Atopický ekzém – zázračný prostředek neexistuje!

atopicky ekzem

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

O atopickém ekzému

Jedním z častých problémů v ordinaci dětského lékaře je atopický ekzém. Každý dětský lékař to zná, vidí, jak dítě trpí, jak se škrábe, v noci nespí, je mrzuté. Rodiče žádají, aby lékař pomohl a utrpení jejich dítěte zastavil. Nedejte v takovém případě hojivou, utišující mastičku… Jako mladý lékař jsem to tak vnímal a masti jsem předepisoval.

Příklad

Mezi maminkami byla jedna, která hormonální mast pro své dítě nechtěla, vedli jsme spolu rozhovor na toto téma a ona na mé doporučování nedala. Čas běžel, já jsem její dítko sledoval v poradně při preventivních prohlídkách a musel jsem konstatovat, že její ekzém byl „pěkný“. Musela přijít otázka: „Maminko, jak to děláte, co jí dáváte?“ A dostal jsem odpověď: “Sušené žampióny“. Rodiče doma pěstovali ve sklepě žampiony, sušili, drtili, pak je stlačovali do kapslí a přidávali své dceři do jídla: větší dávky, když se jí ekzém hodně zhoršoval, menší, když byl v klidu. Za ta léta již u ekzému rozpoznali, že se jeho průběh periodicky zhoršuje a zlepšuje, proto preventivně zvyšovali dávky, a tím předcházeli zhoršování. Vytvořili si svou vlastní teorii ku prospěchu své dcery. Jisté zhoršení pak bylo kolem puberty, kdy se dostavovaly hormonální změny, ale opět si svými žampióny dokázali stav udržet pod kontrolou. Dnes je již dívka dospělá a ekzém má v klidu.

Tematická skupina

Její příklad na mne zapůsobil, že jsem se o to začal více zajímat. Vytvořili jsme společenství rodičů a dětí trpících atopickým ekzémem a po vzoru té maminky jsme dětem žampiony podávali. Je třeba si uvědomit, že to bylo v době socialismu a toto jsme museli dělat jen v „rodinném kruhu“. Ale rodiče s tím souhlasili a byli rádi, že se něco dělo, a sami si žampióny pěstovali.

Spolu s rodiči jsme viděli, že na tom asi něco je.

Patent

V tu dobu došlo v naší republice k revoluci, velmi výrazně se změnily poměry a možnosti a najednou se na trhu objevil výrobek ze žampionů, jeho tvůrce si tu na něj vytvořil patent. Okamžitě jsme zajásali, že je na světě, a od té doby jsme jej rutinně používali. Při využití surových přirozených rostlinných produktů není totiž nikdy možné v domácích podmínkách přesně stanovit množství účinné látky ani množství možných škodlivých příměsí. Takže naše malovýroba s sebou nesla jistá rizika a jsem rád, že to proběhlo bez nehod. Tehdy jsme jinou možnost neměli. Výrobci produktu ze žampionů si poradili se zpracováním žampionů, odstraněním možných vedlejších negativních efektů (např. problém plísní), vypracovali správnou technologii výroby. Nechali si výrobek ověřovat na lékařských pracovištích a garantovali jeho bezpečné použití. Závěry z lékařských studií korespondovaly s mým pozorováním.

Zvrat: Pak přišla nová doba, byla a je plná ekonomických a politických zvratů a názorů a stejně to dopadlo s tímto výrobkem. Objevil se na trhu, zmizel, objevil se a zase zmizel.

Účinný doplněk

Po celou dobu jeho existence jsem jej vyhledával a svým pacientům podával se stejnými reakcemi, jak bylo výše popsáno. Šlo jej podávat nejen u ekzému, ale také u jiných atopických reakcí – alergií, jako jsou senná rýma, pylové astma apod. Nejlépe když se podával preventivně před očekávanou sezónou, pak v době potíží a mohl se ukončit s koncem sezóny. Byl to vhodný doplněk klasické protialergické léčby, nenahrazoval ji, ale mnohdy dokázal snížit frekvenci záchvatů, zmírnit průběh, snížit svědění. Své opodstatnění našel také u malých dětí, kdy jsme jej dávali do jídla, do kaše apod. Byl charakteristické chuti, bez vedlejších příznaků a šlo jej kombinovat s jakýmikoliv léky.

Čtenář jistě zaregistroval, že vše píši v minulém čase a že jsem nepoužil název produktu. Ten výrobek již prostě není. A nerad bych, aby vznikl dojem, že šlo o nějaký zázračný prostředek.

Sdružení našlo i podporu

Chtěl jsem vyjádřit myšlenku, že jsme se nespoléhali na masti a léky z lékárny, ale hledali cestu jak si pomoci z dostupných zdrojů. Šlo také o to, že rodiče měli víru a nepřipouštěli si nemoc jejich dítěte jako něco, s čím se nedá nic dělat. Nesložili ruce do klína. A mohu konstatovat, že se s tím vypořádali dobře. Naše sdružení bylo pozděli podporováno nadací Olgy Havlové a rozšířilo se na sdružení chronicky nemocných dětí, pak již nešlo jen o ekzém.

Pro dozrání imunitního systému dětí

Pořádali jsme dlouhodobé pobytové zájezdy k moři se snahou, aby tam děti mohly trávit co nejdelší čas a opakovaně. Podstatou totiž je, že ještě nedobře odolný imunitní systém těchto nemocných dětí má dostat příležitost zotavit se bez pomoci symptomatických léků, a právě při dlouhobém pobytu u moře k tomu měl výhodné podmínky.

Popsaná metoda byla a je hodně náročná. Vyžaduje spolupráci celé rodiny, je při ní nutné změnit a uspořádat kompletní režim rodiny, zajistit finanční prostředky apod. Podávat symptomatické léky je mnohem snazší, protože mají viditelný a rychlý účinek, dovedou nemoc udržovat v přijatelném stavu, ale z pohledu řešení chronické nemoci k cíli nevedou.

MUDr. P. Šácha