Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Trnovník akát (latinsky Robinia acacia) je rychle rostoucí opadavý strom (nebo i keř) z čeledi bobovitých (Fabiacea). Původně rostl v Mexiku a v Apalačských horách (USA). Odtud se rozšířil do teplých oblastí Evropy a Asie. Dorůstá výšky až 20 metrů. Na větvích s trny rostou lichozpeřené listy. Květy mají bílou barvu, která je typická pro rostliny čeledi bobovitých. Plody jsou hnědé lusky obsahující hnědooranžová semena.
Trnovník akát byl původně přivezen do Evropy jako medonosný strom. Podle znalců je akátový med jeden z nejchutnějších medů vůbec a má příznivý vliv na zdraví. Čerstvá kůra a větévky byly dříve jako rostlinná droga používané v lidovém léčitelství. Byly používány při překyselení žaludku. Květy akátu jsou surovinou pro farmaceutický průmysl (je zajímavé, že mají sladkou chuť a to díky obsahu glukózy).
Z důležitých látek květ obsahuje silici, flavonoidy (robinin, akaciin, kempferol), kyselinu antranilovou, farnezol, nerol a linalol. V potravinářství se používá jako dochucovadlo. Také se používá v parfumerii. Z přírodních látek obsahuje trnovník akát robinetin, quercetin a myricetin. Je důležité si uvědomit, že kromě květů je celá rostlina jedovatá a to zejména kůra! V léčitelství byla v minulosti používána pouze mladá kůra větévky, přesto bych je nikomu dnes nedoporučil zpracovávat doma pro svoji léčbu. Nebezpečí spočívá v tom, že obsahuje alkaloidy a glykosidy (robin, fasin), které způsobí shlukování červených krvinek (podobně působí neblaze proslulý skočec obecný). Z dalších přírodních látek můžeme jmenovat amygdalin, třísloviny či žluté barvivo obsažené v kůře. Otrava trnovníkem se projeví bolestmi břicha, průjmem, zhoršeným dechem, křečemi a slabostí srdce. V těžších případech dochází k ochrnutí a smrti.
Jako zajímavost lze uvést, že strom svými kořeny vylučuje do půdy jedovaté látky a snaží se tak zlikvidovat okolní konkurenci.