Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Před nedávnem mě v mé nutriční poradně navštívila paní s poměrně obvyklým přáním – jejím cílem bylo shodit několik přebytečných kilogramů tuku. Neobvyklá nebyla ani letitá přesvědčení o stravování a dietách, které měla. I její názory o jídle byly pro mě poměrně častými chybnými informacemi, které od svých klientů slýchávám (že poslední jídlo by mělo být v pět hodin večer, že vlastně toho za celý den moc nesní a stejně nehubne, že si nedává přílohy, protože se po nich tloustne…).
A vlastně se ani nedivím, že lidé mají o výživě zažito spousty nepřesných informací. Jako pět základních příčin vidím v tom, že:
- si obvykle neseme mnoho nevhodných stravovacích zvyklostí z dětství a průběhu života
- máme k dispozici nesčetně zdrojů s informacemi o stravování, přičemž co zdroj, to vlastní názor a jiné tvrzení (+ moje kamarádka říkala, že…)
- nebo se naopak o stravování nezajímáme vůbec
- jsme ovlivněni obecným povědomím a nepřesnými informacemi
- neposloucháme vlastní tělo a nepoužíváme racionální pohled při výběru potravin a jídel
A co se ještě velmi často při své práci od klientů dozvídám? Vybrala jsem pro Vás několik bodů, které bych ráda uvedla do stavu smysluplnějšího pojetí:
„Moje kamarádka držela tuhle dietu a zhubla 8kg za měsíc.“
Říkám tomu „slepé následování trendů.“
Tak za prvé – za zdravé hubnutí se považuje to, kdy nám odchází z těla hlavně tuk a to cca kolem 3kg za měsíc, aby měl náš výsledek dlouhodobý až trvalý charakter.
Za druhé – při takto větším rychlém úbytku se naše tělo zpravidla zbavuje i svalové hmoty a tělesné vody, což nepovažuji za žádoucí.
A za třetí – vše, co za něco stojí, není hned a není zadarmo. Pamatujte na to, že čím déle naše tělo po dobu našeho života huntujeme, tím by naše snaha o nápravy měla být pozvolnější.
Pevně si stojím za názorem, že každému člověku vyhovuje a funguje něco jiného, a proto je důležité hledat, zkoušet a přicházet na to, co každému jedinci bude sedět nejvíce. Jeden univerzální návod nemám a nemám pro lidi ani rychlá a zaručená řešení.
„Dělám vše správně dle návodů a stejně nehubnu/necítím se dobře atp.“
V tom případě – neděláte! Kdybychom opravdu dělali vše dobře a tak bychom netrpěli nadváhou, obezitou, únavou, nevýkonností, zdravotními problémy… Je pravda, že taktéž mám možnost potkávat a povídat si s lidmi, kteří toho ví o výživě, potravinách, životním stylu opravdu hodně, někteří se tím dokonce i řídí a stejně se výsledky nedostavují. V těchto případech je důležité přicházet na to, kde může být „ta chyba“. Někdy se jedná o špatné rozložení jídel a porcí, nedostatek energie či živin v naší stravě (bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů, minerálních látek, stopových prvků, antioxidantů, vlákniny, vody…), někdy neefektivní zvolení pohybové aktivity a často i stres či špatný postoj k sobě a vlastnímu tělu – „nemám se rád/a.“ V případě odstranění té pravé příčiny se pak konečně dostavuje i efekt dalších – již dodržovaných opatření.
„Úplně jsem vyloučil/a tuky ze stravy
A jedna perlička i ze stravování (o dalších Vám napíšu zase někdy příště). Je pravda, že pokud se člověk snaží o redukci tělesné hmotnosti a tělesného tuku, tak je vhodné opatření, kdy snížíme příjem tuků ze stravy, neboť tuk je nejenergetičtější živinou ze všech (bílkoviny x sacharidy x tuky x alkohol). Tuk je také nositelem chuti a proto nám tučné potraviny a pokrmy tak chutnají. Nešťastným rozhodnutím je ale nejen přijímat tuky ve zvýšené míře tím, že jíme hodně tučných potravin (smažené pokrmy, smetanová jídla, uzeniny, tučná masa, sladkosti a zákusky, omašťováni pokrmů,…), ale i vzdání se tuku zcela. Když jsem hubnoucí klientce poradila si přidávat do jogurtu lžičku ořechů, tak se zhrozila nad tím, co to doporučuji, protože ořechy jsou přeci tučné! Tuk je ale pro náš organismus v určitém množství důležitý – například pro stavbu buněčných membrán, pro rozpustnost a vstřebání vitamínů A, D, E, K; pro tvorbu enzymů a hormonů, ale i jako určitá zásoba v podobně tuku podkožního. Když se totiž dostaneme do nemoci, naše tělo má rezervy v případě, že nemůžeme přijímat potravu vůbec či delší dobu omezeně. A tak co se zdá jako dlouhodobě lepší strategie, než tuk vyřazovat zcela?
- volit spíše rostlinné tuky – oleje, ořechy, semínka, avokádo
- z živočišných pak vybírat libová masa, vejce, jogurty a tvarohy kolem 3% tuku a sýry v tučnosti okolo 30% (max. 45%), kousek másla – a to i v případě redukce hmotnosti
- přidat si k těmto stravovacím opatřením pravidelnou fyzickou aktivitu
- tahle cesta vždy bude účinnější, než nízkotučné produkty a žádný pohyb
Mám pro Vás jeden tip k zamyšlení na závěr. Zkoušeli jste někdy pozorovat zvířata v přírodě a jejich stravovací zvyklosti? Všimněte si, že zvířata ve volné přírodě netrpí obezitou, mají dostatek pohybu, jedí jen to, co jim je vlastní, konzumují potravu v přirozené formě (nepotřebují si ulovenou zvěř přisolit, travičku přisladit, obohatit konzervanty, přibarvit…). Nepřejídají se, po „jídle“ dají tělu čas odpočinku na trávení, a aby si nějakou potravu opět ukořistili, musí učinit výdej energie pro její získání. Co si některé prvky převzít i do našeho způsobu stravování???