Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jaro je přímým důkazem toho, že přirozenou podstatou věcí je soustavná obnova a že všechno, co zemře, bude opět přivedeno k životu. To příroda každý rok vstává z mrtvých, a musíte uznat, že je to úchvatná podívaná! Život se opět vrátil, nezatoulal se v hlubinách podsvětí, naopak to vypadá, že období zimní smrti mu vysloveně prospělo. Život se totiž zjara vrací opravdu v plné síle. A stejná nespoutaná energie se rodí i v nás…
První jarní den
Tradiční návrat života lidé vždy nadšeně vítali oslavami prvního jarního dne, který byl v mnoha kulturách považován dokonce za pravý začátek nového roku. Astronomické jaro letos nastane 20. 3. 2021 v 10:38, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Je to den, kdy světlo konečně začne přemáhat tmu. Dny se od tohoto okamžiku oproti noci prodlužují, euforie stoupá a život v žilách planety Země nezadržitelně tepe.
Příroda má vlastní kalendář
Já ale k určení prvního jarního dne nepotřebuji ani kalendář, ani astronomické výpočty. Dívám se pozorně a vím, že jarní Bohyně Vesna se probudí přesně v ten den, kdy začnou kvést trnky. Ano, trnky vykvétají při jarní rovnodennosti! Trnka je v magii považována za velmi mocný keř, jehož energie se ale těžko usměrňuje. Černou trnkovou hůl nosily u sebe jen čarodějnice, a i těm mohla přinést jejich vlastní zkázu, pokud s její mocí zacházely nerozvážně a bez soucitu. V keltské tradici je trnkový keř zasvěcen smrti. Modročerné trnky jsou těmi opravdu posledními jedlými poklady, které se sbírají až pozdě na podzim. Tradičně se z nich vyrábělo těžké víno, které se popíjelo a nabízelo jako obětina při oslavách zimního slunovratu mocným silám podsvětí s prosbou, aby se život na jaře opět navrátil. Zjara je tedy květy obsypaný trnkový keř považovaný za projev milosti veliké Bohyně, která se znovu vynořila z hlubin. Kruh života a smrti je tak symbolicky spjat s trnkovým keřem, upoutávajícím naši pozornost jako ta poslední a první věc v cyklu přírody. Vím, že jaro přijde i bez obětin, bez proseb a modlení. Stejně tak jako trnka, i naše hluboké mystické spojení s přírodou bylo vytlačeno na periferii jako něco, co v dnešní racionální době nepřináší valný užitek. Já do těch končin ale často chodím, toulám se sama v houštinách mezi světy, vyhlížím rohatého Boha, který na sebe brává podobu jelena, odpovídám havranům, kteří nosí zprávy samotnému Ódinovi, a lesní víly mě učí o moudrosti skryté v houbách a divokých rostlinách. To ony mi řekly, že trnkové květy jsou, jako všechny květy růžovitých rostliny, jedlé. Ochutnejte, třeba vám to všechno začne dávat větší smysl.
Ochutnat život, přijmout život
Spojit se se silami přírody můžeme všichni jednoduchým způsobem. Zkrátka být u toho. Pozorovat, jak se život vrací, všímat si, co kdy raší, a pravidelně sbírat všechny drobounké lístečky jedlých divokých rostlin. Ty nám totiž jako jediné mohou kvalitně doplnit zásoby vitaminů a minerálů, které jsme přes zimu vyčerpali. Nedostatek těchto látek je hlavním důvodem tzv. jarní únavy, což je stav, který se dá snadno vyřešit pobytem na slunci a spásáním rašících výhonků. Nejde jen o měřitelný obsah vitaminů a minerálů, který je mimochodem v divoce rostoucích rostlinách prokazatelně mnohonásobně větší než v pěstované zelenině, jde o fytokomplexy, látky ještě nezměřené a nestudované, jde o energii jara, kterou nenajdete v žádném koupitelném balení.
Jarní devítka
Za účelem celkové energetické obnovy, spojení se s přírodou a podporou zdraví mé rodiny, ale hlavně proto, že prostě miluju jaro, sbíráme divoké rostliny. Chodíme si pro ně k lesu, na louku a do remízku, zkrátka na odlehlá, divokosti zasvěcená místa. Připravujeme z nich salát, spařujeme je na špenát, zapékáme do nádivek nebo z nich dokola vaříme zelené polévky.
1. Pampeliška – to je naše milovaná salátová rostlina! Mladé lístky nejsou vůbec hořké, nebo jen opravdu velmi málo, ale pokud chcete, aby byly opravdu sladké a křehké, domluvte se s nějakou pampeliškou a přikryjte ji kýblem. Ve tmě rašící listy mají jemnější chuť. Můžete sbírat s klidem i kořen a používat ho jako kteroukoli jinou kořenovou zeleninu. Pampeliška podporuje čisticí schopnost jater.
2. Bršlice kozí noha – velice chutná a vděčná rostlina, která je díky vysokému obsahu vitaminu C skvělým životabudičem. Čistí krev a odstraňuje usazeniny z kloubů.
3. Kopřiva – opravdová královna divokých rostlin, která svým obsahem minerálních látek strčí do kapsy celé zeleninové záhony. Tolik vápníku vážně nikde jinde nenajdete.
4. Popenec – tuto velmi aromatickou bylinku jen okusujeme, když ji potkáme. Ve velkém se moc do jídla nehodí, ale velmi dobře spojuje se Zemí.
5. Jitrocel – legendární léčivka je skvělá nejen do salátových směsí a do čaje. Naše oblíbené zpracování je sirup za studena: listy jitrocele pokrájíme, vložíme do sklenice a prosypeme cukrem. Hodně to klesá, takže je potřeba sbírat, krájet a pěchovat stále dokola, aby byla sklenice vždy plná povrch. Jitrocelový sirup za studena je hotový zázrak a největší sílu má právě z jarních listů.
6. Ptačinec – drobná rostlinka chutná jako mladé kukuřičky a má velké hojivé schopnosti. Používáme ho syrový, do karbanátků i na výrobu masti.
7. Sedmikráska – zdálo by se, že sedmikráska je jen na okrasu, ale právě ona je spojená se světem skřítků a učí nás nacházet krásu v obyčejných věcech.
8. Podběl – velmi zásadní, brzce jarní rostlina, jejíž květy rozkvétají na nepravděpodobných místech považovaných za úhor. Když ho nestihnete, nemáte ho, když ho stihnete, můžete si z něj udělat těžce ilegální sirup proti kašli, který opravdu funguje, a zřejmě proto je jeho prodej zakázaný…
9. Řebříček – typické husté zpeřené listy řebříčku rašící z hustého hnízda jsou dobré nejen pro housátka, ale poslouží skvěle člověku jako zdroj všech biologicky významných látek. Kromě toho řebříček hojí choroby od A do Z a především propojuje naši bytost jak s Nebem, tak se Zemí, napojuje nás na proud veškerého Bytí.
Přírodní bylinnou kosmetiku Energy naleznete zde.
Zdroj: www.energy.cz/vitae