Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Podzimní sychravé dny působí na řadu lidí nepříjemně, cítí se více unavení, tak nějak bez energie, bez nálady. Jako by zamračené nebe zamračilo i mnohé tváře. Někdo jiný zase naříká v letních slunných dnech, že je vedro. Jak to tedy je? Má počasí opravdu vliv na zdraví, ovlivňuje naši psychiku?
Vliv počasí na náš organismus, mnohdy i naši pohodu, je velký – je to ostatně podobné jako s ostatními vnějšími vlivy, například prostředí, ve kterém se pohybujeme, lidmi, kterými se obklopujeme, jídlo, které jíme, atd. Počasí ovlivňuje naši náladu a ta přímo působí na výkonnost imunitního systému. Když jsme rozmrzelí, unavení, smutní, snáze se nakazíme infekční chorobou; naopak radost a pohoda jsou tou nejlepší podporou imunitního systému.
Horka versus chladné sychravo
Často slýcháme, že nejhorší jsou pro lidský organismus horka. S tím však nesouhlasím, je to velmi individuální, každý snáší lépe/hůře jiný druh počasí. Je to dáno tím, že lidský organismus podléhá vlivu čínského pentagramu. Každý vrchol, mateřský orgán, je spojený s určitým principem a základní emocí. Srdce – láska a radost, slezina – sympatie a odpor, plíce – smutek a vůle, ledviny – strachy a inspirace, játra – agrese a tvořivost. Pokud tyto emoce nemáme v rovnováze, dochází i k oslabení určitých orgánů, které danému principu podléhají. Zpravidla nám vadí takové počasí, které je spojeno s daným principem. Vysoké teploty jsou zatěžující pro lidi s problémy srdce a oběhového aparátu, naopak úzkostnějším lidem, kteří nadměrně reagují na chlad a vlhko, dělá horké počasí dobře. Kdo má teplo rád, tomu horko a slunce neškodí. Osobně si myslím, že se to se strašením sluncem přehání, kolem opalování vzniká až hysterie. Výsledkem je pak katastrofální nedostatek vitamínu D, který má závažný dopad na snížení obranyschopnosti.
Smog – nepřítel všech
Osobně si myslím, že nejhorší – a to napříč všemi typy lidí – je smog, takové to vlhké, chladné, mlhavé počasí ve velkých městech a průmyslových aglomeracích. Chladný, vlhký vzduch negativně ovlivňuje sliznice dýchacího systému, řasinky, které mají za úkol uklízet škodliviny a patogenní mikroorganismy jsou ochromené jednak chladem, ale i řadou prachových, průmyslových částic s navázanými chemickými látkami. Tím, že špatně pracují, se zvyšuje riziko infekčních nákaz, často dochází také k aktivaci chronických infekcí, které přežívají v těle ve formě mikrobiálních ložisek. Když jsme v pohodě, tak nám sice škodí, ale nejsme nemocní. Při jejich aktivaci může hrát roli stres, oslabená imunita a právě i špatné počasí ve formě vlhké zimy, načež dochází k akutnímu onemocnění.
Rada na závěr
Nejdůležitější jsou z mého pohledu dvě věci. První je mít v rovnováze jednotlivé základní emoce podle pentagramu; k tomu může pomoci detoxikace jednotlivých orgánů. Praxe ukazuje, že toxické a infekční zátěže výrazně ovlivňují emoce, a proto nám určité typy počasí nedělají dobře a mohou způsobovat i zdravotní problémy. A druhá rada je chodit často do přírody – a to za každého počasí. Pak si organismus zvykne a počasí pro něj přestává být stresující záležitostí. Často také vídám neúměrně oblečené – dalo by se říci nabalené děti. Tento zlozvyk často stojí za ne/schopností adaptace dětí na počasí a věřte, že je opravdu zbytečné. Moje zkušenost je zcela opačná. Děti se velmi snadno otužují a je lepší oblékat je přiměřeně. Sice jsme nejprve na okolí asi působili trochu zvláštně, ale nakonec se i ve školce (po mém vysvětlení učitelkám, že si děti nic nezapomněly) zvykli, že zatímco ostatní děti mají na podzim zimní bundy, čepice a rukavice, těm mým stačil svetr. Každý by měl znát svůj organismus a reagovat podle svých pocitů. Oblékat se podle svého, pít tolik tekutin, kolik je mu příjemné. Organismus sám nejlépe ví, co potřebuje. Pozor ale, nejprve se musí zbavit infekcí, protože ty s ním mohou manipulovat a vytvářet v člověku úplně jiné pocity než jeho vlastní.
Redakce Joalis