Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Únavový syndrom (slabost, únava, ospalost, nechuť do života, slabá výkonnost, neschopnost koncentrace, často i nespavost, bolesti hlavy, podrážděnost, ztráta zájmů, deprese, impotence a frigidita, atd. ), slabá odolnost proti infekcím projevující se častými chorobami dýchacích cest z „nachlazení“, vyrážkami a opary na rtech, pocitem zlého trávení jako nafukování, nepříjemným hnilobným zápachem stolice, průjmem bez zjevné příčiny, zácpou, často i střídáním, migrénou, obezitou, mastnou pletí, akné, vypadáváním vlasů, nezdravou pokožkou, různými alergiemi, bolestni krku, kloubů, řídnutí kostí, někdy i vysokým krevním tlakem, poruchami metabolismu tuků. To všechno má často společného jmenovatele.
Pozvu Vás na chvíli do dávné minulosti, do Egypta mezi hrobky faraonů staré až tři tisíce roků. Spolu s bohatými vládci tady pochovávali, mimo jiné, i velké poklady. Ty zajímaly především vykradače, kteří odtud odnesli všechno třpytivé a mnozí z nich zemřeli záhadnou smrtí. Potom přišli archeologové a jiní badatelé, které více zajímaly hieroglyfy, plastiky a džbány, než hodnota zlata a drahokamů. Ale i z nich mnozí nevysvětlitelně onemocněli a brzy zemřeli. Bylo to prokletí faraónů? Jejich pomsta? Dlouho převládal tento názor. Dnes je už však tato záhada vysvětlena. Příčinou jejich smrtí byla rakovina, zapříčiněná aflatoxínem, produktem plísně Aspergillus flavus, která tak stovky let čekala na svoje oběti spolu s mumiemi a jejich historickými a materiálními poklady.
Kdyby neexistovaly plísně a jim podobné organismy, nemělo by co rozkládat listy opadané ze stromů, suché stromy by neztrouchnivěly, zkrátka, bez nich by život v přírodě přestal existovat. Jsou pro ni nevyhnutelné. Pro člověka jsou však mnohé plísně škodlivé. Co jen umí udělat obyčejná kandida, žijící potichu v našich dutinách i na kůži. Když se oslabí imunita u novorozenců, způsobí soor, u žen nepříjemné svědivé choroby intimních míst. A co jiné nepříjemné plísně žijící mezi prsty na nohách, na kůži a nehtech? Plíseň Aspergillus flavus existuje a škodí i v současnosti spolu s ostatními plísněmi, které jsou všude okolo nás. Jsou velmi houževnaté a odolné. Některé produkují rakovinotvorné látky, jiné jsou silnými alergeny, další jsou zodpovědné za některé choroby. Známe však i kulturní plísně (na některých sýrech a uzenářských výrobcích). Toto nás však nyní nezajímá.
Přejděme do našich útrob a podívejme se na gastrointestinální trakt. Tedy na tu část našeho těla, kterou přijímáme, zpracováváme a vylučujeme potravu. V ústech probíhá proces mechanické úpravy a spolu s ním i první chemické zpracování slinami. V žaludku se potrava tráví především kyselinou a pokračuje do dvanácterníku, kde je proces zažívání nejintenzivnější, protože sem ústí společný vývod ze žlučníku a podžaludeční žlázy.Tady se musí upravit tuky spolu se svými důležitými vitamíny (A,D,E,K, koenzym Q10, betakaroten) tak aby se rozpustily ve vodě, protože jinak by se nevstřebaly. Tady začíná i vstřebávání všech živin, které potom pokračuje v tenkém střevě.
V tenkém (ale i v tlustém) střevě zdravého člověka žijí saprofytické – přátelské mikroby, chránící jeho vnitřek před nepřátelskými mikroorganismy a plísněmi. Zároveň vyrábějí pro náš organismus některé vitamíny skupiny B a vitamín K. V tlustém střevě se zbytek potravy zahustí, aby se mohla jako stolice vyloučit.
Aby se všechny složky potravy mohly tímto procesem optimálně zpracovat a následně vstřebat, je nutné potravu dobře rozžvýkat, aby se zpracovala nejen mechanicky ale i dobře smíchala se slinami. Jaká je však realita u většiny z nás? Jídlo do se sebe doslova naházíme, sotva si dáme práci z dokonalým požvýkáním. Mechanicky nedokonale zpracovaná strava jde do žaludku. Ze špatně rozžvýkaného sousta se sliny do žaludku nedostanou. Ani kyselina v žaludku není všemocná a i přes svoji sílu nedokáže strávit špatně rozžvýkané sousto. Dvanácterník nedokáže napravit to, co se špatně začalo a střevo je úplně bezmocné. Potrava v něm začne hnít (pokud nezačne hnít už v žaludku) a takto postupuje stále níž, za tvorby plynů nepříjemného zápachu. Takto zahnívající potrava v našich střevech hubí přátelské mikroby a na jejich místo nasazuje špatné nepřátelské mikroorganismy, které dovolují, aby se ve střevě usadily i různé plísně. Když se k tomu přidají i antibiotika, je proces hubení přátelských, saprofytických, bakterií mikrobů dovršený a v našich střevech vzniká velmi vhodné prostředí pro hnilobné a plísňové procesy.
Lidské tenké střevo není obyčejná poskládaná roura dlouhá asi 6 m. Když by to tak bylo, jeho resorpční plocha by byla asi 20 m2. Uvnitř střeva jsou klky a mikroklky, které jeho aktivní plochu znásobují na velikost asi 300 m2!! Hnilobné bakterie, ale hlavně plísně, ničí mikroklky a klky v tenkém střevě. Tím se jeho aktivní resorpční plocha zmenšuje. Plísně jsou nevítanými návštěvníky našich útrob i proto, že velmi často bývají prvotní příčinou nejrůznějších alergických chorob, či rakoviny. Výsledkem zničených mikroklků a klků je nedostatečné vstřebávání složek potravy a tělo se dostává do situace, že vlastně i přes dostatečný přísun jídla hladoví, protože vstřebávání látek vázne. Chybí vitamíny (nejvíce ty, které se rozpouští v tucích), minerály atd.. Procesy hnití a plesnivění zbytků potravy potom pokračují v tlustém střevě. Tady se jeho obsahu odnímá voda – jeho obsah se zahušťuje. S takto vstřebanou vodou se do těla dostávají další toxiny a nevhodné látky. Dochází k samootrávení organismu.
Pokud se tento stav neupraví, stane se – viz. první odstavec. A nejen to. Takový nesprávný obsah tlustého střeva spolu s oslabením organismu z nedostatku antioxidačních látek (vitamíny C, A, E, koenzym Q10, selen … ) je rázným vykročením nejen k rakovině tlustého střeva, ale i k jiným, více či méně zhoubným procesem v celém organismu. Střeva jsou základním kamenem imunity, asi 70 – 80 %. Řečeno jednou větou: základem dobrého zdraví jsou zdravá střeva.
V tlustém střevě se tedy koncentrují zbytky potravy spolu s produkty kvašení, hnití a plesnivění. Proto je výskyt rakoviny tlustého střeva o mnoho častější, jako střeva tenkého. To je důvod na potřebu očištění tlustého střeva od těchto zplodin. Popisuje se i zlepšení příznaků psoriázy (lupénky), vyplavují se i někteří paraziti, atd. Důvodů je o mnoho víc a je možné se o nich dočíst v jiné literatuře.