Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Znáte to: S některými lidmi je vám krásně a cítíte se v bezpečí. Jak ale reagovat na někoho, kdo vás uráží, sráží dolů a klade si nemístné požadavky? Jak zastavit někoho, koho už nechcete poslouchat? Nepříjemní jedinci se objevují často velmi nečekaně a dokáží nám zprostředkovat emoční šok. Jak s nimi jednat?
Každá situace je jiná, ale obvykle vám pomůže vždy alespoň jeden z následujících šesti bodů:
1.) Dejte najevo, že nebudete dál poslouchat
I člověk, kterého máte rádi, vám může způsobit nepříjemné pocity – například svým dlouhým monologem, který vás začne nudit, a po chvíli možná i štvát. Za každou cenu ho přerušte! I když si možná budete napoprvé připadat neohrabaně. Protože když to neuděláte, tak se budete dál cítit špatně – a vlastně ne kvůli tomu druhému, ale kvůli sobě (že dovolujete druhým dělat něco, co vlastně nechcete).
„A zbytek si řekneme příště,“ přerušuji a končím někdy telefonáty veselým hlasem. Nebo můžete hlas nepatrně přátelsky zvýšit: „Vynikající. Moc děkuji. Úplně mi to takto stačilo.“ Případně přidat důvod (ideálně pravdivý): „Promiň, ale právě na mě někdo zvoní. Musím hned končit.“
Komunikace je o tom, abychom si ji užívali, ne abychom trpěli. Takže pokud jste mimořádně jemný a citlivý člověk, který se nikdy není schopný prosadit, můžete druhého naprosto šokovat, když z ničeho nic ze všech sil zařvete: „Ku…, buď už zatraceně zticha!“ 😊
Lidé se k vám chovají tak, jak jim to dovolíte. Možná přišel čas vytyčit si nové hranice a nová pravidla, jak to má ve vašem životě fungovat.
2.) Předpokládejte, že se k vám lidé budou chovat hezky – a počítejte s výjimkami
Druzí jsou jen našimi projekcemi. Odráží naše nitro.
Čím ve větší pohodě jste a čím více lásky vyzařujete, tím nejenom že se ve vaší blízkosti vyskytuje „obtížných“ lidí méně, ale zároveň máte větší sílu s nimi jednat. Tudíž určitě se vyplatí dlouhodobě pracovat na síle své psychické reality…
A zároveň to chce nebýt naivní. Je dobré být na náročné situace v životě připraven. Protože tím roste naše psychická odolnost a schopnost lépe reagovat. Pokud by vás lákalo se naučit jednat s těmi nejobtížnějšími lidmi (únosci, teroristy), doporučuji fenomenální knihu od bývalého hlavního vyjednavače FBI Chrise Vosse Nikdy nedělej kompromis.
3.) Zapojte empatii
Další dobrá strategie: Neberte si nic osobně. Nedávejte takovou důležitost tomu, co druhý říká, ale jak to říká. Není to o vás, je to něm. Sledujte a reagujte na to, jak se cítí. Když řeknete např.: „Zníš hodně naštvaně“, máte od té situace odstup, jako by ji více řídíte – a nenecháte se tolik vtáhnout do dramatu toho, co vám vyčítá. Pochopitelně větu „zníš hodně naštvaně“ asi nebudete říkat šéfovi, protože byste ho tím rozzuřili ještě mnohem více 😊. Ale v mnoha případech se díky empatii můžete s druhým naladit buď na stejnou vlnu, nebo pojmenováním negativních emocí mu můžete pomoci tyto emoce rozpustit. (Chcete-li nejkvalitnější zdroje o empatii, tak jsou to knihy, kurzy a výcviky tzv. rogersovské psychoterapie).
4.) Ignorujte
Pokud vám někdo něco škaredého napíše nebo o vás něco dehonestujícího publikuje, bývá obvykle nejlepší reakcí to úplně ignorovat. Přesunout svou pozornost úplně jinam. Pro celebrity, různé herce a zpěváky, je toto denní chléb. Zbláznili by se a utrápili, kdyby měli na každou blbost, co o nich vyjde, reagovat.
5.) Změňte téma
Ne vždy to prošlo, ale když jsem byl na střední nebo vysoké ústně zkoušený, snažil jsem se od pro mě nepříjemného tématu (které jsem neuměl), co nejrychleji dostat pryč (k tomu, co jsem uměl). Podobně to dělají politici v televizních debatách.
Takže pokud jde třeba o někoho, s kým jste rádi, ale jenom je vám nepříjemné, o čem zrovna mluví, změňte téma: Rychle se na něco zeptejte či uhraňte jeho pozornost lákavější variantou. Například: „Mimochodem, teď ti musím říct…“ Donuťte druhého být ve vaší příjemné realitě, ne v té, které je vám nepříjemná.
6.) Vystupte z role
Úplně nejsvobodnější jsme tehdy, když nebereme svět, druhé ani sami sebe vážně. Osho hovoří o tom, že život je jenom hra a Vadim Zéland, že se máme nechat tzv. „pronajmout“ – vystoupit z rolí, ve kterých během dne fungujeme, respektive si uvědomit, že nejsou skutečné.
Jednoduše řečeno: V krizové situaci se nadechněte a pomyslně odstupte o krok zpět.
Nejde o život.
Je to jen hra.
Čím více to budete takto vnímat, tím lépe se vám povede.