Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Byl jsem vyzván, abych napsal o ulcerózní kolitidě, protože stále více mladých lidí tato nemoc trápí – vyskytuje se stále v mladším a mladším věku. Je to snad epidemie? V poradně se objevují dotazy, zda lze toto onemocnění léčit nějakou nekonvenční metodou.
Nejčastějším typem zánětů tlustého střeva bývá mukózní kolitida známá jako dráždivý tračník, stav, kdy dochází ke spazmům tlustého střeva s křečemi nebo bez křečí, doprovázený střídáním průjmu a zácpy. Mnohem závažnější choroba je ulcerózní kolitida, kdy dochází k poškození tkáně. Ve stolici se často objevuje směs hlenu a krve.
Ovšem klinické projevy mohou být velmi nenápadné. Nejčastěji jsou to nevysvětlitelné nízké teploty, nechutenství, bolesti břicha, úbytek na váze, zpomalení růstu. K začátku tohoto onemocnění dochází typicky u mladých dospělých obou pohlaví, onemocnění vede k oslabujícím záchvatům průjmů. Rakovina tlustého střeva nebo konečníku se vyvine až u 10 % osob, které měly kolitidu po 10 let nebo více.
Předpokládá se, že příčinou kolitidy ve všech jejích projevech je emoční stres vyvolaný úzkostí, jsou popisovány vlivy infekční, imunologické, ale také dědičné. Naneštěstí je jedná o onemocnění, kde příčina a důsledek tvoří bludný kruh, a léčení je tak obtížné. Prakticky ve všech případech ulcerózní kolitidy je nezbytná psychoterapie v některé své formě ke zmírnění závažnějších příznaků. Protože obvykle dochází ke zlepšování a ke zhoršování (remise a relapsy), musí být nemoc léčena trpělivě a s péčí celkovou, včetně dohledu nad dietou, klidu na lůžku a odstranění co nejvíce faktorů vedoucích k napětí. Tam, kde se vyvinou komplikace ztráty na váze, chudokrevnost nebo infekce, musejí být podávány léky s co nejmenším počtem vedlejších účinků. V krajních případech je nezbytné odstranit chorobnou část střeva jako život zachraňující opatření.
Pohled celostní medicíny:
Střevo je největší orgán v těle, když si jej rozložíme, obsáhneme plochu docela slušného hřiště. Hřiště je pokryto zeleným trávníkovým kobercem. Kvalita hřiště je hodnocena podle střihu trávníku, podle jeho barvy atd. Na kvalitním fotbalovém hřišti se hraje kvalitní kopaná. O trávník se musí pečovat, aby byl stále zelený, rosený, dobře sestřižený, rovný. Každé hřiště má svého správce, pečovatele, ten je za svou práci placen a řízen vedením klubu. Vedení klubu je ovlivňováno svými diváky, reklamou, výsledky ligy, finanční situací. Stejně tak střevo je kryto svým kobercem, má svou sliznici, své řasy, svou bakteriální flóru. Musí tam být stálé klima. Je zde speciální zařízení, které se stará jako ten správce o vhodné prostředí, veškerá činnost střevní je řízena prostřednictvím neurovegetativního nervstva z mozku. Mozek je ovlivňován různými vnějšími vlivy. Toxiny, smogem, kouřem, alkoholem, ale také nedostatkem spánku, hlukem, stresem ze zaměstnání či ze školy, hádkou v rodině, rozchodem s partnerem, strachem, úzkostí apod.
Tyto stresy pak ovlivňují ve svých důsledcích chod vnitřních orgánů a samozřejmě také činnost střevní. Výsledkem je, že popisovaný „trávník“ je méně kvalitní, bledý, špatně rosený, místy se začnou tvořit místa, kde tráva neroste, dokonce vznikají krátery (vředy) a různé hrboly (tumory, výchlipky, polypy). Hra týmu se nedaří, diváci nejsou spokojeni. Klub krachuje.
Když chceme pěstovat pěkný trávník pro dobrou hru, musíme začít u vedení klubu. Odstranit bloky, působení hluku, kouře, alkoholu, posílit sebevědomí, aby nebyl strach ze školy, pohovořit si o svém problému s partnerem, smysluplně vyřešit momentální problém.Vedení pak začne správně řídit celý klub a projeví se také tím, že trávník se počne zase zelenat.
Do střeva přidáme správnou bakterii – acidophillus (Lactobacilus acidophillus), který udělá mezi všemi mikroorganismy pořádek a řád. Protože nemá rád sladkosti, musíme je přestat pojídat. Lactobacil má pak volné ruce k tomu, aby svou práci mohl dobře vykonávat. Když je trávník zvadlý, buňky jsou scvrklé, degenerované, v trávníku jsou vředy (ulcus = vřed), buňky jsou bez energie, umírají. Pak nemůžeme v dietě používat takové potraviny, které jsou uzené, smažené, škvařené, přepalované, ohřívané v mikrovlnné troubě, tedy potraviny mrtvé, vysušené, zdegenerované, konzervované, chemicky upravované. Naopak zařadíme rostliny a výrobky mladé, čerstvé, barevné, vhodné jsou klíčky, semínka apod. Příroda do semínka nashromáždila všechno potřebné, co rostlinka potřebuje k růstu – sílu, život, mládí.
Tomuto požadavku například vyhovuje mladý ječmen – svěží, enzymaticky nápoj plný vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a aminokyselin..
Obracejme se v nemoci k přírodě, v ní vždycky najdeme řešení. Příroda nám nabízí látky, které pomáhají organismu, posilují imunitní systém, regenerují. Příkladem je lapacho (čti lapačo) – strouhaná kůra jedinečného brazilského stromu nebo vilca cora (Kočičí dráp).
Nekonvenční léčba této nemoci je chápána jako pomocná, své uplatnění nachází hlavně v oblasti předcházení nemocem a ve fázi rekonvalescence, kdy užíváním těchto produktů se snažíme zabránit tomu stavu, aby se nemoc neopakovala. Bylo použito přirovnání k fotbalovému trávníku, o který musíme stále pečovat, jestli chceme, aby byl krásný a zelený.