Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V minulém díle jsme si vysvětlili úlohu vazivové tkáně a představili si látky, které ji mohou správně podpořit a vy-živit. Pověděli jsme si více ke kyselině křemičité a jejích nejbohatších zdrojích, abychom dnes volně přešli k dalším vazivovým pomocníkům, jakými je glukosamin, vitamín C, ale také mangan či měď, které posilují surovinovou základnu. Stále však nezapomínejme na léčivý, přiměřený pohyb, bez něhož budou veškerá stravovací opatření pouhou kapkou v moři.
Glukosamin a vitamín C
V drobných mezerách síťové struktury zdravé vazivové tkáně je přítomno plnivo, tzv. základní hmota. Ta přenáší výživné látky ke tkáni, zároveň i odpadní produkty metabolismu pryč. Mimo to působí jako polštář, tlumící tlak a nárazy v kloubech. Mezi její další funkce řadíme přenos transportních látek, potřebných pro vnitřní komunikaci, zároveň slouží jako zásobárna bílkovin, mazadlo v kloubech. Díky ní snadno plyneme, pohyb je hladký a bezbolestný. Základní hmota se skládá z glukosaminu – cukru a bílkoviny, kterou si tělo vyrobí, má-li k dispozici dostatečné množství surovin, ale také vitamín C. V základní hmotě se nachází taktéž i chondroitin, který chrupavce propůjčuje strukturu, stará se o dobrou kapacitu vodního spojení, čímž zajišťuje transport výživných látek.
Kvalitních zdrojů vitamínu C existuje nespočet, jeho doporučená denní dávka činí 90 mg, nicméně, navýšila bych, alespoň na 500 mg denně. Vitamín C je totiž pro správné fungování organismu doslova nezbytný. Kromě toho, že pomáhá vyladit vazivovou tkáň, v těle zastává dalších 1000 funkcí. Z nich zmiňme například imunitní podporu těla, během které dochází ke stimulaci tvorby bílých krvinek, působí jako antioxidant, kdy vychytává volné radikály a zabraňuje poškození tkáně, zajišťuje pružnost cév, kostí, ale také zubů, předchází vzniku paradontózy. Je nezbytný při rekonvalescenci, pro vstřebávání železa. Podílí se na tvorbě kolagenu, pokud je jej méně, dochází ke zvýšenému riziku aterosklerózy, kdy tělo začíná vyztužovat poškozené cévy cholesterolem, neboť nemá jinou možnost.
Jak zajistit adekvátní přísun vitamínu C
Osobně se snažím vše, co jde, konzumovat ve svém nejpřirozenějším stavu. Chceme-li se na vitamín C zaměřit a přijímat jej v hojnější míře, denně si do 2 litrů čisté pramenité vody vymačkejme 1 citrón. K snídani si dopřejme kváskový chléb v kombinaci se zeleninou, případně sladkou obilnou kaši s čerstvým ovocem. Na svačinku si v sezóně dopřejme misku černého rybízu. Přes zimu, kdy je rybíz pouze mražený, lze na svačinku uchystat smoothie z pekingského zelí, banánu a kiwi. Oběd opět vhodně doplňme o menší zeleninový salát a hrst klíčků řeřichy. Na odpolední svačinu si pak umixujme tvaroh s kiwi, ananasem a troškou rakytníkového sirupu. Ke slané večeři si dopřejme opět menší zeleninový salát, který vhodně slaný pokrm doplní.
Množství vitamínu C je v plodech orientační, záleží totiž na půdě, její výživě, péči, ale také způsobu nakládání se surovinou či jejím finálním zpracováváním. Vitamín C je termolabilní, pokud je vystavován dlouhodobému zahřátí, vytrácí se. Lepší vstřebatelnost vitamínu C usnadňuje rutin, vyskytující se v pohance, červené paprice, v šípcích, případně pak v albedu, bílé dužnině citrusových plodů.
Nejbohatším zdrojem vitamínu C bude rakytník, dále pak šípky, které lze vylouhovat ve vlažném čaji, černý rybíz, natě, jako je petrželová, celerová, koprová, jahody, listová zelenina, planě rostoucí jedlé rostliny, již brzy aktuální medvědí česnek, kiwi, červená paprika, řeřicha atd.
Mangan a měď posilují surovinovou základnu těla
K tvorbě kolagenových vláken potřebuje tělo, kromě aminokyselin, dva významné stopové prvky, kterými jsou mangan a měď. Přesněji řečeno, enzym, který je kompetentní pro tvorbu kolagenových vláken, musí být dostatečně zásoben manganem a mědí. Také enzym superoxidáza, který chrání organismus před předčasným stárnutím a posiluje imunitní systém, může optimálně pracovat jen tehdy, má-li organismus dostatek zinku, mědi a manganu.
Vstřebávání manganu kolísá mezi 5-60 %. Brzdícím faktorem budou vápníkové preparáty, ale také fosfáty, které se nacházejí v roztíratelných sýrech či nápojích typu Cola. Strava bohatá na mangan je zvláště důležitá v období růstu a těhotenství a při náchylnosti ke křečovým žilám. Doporučená denní dávka manganu činí zhruba 10 mg. Jejich významným zdrojem budou ovesné vločky, které na 100 g ukrývají téměř 5 mg manganu. Dále to budou lískové ořechy, žitný kváskový chléb či mandle, fazole, hrášek, špenát či borůvky. Dlouhodobý nedostatek manganu v potravě vede ke změnám metabolismu cholesterolu a jeho zvýšenému ukládání v cévách. Mangan tělo vylučuje prostřednictvím žluče.
Doporučená denní dávka mědi čítá zhruba 3 mg. Mezi její bohaté zdroje budou patřit ústřice, které na 100 g ukrývají 2,5 mg mědi, dále pak čočka, hrách, slunečnicová semínka, krůtí maso a ryby. Dobrým zdrojem bude také kakao, houby, celozrnné pečivo.
Elastáza, ničivý enzym
S přibývajícím věkem pozbývá tělo výkonnost. Od padesátého roku každým dalším rokem o 1 %. Vinu na tom může mít přibývání enzymu elastázy, který odbourává struktury vazivové tkáně. Bohužel, je to tak, v našem těle existuje enzym, který se s přibývajícím věkem množí a to se odráží na naší vazivové tkáni. Této elastáze můžeme zatnout štipec tak, že si poskládáme jídelníček na míru, doplníme kyselinu křemičitou, zaměříme se na mangan, měď a také, budeme se hýbat. Vazivová tkáň totiž potřebuje trénink. Výživa vazivové tkáně probíhá prolínáním, tento způsob rozvodu výživných látek se pohybem podstatně zlepší. Navíc, složení vazivové tkáně se bez zátěže velice rychle odbourává. Jen pro zajímavost, v zasádrované paži se sníží zatížitelnost šlach a vazů za pouhé 4 týdny o 80 %. Když nám sádru sundají, musí se šlachy a svaly kompletně obnovit a trénovat. Pro trvalé posilování vazivové tkáně je tedy, ještě jednou zmíním, alfou a omegou správná výživa a dostatek léčivého pohybu.
Seznam použité litaretury:
Feil, Wolfgang, Jak zvýšit svou vitalitu a zdokonalit své tělo. Computer Press, 2007. 160 str. ISBN: 978-80-251-1603-6.