Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vybral jsem si toto téma k zamyšlení, neboť je předmětem častých dotazů naší poradny.
Přeležena končetina
Každý člověk zná jistě ten pocit, když si přeleží ve spánku končetinu, nebo při sezení, nebo při nějaké dlouhodobě trvající pozici, že potom cítí, že mu končetina nefunguje, nic v ní necítí, anebo vnímá slabý elektrický proud, pocit mravenčení, brnění.
Krátkodobé utlačení nervu
Je to tím, že příslušný nerv byl utlačen a nervové vzruchy z mozku nemohly přicházet k cílovému orgánu, a tak byla přerušena jeho funkce. Poté, co se tlak na nerv uvolní, funkce se zase obnoví a vše se dostává do normálu.
Dlouhodobé utlačení nervu
Horší situace nastává, když pocity brnění přicházejí často, anebo neustupují. Pak je třeba pátrat po příčině, která vede k trvalému tlaku na nerv. Často se jedná o problém v oblasti výstupu kořenových nervů z míchy, např. když vyhřezne ploténka, nebo dojde ke spasmu (křeči, stažení) meziobratlových svalů v důsledku napětí a nepohody. Je třeba také prozkoumat, zda útlak nezpůsobuje některý z nádorů pojivové nebo kostní tkáně. Známý je syndrom karpálního tunelu, kdy dochází ke stlačení nervu v zápěstním kanálu. Obvykle k tomu dochází při manuální práci, při dlouhodobě působící námaze.
Hledání příčin
Jde tedy o problém nervu, nervového vlákna, mozkové tkáně, která má problém s převodem vzruchů. Při hledání příčin je tedy namístě vyšetření neurologické, které
- má upřesnit stupeň a
- lokalizaci postižené tkáně. Zda jde
- o postižení jednoho nervu,
- celé skupiny nervů, zda je
- problém periferní, anebo
- centrální, jdoucí z mozku.
V případě podezření na polyneuropatii (postižení více nervů) je vhodné provést elektromyografii, jež dokáže zhodnotit vedení vzruchů nervovými vlákny. V případě podezření na centrální mozkovou příčinu je vhodné žádat o magnetickou rezonanci. Lokalizace a zjištění stupně postižení je ovšem jen základ diagnózy. Jde o anatomické rozlišení.
Pokud odhalí mechanickou příčinu útlaku, bude další směr postupu směřovat k technice odstranění mechanické příčiny (chirurgie, neurochirurgie apod.). Pokud ovšem není zjištěna mechanická příčina pátrání, musí úvahy o příčinách pokračovat dále.
Je třeba vyloučit zánět, prozkoumat prodělané infekce (neuroborelióza), laboratorně hledat projevy zánětu (CRP, FW), pomýšlet také na autoimunitní zánět – např. roztroušenou sklerózu, která nejčastěji postihuje nervová vlákna převážně v centrálním nervovém systému.
Lékař se při rozboru seznamuje s nemocemi, které pacient prodělal, nebo na které se již léčí, a hledá souvislosti s metabolickým a hormonálním onemocněním, protože popsané projevy se mohou objevit při hromadění zplodin v těle, při nedostatečné funkci a selhávání ledvin. Neurologické projevy můžeme najít např. u poruch funkce štítné žlázy.
Samostatnou kapitolou je cukrovka. Dlouhou dobu trvající cukrovka – a zvláště tehdy, když není dobře kompenzována, se postupně komplikuje rozvojem tzv. diabetické neuropatie. Nervy jsou totiž vyživovány malými cévkami, které se při cukrovce poškozují a uzavírají. To následně vede i k poškozování nervů. Tyto potíže se typicky projevují brněním konců končetin, bolestmi a poruchami citlivosti.
U člověka, který požívá dlouhodobě alkohol, dochází k poškozování mozku, alkohol mění jeho osobnost v alkoholika. Objevují se u něj poruchy citlivosti, brnění končetin.
Brnění končetin může souviset s nedokrvením končetin při rozvinuté ateroskleróze, hovoříme např. o ischemické chorobě dolních končetin a kromě bolestí při chůzi se může projevit i brněním končetin.
Je třeba ještě zmínit nedostatek vitaminů skupiny B, protože se tento nedostatek podílí na rozvoji neuropatií. Pak je také třeba pátrat po způsobu stravování, složení stravy, po stavu trávení, vstřebávání, vylučování…
Faktory psychické se mohou skrývat, ale k mravenčení, nebo dokonce až ke křečím končetin může dojít při nebo po hysterickém záchvatu, kdy dotyčný hyperventiluje (hluboce a rychle dýchá). Tehdy poklesne v krvi obsah oxidu uhličitého, regulační systém se to snaží regulovat, což ovlivní koncentraci volného vápníku v krvi. Nedostatek vápníku ovlivní negativně svalovou činnost s následným brněním končetin, a jak jsem již výše uvedl, vznikají i křeče.
Ještě je třeba vyloučit souvislosti s ekzémem, protože při zánětu kůže jsou drážděna nervová zakončení v kůži, což se projevuje svěděním až brněním, celkově nepříjemnými pocity.
Brnění, mravenčení jsou následkem působící příčiny a úspěšné léčení tohoto příznaku je závislé na správném pojmenování a odstranění příčiny.