, jak se zdá, zpoždíno o let sto.
Účinné látky divizny se za vlhka začínají rozkládat enzymaticky již asi za hodinu po sklizni, takže je nejvhodnější předsušit květy hned zprudka v tenké vrstvě na slunci (a také hmyz má čas odkráčet jinam) a potom co nejrychleji sušit posléze i umělým teplem do 55 °C ve vrstvě poněkud tlustší, což přeruší práci enzymům, ale uchová většinu silice. I tak je vzduch v sušárně docela hustý vůněmi. Divizna voní těžkou medovou vůní, ze které může i bolet hlava, zvláště při sušení většího množství, když se prodíráte zahoustlým vzduchem ke kvítí nebo skladem k pytlům.
Po dobrém nasušení je vhodné květy uložit bez přístupu vzduchu a vlhkosti (jsou hygroskopické a sají vlhkost i ze vzduchu), protože degradují plísněmi, bělají a posléze hnědnou, což se může zhodnotit už jenom v kompostu. Je to ale hodně drahé a žížalám to přesto nechutná. Nejvíce se mi osvědčilo uchovávání nasušené divizny v obrovském plastovém sudu s přívodem potravinářského dusíku, protože je potřeba ji v prvních dnech denně a pak čas od času profouknout od vzdušného kyslíku i vlhkosti. V takto vhodných skladovacích podmínkách vám vydrží kvalitní i více let.
Květ obsahuje chloupky zvané trichomy a to je poněkud zádrhel. Odlámané částečky trichomů se zabodávají při pití čaje do sliznice a dráždí ji charakteristickým způsobem za častého „ehm, ehm, ehm, ehm“, jako když slyšíme některé veledůležité lidi a takřka spoluobčany (jsme si sice jakoby rovni, ale oni bývají rovnější, my máme imunitu tělesnou, oni navíc i poslaneckou, my máme málo, ale oni mají moc (v obou smyslech) a mnohdy i víc, my používáme ochranu, oni ochranku, my padáme dolů, oni nahoru atd…) mluvit v cizích jazycích. Čaje s diviznou se tedy musí filtrovat přes papírový filtr, jinak může vzniknout na trichomy i alergie. Také diviznový čajový koncentrát proti ukašlaným respiračním chorobám vytvořený tříměsíční extrakcí za pokojové teploty v silné slivovici nebo jiné lihovině, který se musí nejen filtrovat, ale květy před tím i vyždímat či vylisovat. Použít lze i čerstvý květ bez breberek, které ho ale opouštějí jen viditelně nerady…
Značnou výhodou tohoto extraktu je, že se mnoho let nekazí a po rozředění teplou nebo studenou vodou je ihned pitelný jako čaj. A je-li vody dost, tedy více než 99,5 %, dostanete nealkoholický a velice účinný protikašlací nápoj, protože se do něj neuvolnily teplem látky, které jeho příznivý efekt brzdí (třísloviny), a neodpařily z něj ty, které ho podporují (flavonoidy a silice). Já osobně prostě na diviznový extrakt vlastnoruční produkce nedám dopustit.
Podobně se k divizně chová i pomaloběžný (nízkootáčkový) lis na zeleninové šťávy. I tento extrakt je ale nutno ihned konzervovat pro pozdější využití nějakou silnou lihovinou, aby výsledný obsah lihu nebyl nižší než 45 %. V obou popsaných případech dráždivé chloupky zůstávají při dně extraktu v kalu a ten je potřeba filtrovat.
Divizna je špičková kytička pro eliminaci úporného kašle a u dětí zvláště. Tuto skromnou větu si uložte do paměti, poznamenejte si na výrazné a nepřehlédnutelné místo, například dveře od záchodu zevnitř, od ledničky zevně, do mobilu, navigace nebo kde máte spuštěno vnímání, protože to je to nepodstatné.
Divizna se v čajích ráda kombinuje s dalšími běžnými a vzájemně se potencujícími bylinkami do směsi likvidující dýchací obtíže a kašel – například s jitrocelem, tymiánem, lípou, slézem, mateřídouškou, mátou, černým bezem, anýzem nebo s chráněnými či se zákony kontroverzními – rosnatkou, vlčím mákem, podbělem, petrklíčem…
Pro běžnou přípravu čaje se používá obvykle celý, ale lépe řezaný, květ divizny a případně s ostatními jmenovanými bylinami se spařuje tradičním způsobem v hrnku s pokličkou po dobu asi čtvrt hodiny. Déle raději ne kvůli vyluhování nechtěných tříslovin a vyprchání chtěných silic. Bylinné zbytky a trichomy se zfiltrují a podává se několikrát denně mimo jídla. Nicméně u moderně uspěchaných lidiček bývá upřednostňována jednodušší příprava rozředěním již připraveného extraktu divizny, případně diviznové směsi s dalšími kytkami.
Při kašli je dobré navíc nechat samovolně bez ohřevu odpařovat v okolí nemocného eukalyptovou silici, třeba na talířku, aby mu jako léčivá vůně stimulovala tvorbu řídkého hlenu, kterým si průdušky omývají a čistí svůj vnitřní povrch a zvlhčují dýchaný vzduch. Řasinkové buňky svými pohyby posunují čistící hlen stále tlustějšími průduškami nahoru do krku a většinou následuje jeho automatické polknutí do jícnu. Je-li ale hlen moc hustý a suchý, zůstává v nejtlustší průdušce nalepen a vytváří chuchvalce, které plandáním v dýchacím průvanu vzduchu proudícího rychleji v místě zúžení průdušky nalepeným hlenem stimulují chvěním kašlací reflex. Zakašláním pomůžete průdušce průvanem hlen uvolnit a odklidit, proto jsou kašlací receptory jen potud (hlouběji v průdušinkách už není ke kašlání zásoba vzduchu). Při zánětu průdušek jsou tyto překrveny a zúženy. V nepravidelnosti zúžení svých stěn otoky se dráždí častokrát samy i bez přítomnosti hustého hlenu a propuká suchý kašel (poznamenávám, že opak, tedy vlhký kašel, vzniká ze suchého například po aplikaci seny s jehlicí trnitou nebo nějakého jiného projímadla a urologického stimulantu…). Faktem ale je, že vlhkost se potom nachází v gatích, což nebylo záměrem vykašlávání, ale začátkem, kdy se můžete na všechno vy… (slušní si doplní vykašlat)…
U alergie to může být podobné, jen otok intimy průdušek reagující na alergen bývá zprvu nezánětlivý, než podráždění usilovnějším kašláním zánět vyvolá. U astmatu je zase průduška stažená její vlastní kruhovou svalovinou, obvykle v důsledku podráždění nervu odstupujícího od míchy nějakou blokádou, nebo může být průdušková výstelka přerostlá a do průdušky se pořádně nevejde. Tudy se i jen dýchá dost obtížně, natož kašle… Průvan v hlavní průdušce je potom tak velký, že vibrace prudce proudícího vzduchu spustí kašlání, často nekonečné samospouštěcí, dusivé a úporné; prostě astmatické. I tyto kašle jsou alespoň zpočátku záchvatového období nezánětlivé a suché bez vykašlávání. Na zatlumení těchto kašlů ale nejedovatá kytka k dispozici není, trochu pomáhá podběl. Ale lékař si s tím ví rady a použije své chemické tlumiče, což rozhodně doporučuji, protože takový kašel akceleruje mnohdy sám sebe.
Mírné pokašlávání tedy není na škodu, pomáhá čistit, ale nesmí dráždit. Ulehnutím se stává, že plicní nečistoty obsažené v hlenu není potřeba dopravovat řasinkami nahoru, ale vodorovně, což jde mnohem snadněji, ale intenzita čištění překoná hranici spouštění kašle a člověk, nebo častěji dítě, se na hodinu může ukašlat. Dokonce překotným kašlem může průdušky podráždit a jejich zánět vyvolat. Ulehnutím se plíce také trochu více zakrvují, což stěny průdušek výrazně přiblíží a zúží jejich průsvit a kašlodráždění je mnohem spustitelnější. Takže na noc tlumte a tlumte.
Určitě vás zajímá i kuřácký kašel, kdy připálené řasinkové buňky čistí plíce špatně, ale množství čistícího hlenu se kouřem výrazně zvyšuje, což ulehnutím a někdy i bez toho ke kašli výrazně dráždí. Tomuto úpornému kašli se říká výstižně – smích tabákového průmyslu.
Kašel má mnoho příčin i těch, které jsem nejmenoval, ale na většinu z nich je kombinace divizny, podbělu a lípy základem pro úspěšné řešení v podobě bylinného čaje pitelného po celý den i jako prevence.
Malé množství spolknutého průduškového hlenu se přirozeně podílí na ochraně sliznic trávicího systému před vlastními trávicími šťávami. Když ale hlen v plicích zhoustne, je po spolknutí téměř nestravitelný, nerecyklovatelný a zvláště dětem trávení blokuje. Hlenu zahoustlého množstvím mikrobů, prachu a dalších nečistot se u respiračně nemocných tvoří až desetkrát více (u dospěláka až 2 litry za den), hromadí se v plicích a po spolykání i v trávení. Dětem někdy způsobuje nechutenství a zvracení. Potom diviznový čaj či diviznová směs s medem okyselená přiměřenou (tedy větší…) špetkou práškového vitamínu C dokáže podávaná co chvíli po lžících zprovoznit i trávicí potrubí ucpané tímto spolykaným a obtížně stravitelným hlenem (přebytky vitamínu C stejně odcházejí močí do hodiny a do záchodu). Šťáva z citrónu je mnohem slabší a na sliznice dráždivější, ale pro imunitu je v tuto chvíli lepší než nic.
U ukašlaných je zapotřebí mnohem více větrat, protože mají hlenem zanesené a oteklé průdušky a tak je dýchací kapacita plic poloviční. To vede ke snížení dodávky kyslíku do organizmu, k překyselení, zhoršení funkce imunity a celkového stavu.
…ale nějak jsme se vykašlali na diviznu…
Diviznu rozhodně doporučuji pěstovat i pro krásu, protože je to hrdá a nádherná dekorativní rostlina, která se například na udržovaném trávníku vyjímá jako náramná přírodní ozdoba.
Divizna kvete celé léto a končí až v prvních podzimních mrazech. Krásné divizny na záhoně z vás udělají snadno babky kořenářky a dědka kořenáře, protože vás nutí sbírat jejich květy systematicky každý den, stejně jako je radost krásnou ženu denně česat. (V mém případě alespoň podrbat po řídkém strništi bývalých kudrn měkčím kartáčkem…, proto by byla vhodná trampská přezdívka Kudrnatý Bill, Vlasatec Bill, Kučeravý Bill atd.…)
Kašel, astma, katar průdušek, zápal plic, dušnost, rýma, smrdutý dech, zahlenění, souchotě a tak vůbec problémy s dýcháním jsou dobrým důvodem riskovat žihadlo menší ráže (sršně na diviznu nechodí…) při meditaci pohybem na čerstvém vzduchu za sběru květů divizny. Je to neobyčejně harmonizující a protistresová činnost, kterou každému doporučuji. Tak se také člověk naučí si divizny a své práce s bylinkami vážit.
A když už je všechno v p… (_!_) špatně, lze použít odvar (odvar = hrst divizny samotné nebo se lnicí se povaří 10 minut v 1 l vody) i na oplachy či koupele konečníku a blízkého okolí při hemeroidech. Není to sice tak účinné, jako kdyby to byla dubová kůra, ale není-li žádný dub v dohledu… a ani dubové kapky…, je lepší divizna v hrsti než holub na střeše… (nebo hemeroidy v p…)
Zlatě se skvící divizna je každé zahradě majestátní ozdobou a opečovávána-li jest, je i chloubou moudrosti zahradníka (nebo častěji jeho manželky…).