Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Působil více jak 20 let ve farmaceutických firmách. Podílel se na uvedení desítek léčiv na trh. Postupně ale zjistil, že skrze léky cesta k uzdravení nevede – vlastní potíže ho přivedly k alternativní medicíně. V ní se MUDr. Bohumír Plucar stal obdivuhodnou kapacitou. Ve své ozdravovně, v centru jihomoravské metropole, intuitivně kombinuje své znalosti Tradiční Čínské Medicíny s reflexní terapií, akupunkturou, masážemi, technikami dýchání či prací s emocemi a psychikou. MUDr. Bohumír Plucar se zaměřuje na celostní řešení problémů a psychické příčiny nemocí. Dovede vás uvolnit, rozesmát, a možná u něj budete i zpívat.
Pane doktore, jak vzniká nemoc? Proč nás zdraví často opouští?
Myslím, že zdraví, a to považuju za klíčový termín, je v nějakém množství vždy přítomné. Když je naše psychosomatická soustava spojených nádob „těla a duše“ oslabená, když se vychyluje z harmonické rovnováhy, ona „ne-moc“ či „bez-moc“ je signál, informace, varování, abychom s tím rychle něco udělali. Abychom nasměrovali dočasnou nerovnováhu v „nádobě“ do harmonického stavu. Tedy zdraví nás nikdy neopouští, ale rovnováha sil se může dočasně vychýlit. Je třeba posuzovat míru zdraví a „ne-moci“ u každého zvlášť. U mnoha nemocí najdeme pouze jedinou jejich příčinu, a to nevhodný způsob života. Když není takový, jak má být, necítíme se dobře a onemocníme. Příčiny nezdravého způsobu života jsou často nevědomost a nedbalost a lze je odstranit tehdy, když se nám podaří „nahlédnout“ do problému – tedy vymýtit naši neznalost a pak dělat, co je potřeba.
Říkáte, že když jsme oslabení, vychýlíme se z harmonické rovnováhy. Jak se do harmonie zpátky dostat?
Pokud vezmeme ono varování dočasné „ne-moci“ vážně, tak je nejlepší pokusit se zjistit její příčinu – jak, kdy a proč vznikla. Například při běžném nachlazení příčinu snadno a rychle zjistíme. Uvaříme si bylinkový čaj, dáme obklad, vypotíme se a naše imunita to zvládne. Pokud ale máme opakovaná těžká nachlazení, angíny a musíme už brát antibiotika a cítíme se dlouhodobě oslabeni, je potřeba nejprve imunitu posílit. Tedy zjistit, co děláme špatně, proč je naše imunita oslabená, jak žijeme, co jíme, čím se mentálně zanášíme a jak se od toho detoxikujeme.
Analogicky postupujeme u všech „ne-mocí“, které mohou, ale nemusí mít nějakou oficiální diagnózu. Tedy nalezení příčiny je už cesta k nalezení řešení, k posílení oslabených orgánů různými terapeutickými metodami, k ustavení ztracené rovnováhy v soustavě „tělo-duše“, přičemž ovlivněním jedné entity uzdravujeme druhou. Takže relaxací a harmonizací těla ovlivňujeme mentální, duševní zdraví a navozením pozitivního myšlení zvládáme lépe některé slabosti tělesné. Proto se ve své ozdravovně snažím slovo „ne-moc“ nahradit slovem zdraví. Zdravý člověk je podle definice WHO ve stavu „úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady.“ To asi úplně nikdo z nás nemá, proto se zdraví snažím definovat jako stav, kdy člověk zvládá nároky všedního dne, přiměřeně svému věku. Samozřejmě, že těžké vrozené vady a onemocnění určují v soustavě „tělo-duše“ limity, přesto si myslím, že i s nimi lze do jisté míry harmonii ustavit.
Je to celé hlavně o hlavě?
Ne hlavně, ale hodně. Někde jsem četl, že anatomicky a funkčně dokonalé srdce je tak dobře „uděláno“, že může bez problémů, jako pumpa pracovat až 120 let. Tedy pokud bychom ho oddělili od těla. Takže pokud už součástí našeho úžasného těla je, působí na něj všechny vlivy soustavy „tělo-duše“ a tedy i psychická rovnováha. A tady jsme u zkušeností kardiologů, kteří mi potvrdili, že strach a úzkost jsou často prvotní příčinou později diagnostikovaných kardiovaskulárních nemocí. Pokud bychom dokázali žít po celý život harmonicky, dobře zvládali své emoce, dožili bychom se věku, který by se mohl blížit té stodvacítce…
Jak tedy, pane doktore, se svými emocemi pracovat?
Klasik psychosomatické medicíny, doktor Honzák, používá slogan „nemoce jsou emoce“. V tom je hodně medicínské zkušenosti, protože naše zdraví závisí také na pozitivním pohledu na svět, na kladném přijetí našeho místa a úlohy v něm…. Člověk má nejen tělo, ale i psychiku, která obsahuje emoce a rozum. Vše tvoří nedělitelný celek, a přitom má každá vyšší úroveň vliv na nižší úrovně, tedy psychika – emoce – tělo. Výrazný přebytek záporných emocí, jejich dlouhodobé působení, může přivodit „ne-moc“. Naopak kladné emoce mohou změnit i fyzické tělo. Síla člověka závisí více na jeho intelektuálních než na fyzických možnostech. S emocemi můžeme pracovat například podle učení o pěti prvcích, protože starověký čínský přístup k poznávání světa nezkoumal jednotlivosti odděleně – analyticky, ale za vším viděl jinjangové proměny základní substance Čchi. Od nich se odvíjí proces neustálých cyklických změn všech věcí. Snažím se tyto principy prevence, diagnostiky a léčby podle zákona pěti prvků uplatňovat ve své ozdravovně…
A z čeho vlastně ve své praxi vycházíte? Z jakých filozofických kořenů?
Určitě z prvků, které prostupují všechna starověká náboženství od konfucianismu, taoismu, buddhismu až po judaismus a křesťanství. Shrnul bych to do věty: „Užitečný člověk je ten, který chtěje pomoci sám sobě, pomáhá ostatním, a chtěje rozvíjet sám sebe, rozvíjí druhé.“
Pokud bych měl jmenovat někoho konkrétně, byl by to Zdeněk Neubauer a jeho pojetí „physis“, stejně jako jeho nakročení ke zrušení vědeckého monopolu na pravdivé poznání. A také Gregory Bateson a jeho poznání, že živou skutečnost, a tím spíše člověka, nelze rozbít na nejjednodušší prvky a redukovat na měřitelné veličiny. Protože tím se úplně ztratí celistvost a hloubka.
Jednou jste, pane doktore, říkal, že jako lidé a civilizace jsme nesmírně zrychlení, pořád v pohybu, že přetěžujeme svá těla. Jak zpomalit? Jak se uvolnit do klidu?
No spíše bych řekl, že přetěžujeme své hlavy, svoji horní polovinu těla a ta dolní poněkud strádá. Když jsme byli ještě lovci mamutů, běžně se stávalo, že nám večeře poodběhla, museli jsme ji stopovat, pronásledovat, hledat, a to třeba v zimě, v dešti, ve sněhu. Museli jsme překonávat velké vzdálenosti za zdroji, a pak je také nějak dopravit zpět do jeskyně. Naše těla jsou pro to ještě nyní uzpůsobená. Jenže mezitím jsme si vymysleli ledničky, auta a počítače a od pasu dolů jsme se amputovali.
Přírodu, zurčení potůčku, si pustíme na jůtjůbku a pokecáme na fejsbůčku… A tělo jaksi nepochopitelně trpí. Tlačí nás u páteře a chodíme po patách, jako bychom do chodníku zašlapávali plynový pedál…. Zpomalí nás jedině pravidelný fyzický pobyt v přírodě, ztišení a zachycení jejího pomalého rytmu. Byliny, keře a stromy na nás mluví, vycházejí nám vstříc, chtějí nás uzdravit, ale nemohou za to, že už jim nerozumíme. Vyzujme v lese boty, vnímejme chlad nebo teplo, různé podněty a vjemy, které nám bosá chůze předává. Zjistíme, že jdeme jinudy a jinak, než bychom šli obuti a vidíme jiné věci…Možná bych to shrnul do věty: „Back to the roots“.
Je tedy důležité, i jak správně chodíme?
Ano, je to jeden z prvků, znaků našeho zdraví. Pokud neseme každým krokem celou váhu svého těla, „tlačíme svoji káru“ dopředu, místo abychom ladně pluli krajinou, pak nás dříve nebo později upozorní kolena nebo kyčle svojí bolestí, že něco děláme špatně. Proto každého pacienta v ozdravovně učím „nohama točit zeměkoulí a hlavou nést nebe“, kteréžto rčení jsem si vypůjčil od naší vynikající fyzioterapeutky Clary Lewit.
Vím, že jste také znalec různých typů ozdravného dýchání. Jaký typ dýchání byste doporučil pro zbavení se stresu?
Určitě bych doporučil různé variace dechu, které popisuje jóga, například očistný dech kryja. Je to jednoduchá, ale účinná dýchací technika, která napomáhá uvolňovat skryté emoční a mentální bloky, nahromaděné v našem těle. Také občas používám modifikované dýchání podle Wima Hofa.
A jak naopak dobít energii?
Úplně nejlepší kombinace je cvičit, dýchat a meditovat v přírodě na místě, které je známé svojí silně pozitivní energetickou aktivitou. Takových míst u nás je mnoho, takže je můžeme střídat a vybrat si pro sebe to nejvhodnější. Tam pak stačí pravidelně, podle našich potřeb, dobíjet „baterky“.
Hodně našich čtenářů zajímá strava. Každý jsme individuální, ale kdybyste měl jmenovat hlavní věci, které nám ve výživě neprospívají – a naopak, které mohou udělat v organismu spoustu dobra -, tak které by to byly?
Myslím, že o zdravé stravě je spousta dohledatelných zdrojů, já vycházím z výzkumu Dr.D´Adama a jeho doporučení pro jednotlivé krevní skupiny, včetně možnosti vytvoření jídelníčku na míru. Mám s tím zatím dobré zkušenosti. Kromě toho jsou asi nejlepší potraviny z místních zdrojů, od zemědělců, které nám někdo doporučil nebo je známe. Také je důležité se zajímat nejen o to, co jde do úst, ale také, co si dávám tzv. do hlavy. Jakými pozitivními emocemi se sytím, jaké informace přijímám, a hlavně jak se jejich přemíry dokážu zbavit. V dnešní době je to především o té detoxikaci od informací. Jak mi řekl jeden etnolog, který žije dlouhodobě na samotě, bez televize, novin a internetu: „Jak potkáš prvního člověka, on ti to stejně všechno řekne“.
No a jaký máte názor na sport a cvičení?
Každý přirozený pohyb v přírodě je ozdravný, posilující. Každý máme jiné predispozice k pohybu, také různou počáteční výkonnost, v jejímž rámci se máme ze začátku pohybovat. Postupně můžeme zátěž navyšovat, tak aby to tělo zvládalo s jistou rezervou. Pohyb je pro každého důležitý, je potřebný pro udržení stálého zdraví. Nejsou to jen svaly a šlachy a vazy, ale také pohyb bránice, která provádí masáž vnitřností. Správný pohyb je ten, který nás těší a nabíjí energií. Věřím, že rekreační sport tuto podmínku může splňovat. O sportu takzvaně vrcholovém pomlčím, myslím, že pan doktor Hnízdil už o něm poutavě napsal ve svých knihách.
Na závěr se zeptám, jak se nezbláznit a být v pohodě a zdravý v současné situaci s coronavirem. Co dělat a co nedělat?
Víte, je vysoce nepravděpodobné, že bude objeven univerzální „superlék“ proti rakovině, AIDS nebo onemocnění Covid-19, nebude-li zajištěna dostatečná imunita lidského organismu. Způsobem života, špatnými životními návyky, vlivem stresu, smogu a nezdravé výživy ji stále více ztrácíme. Příroda zachovává rovnováhu i v této oblasti, takže jakmile by se náhodou onen „superlék“ objevil, provede odvetná opatření a objeví se nová nemoc, která může být ještě horší než ta předchozí…
Takže ano, určitě máme dodržovat hygienická pravidla, mýt si pravidelně ruce, větrat, být ohleduplný k ostatním. Je také důležité posilovat si imunitu a na to máte výborný článek na vašem webu: https://www.celostnimedicina.cz/11-zpusobu-jak-posilit-imunitu.htm.
Prostě přijmout odpovědnost za své zdraví a aktivně ho posilovat. To je myslím úkol na celý život…
Pane doktore, moc Vám děkuji za rozhovor a přeji vše dobré!
Webová stránka Bohumíra Plucara: www.plucart.cz