Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Yucca shidigera (někdy schidigera) patří mezi nejoblíbenější exotické léčivé rostliny u nás. Můžeme se také seznam s označením juka či yakka, výslovně český název nemá. Botanicky se řadí do čeledi agávovitých (Agavaceae). Původním domovem je v pouštích Kalifornie a Mexika, jako jsou Sonora či Mojave (známé milovníkům Karla Maye). I když ji zařazujeme mezi léčivé rostliny, vzhledem je spíše něco mezi rostlinou a stromem. Má dřevnatý kmínek a jako dospělá rostlina připomíná spíše palmu. Dorůstá výšky až pěti metrů. Její kůra je šedohnědá a vyznačuje se tuhými listy s odstíny modré až zelené barvy. Bílé plody mají někdy purpurový odstín. Plody yuccy jsou bobule, které mohou dosahovat délky až 12 centimetrů.
Využití
Jako rostlinná droga se zpracovává celá rostlina, z které se připravuje buď prášek, který se získává sušením a mletím rostliny anebo extrakt, který se získává lisováním rostliny a odpařováním získané šťávy.
Yucca obsahuje celou řadu důležitých a zajímavých přírodních látek, saponiny, resveratrol, chlorofyl, minerální látky, stopové prvky, enzymy nebo vitamíny. Hlavními účinnými látkami jsou saponiny. Jsou řazeny mezi glykosidy, což jsou odborně řečeno deriváty jednoduchých cukrů neboli monosacharidů). Saponiny jsou látky, jejichž roztoky silně pění. Právě proto také obdržely své jméno, z latinského “sapo” – mýdlo.
To souvisí s jejich schopností schopností snižovat napětí v různorodých (heterogenních) systémech. Snižují povrchové napětí látek, zejména tuků, což je významné například ve styku s vodou.
Stejně jako saponáty pomáhají při čištění špinavého nádobí od mastnoty, tak přírodní saponiny v yucce pomáhají při odstraňování “nečistot” zejména, řečeno obrazně, ze „stěn“ našeho organismu. Tou “stěnou” jsou míněny vnitřní stěny močovodů (ledvinové kameny), žlučových cest (žlučovodů) nebo stěn cév (ateromy, shluky tuků).
Saponiny, obsažené v yucce, jsou dvojího druhu, terpenové a stearové.
Terpenové saponiny jsou vstřebatelné do krevního oběhu, kdežto stearanové saponiny se do krevního oběhu nevstřebávají. Saponiny vstřebatelné krevním řečištěm pronikají do všech tělesných orgánů, saponiny nevstřebatelné působí pouze v trávicí soustavě (navenek se projevují mírně projímavými účinky). Je ovšem třeba upozornit, že i ty vstřebatelné saponiny se prostoupí do krevního oběhu v omezeném množství.
Význam pro naše tělo
V trávicí soustavě podporují saponiny vytvoření ochranného povlaku na stěnách střev. Jsou i probiotického charakteru – jsou potravou pro “přátelské” bakterie tvořící střevní mikroflóru.
Saponiny obsažené v yucce rovněž pomáhají při zácpách a plynatosti, bolestech a křečích v břiše pocházejících z potíží při trávení.
Mohou také pomoci tím, že pomáhají snižovat hladinu močoviny v krvi, což snižuje hladinu kyseliny močové. Tak mohou přispět k prevenci vzniku dny. A nejen to. Mohou také pomoci při zánětech kloubního aparátu, které jsou způsobeny krystaly kyseliny močové nebo vápenatých solí.
Saponiny pozitivně působí i při zvýšené hladině cholesterolu. Princip jejich působení je v tom, že se navážou na žluč, ta nemůže být zpětně absorbována, na což játra reagují tak, že vytvářejí novou zásobu této tekutiny. A právě zdrojem pro její tvorbu je cholesterol, tím se snižuje jeho hladina v krvi.
Saponiny jsou rovněž považovány za přírodní antioxidant a také zvyšují obranyschopnost našeho organismu vůči cizorodým organismům.
Z dalších obsažených látek je důležité připomenout resveratrol nebo chlorofyl.
Resveratrol je přírodní látka (je výrazně zastoupená například ve vinných hroznech), řazená mezi antioxidanty, která podporuje činnost kardiovaskulárního systému. Antioxidanty jsou látky, které nás ochraňují před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí neboli oxidativním stresem. Oxidativní stres, který znamená zvýšení množství kyslíkových radikálů v krvi, je chápán jako příčina mnoha akutních i chronických onemocnění, ale také jako jev, přirozeně doprovázející stárnutí organismu. Oxidativní stres je zkoumán v souvislosti se vznikem velké řady nemocí.
Také pravděpodobně ale hraje roli v ochraně před plísňovými chorobami.
Chlorofyl je zelené rostlinné barvivo umožňující fotosyntézu. Stejně jako se bez chlorofylu neobejdou rostliny a zvířata, je důležitý i pro člověka. Jedná se o látku způsobující zelené zbarvení rostlin. Uplatňuje se při tvorbě krve, zlepšuje její transportní přenašečovou kapacitu pro kyslík a zlepšuje metabolismus organismu.
Má výrazný vliv na hojení ran, včetně hemoroidů a popálenin. Snižuje také svědění a bolest postiženého místa. Působí protizánětlivě, zvláště u kožních chronických i akutních zánětů, u vředových procesů kůže a u zánětů nosohltanu. Omezuje vznik otoků, potlačuje zápach, proto je také častou složkou dezodoračních přípravků. Chlorofyl má dále pozitivní vliv na činnost zažívacího traktu, obzvláště pečlivě se stará o střevní peristaltiku.
S yuccou se kromě doplňků stravy můžeme také setkat v krmivu pro zvířata. Zde je, mimo jiné, využívána jeho schopnost dezodorační a pomáhá snižovat omezit tzv. odpadní zápach domácích mazlíčků. Kromě toho yucca v krmivu zvýšila vstřebávání vitamínů a minerálů u zvířat a zvýšila reprodukci dobytka. Využívá se také v kosmetice při výrobě přírodních mýdel nebo šamponů.
Na závěr je možné zmínit, že yucca měla a má své místo v přírodní medicíně původních obyvatel Jižní Ameriky. Byla používána například při bolestech hlavy, k zástavě krvácení, při pohlavních nemocech nebo zánětlivých onemocněních kloubního aparátu (revmatismus nebo artritida). Její květy nebo plody jedly syrové nebo pražené. Vlákna listů yuccy našla využití při výrobě provazů, nití a sandálů.
A ještě jedna poznámka. Čas od času se zájemci ptají, jestli mohou užívat doplňky stravy s yuccou, i když mají v těle implantát, například umělý kloub. Dříve se totiž uvádělo, že nesmí. Opakovanými dotazy u výrobců přípravků s yuccou bylo toto vyvráceno, v současnosti se již tato informace u přípravků s yuccou neobjevuje. Její užívání nicméně některé zdroje nedoporučují po transplantaci orgánů nebo při užívání léků snižujících srážlivost krve. V takových případech je třeba se nejprve poradit s ošetřujícím lékařem.