Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Cibule zimní nebo též lidově ošlejch (Allium fistulosum) je cibulovitá zelenina z čeledi amarylkovitých. Lidově se také někdy nazývá sečka nebo sibiřská cibule.
Popis a výskyt Cibule zimní
Je to příbuzná naší staré známé kuchyňské cibule. Jde o vytrvalou rostlinu, která může mít také více cibulí ve svazku. Její silný (až tři centimetry v průměru) stonek je dutý a listy jsou přisedlé. Její vrcholičnaté květenství se nazývá šroubel a má výrazně kulovitý tvar a může obsahovat až stovku květů. Plodem je tobolka.
Tento druh cibule je znám kratší dobu v Evropě než cibule kuchyňská. Ve středověku byla ještě neznámá v Evropě, ale v okolním světě už dávno ano. V Číně byla pěstována již před dvěma tisíci lety. Ke kultovním účelům sloužila Peršanům, Židům a Egypťanům. Do Evropy se dostala v 16. století. V současnosti je rozšířena jak v Evropě, tak v Americe, ovšem nejvíce se pěstuje v Asii, hlavně v Rusku, Číně, Koreji a Japonsku. Je pěstována pro listy i cibule.
Obsahové látky a účinky Cibule zimní
Ve srovnání s cibulí kuchyňskou má silnější antiseptické působení a obsahuje i více vitamínů. Z vitamínů obsahuje zejména provitamin A (beta karoten), vitamín C. Vitamíny skupiny B, konkrétně B1(thiamin), B2 (riboflavin) a B3 (niacin). Z minerálů obsahuje vápník, železo, fosfor, síru, mangan, zinek, jód, draslík nebo sodík.
V lidovém léčitelství nacházela uplatnění jako močopudný prostředek, jako expectorans (látka pomáhající rozpouštění a lepšímu vykašlávání hlenů při tzv. vlhkém kašli), digestivum (na podporu trávení), proti nadýmání a na podporu chuti k jídlu. Zevně se používala jako obklad, který vysouší rány a vředy. V tradičním čínské medicíně se používá hlavně k uvolnění ucpaného nosu při rýmě, k léčbě onemocnění horních cest dýchacích a horečnatých stavů.
Využití v kulinářství
Cibule zimní má ale i bohaté využití jako potravina v kuchyni. Má jemnější chuť než cibule kuchyňská a je velmi šťavnatá. Duté listy se nařežou a mohou použít podobně jako pažitka. Právě tyto aromatické listy jsou vhodné k ochucení polévek, salátů, vaječných omelet, tvarohu, nejrůznějších masitých a rybích jídel. Dá se ale i připravovat samostatně.