Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Sotva se otevřely vrata škol a začal pravidelný kolotoč školní docházky, otevřely se i žně různým kmenům bakterií a virů. Jako by se těšily na první školní zvonění, kdy budou moci zas vesele skákat z jedné rozverné hlavičky na druhou. Rýmy, chřipky, bronchitidy, a letos i hojně infekce střevní, rozjely se raketovou rychlostí. Skoro nestíhám sledovat, jak padá pod infekční nemocí jeden pacient za druhým.
Jestli patříte k těm, kteří mají doma dítě školou povinné, určitě už víte o letu chřipek své. I vy se možná děsíte při představě, jak moc je do jara daleko, kolik chřipkových epidemií do té doby proletí populací bleskovou intenzitou. Pokud započítáme do infekčních her i antibiotickou rezistenci, tak je opravdu čeho se děsit.
Co je to antibiotická rezistence?
Zdržím se tu veškerých odborných výkladů, řeknu to velmi jednoduše a lidsky. Původci infekčních nemocí jsou buď VIRY NEBO BAKTERIE. Antibiotika, v doslovném překladu „proti životu (anti-bio)“ jsou léčiva vyvinuta na boj proti bakteriím, a jejich vlna začala objevem penicilinu. Na běžné infekce způsobené viry ale antibiotika nepůsobí.
Věděli jste, že: Viry jsou tak malé, že ani nejsou živé?
Teprve, když proniknou dovnitř vašeho těla, mohou vaše buňky použít ke své reprodukci. Sami o sobě tedy živé nejsou, a antibiotika na ně tudíž nezabírají. Dnes už se to snad nestává, ale v dobách mého dětství se antibiotika dávala doslova na všechno, u virových infekcí jako prevence před možným nebezpečím komplikace bakteriální invazí. Bezpochyby další faktor, který urychlil rezistenci bakterií vůči antibiotikům.
Antibiotická rezistence se stává reálnou hrozbou
Bakterie se zkrátka učí. Přizpůsobují se naší snaze bojovat s nimi. Vyvíjejí si odolnost vůči antibiotikům, které proti nim používáme. Předčili náš odhad v učenlivosti. V tuto chvíli už se blíží hranice, kdy medicína ztratí dech, na bakterie dojdou jí zbraně a páky.
„Některé studie dokonce odhadují, že pokud bude tento trend pokračovat stejným tempem, budou mít rezistentní bakterie v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo více než rakovina.“ Tuto citaci přebírám doslovně z webu Ministerstva zdravotnictví České republiky.
Bohužel ani to, že se osobně antibiotikům vyhýbáte, neznamená, že v této hře nejste aktivní.
„Do roku 2050 se očekává 65% nárůst koncentrace léčiv ve zdrojích pitné vody.
• Jen osm velkých farmaceutických firem má nastavené limity pro znečištění odpadních vod antibiotiky.
• V některých místech v Indii je koncentrace antibiotik v povrchových vodách vyšší než v krvi pacientů léčených antibiotiky.
• Antibiotika byla identifikována ve dvou třetinách světových řek.
• Například v Dunaji bylo identifikováno znečištění sedmi různými antibiotiky.“
Tato citace pochází z AVex1/2020, z expertního stanoviska Akademie věd České republiky, a můžete ji dohledat na webu Akademie věd.
Co s tím? Převezměte iniciativu do svých rukou
Nejsem člověk, který by podléhal poplašným zprávám, ale musím říci, že výše uvedené citace vyděsily i mne. Vzhledem k důvěryhodnosti zdrojů je můžeme považovat za velmi střízlivý a podložený odhad. Už nad nimi nejde jen tak mávnout rukou.
O to víc jsem ráda, že 30 let používám k prevenci i léčbě infekčních nemocí u sebe i u svých klientů úplně jiný systém, a jsem připravena se o něj s vámi podělit.
Zcela jiný úhel pohledu
Čínská medicína je nauka stará 5000 let. Tenkrát samozřejmě nikdo neznal přístroje, kterými by šlo zjistit, že infekční nemoci způsobují organismy tak malé, že ani nejsou vidět. Přesto infekční nemoci existovaly, a čínská medicína se s nimi celou dobu své existence potkávala. Musela se tudíž naučit je diagnostikovat a léčit. Stává se tím pro nás v dohledné době antibiotické rezistence nadějí a výhledem do budoucna.
Nauka o 6 rozvracečích
Oním klíčem zcela odlišného diagnostického rozhraní je nauka o 6 rozvracečích. Hovoří o šesti „energiích nebes“, které zvenčí pronikají do těla a působí infekční rozvrat.
Rozlišují se: vítr, chlad, horko, sucho, vlhko a letní vedro.
Pokud se divíte, že na tak obyčejných vlivech počasí přece není nic nebezpečného, tak ano, máte pravdu, ale… Jsou dvě okolnosti a podmínky, za kterých se tyto běžné stavy počasí stávají patogenní. Za prvé – pokud je vliv příliš silný. Za druhé – pokud se vyskytuje v jiné roční době než je pro něj přirozené.
Všimněte si, že epidemie chřipek propukají nejčastěji při překotném jarním oteplení. Aneb. Když teplota venku vystoupá na 12 stupňů Celsia, může to být příjemné, ale v lednu se stává patogenem horkosti. Rozumíme si?
Základní diagnostické rozhraní
Celé je to samozřejmě složitější, ale pro vaše základní pochopení a orientaci stačí porozumět rozdílu mezi patogenem chladu a horkosti.
Pokud v noci v zimě promrznete, dá se do vás chlad, zimnice, zatuhne vám šíje a nos, objeví se vodová rýma, a neobjeví se pocení (chlad stahuje povrchy – to přece známe z hodin fyziky), pak se jedná o útok patogenem chladu.
Pokud se cítíte v pohodě, ale najednou z ničeho nic se do vás dá podivné horko, začnete být citliví na průvan, jakýkoli poryv vzduchu vyvolá nepříjemné mrazení, objeví se lehké pocení (horko rozpíná povrchy – i to známe z hodin fyziky), začne bolet v krku, sliznice jsou zarudlé, rýma jde do žluta, přichází teplota až horečka, pak to znamená, že jste onemocněli patogenem horkosti.
Když tomu dáte trochu čas, a zamyslíte se nad infekcemi, které si ze svého života pamatujete, určitě vám to začíná zapadat. Že? A to je obrovská výhoda čínskomedicínského přístupu k infekcím. Stojí na pozorování funkčních příznaků. A těch máme každý za svůj život dlouhou řadu, viďte.
A to je nakonec i důvod, proč umím naučit během pár hodin celé diagnostické rozhraní infekčních nemocí, včetně léčby ranných stádií. Že je to troufalé tvrzení? Vzhledem k tomu, že to učím své posluchače na přednáškách už 20 let, troufnu si směle stát za tím, že to vás to naučit umím.
Zázvorem angínu nevyřešíte: jak je to s léčbou?
Pokud už jste naskočili na linii čínskomedicínského úhlu pohledu, kterou před vás předkládám, pak pro vás úvaha nad systémem léčby nebude nijak těžká.
Patogen Chladu se léčí bylinami horké povahy, a pro patogen Horkosti se musí volit léčiva chladné povahy.
Logické, ne?
Všechno potřebné se nedá nacpat do rozměru článku. Bylo by teď na místě vám vysvětlit, že bylina v čínské medicíně není klasifikována jen povahou. Ale také směrem pohybu, který vyvolá. A dále tropismem, neboli definováním v jaké dráze (potažmo orgánu) se její účinek projeví. Vezměte proto prosím tento článek jako úvod do čínskomedicínského náhledu, poodhalení roušky, a otevření dveří, nikoli kompletním předáním. Zůstanu zde pouze u výkladu povahy.
Zázvor má povahu horkou. Používá se tam, kde došlo k napadení Chladem. Začínající angínu či zánět průdušek bude logicky zhoršovat. Při nich, tedy při útocích Horkosti, potřebujete bylinu povahy chladné, v tomto případě vám jako bylina první volby dobře poslouží máta.
Jak používat zázvor?
Pokud jste zadefinovali, že se o vás pokouší rozvraceč Chladu, nastrouhejte kus syrového zázvoru a zalijte ho horkou vodou. Množství zázvoru odhadněte podle síly patogenu, za základní bych považovala kus v délce palce. Vypijte celé, včetně samotného kořene, jinak nedosáhnete dostatečného efektu. Nepřidávejte žádný med, ani citron. Zachumlejte se pod peřinu a vyčkejte dvě hodiny. Má se dostavit mírné pocení a veškeré příznaky odeznít. Pokud se tak nestane, znamená to, že zázvoru bylo málo. V tom případě celou proceduru zopakujte a navyšte množství kořene. Pokud jste zakročili dostatečně včas, to jest do několika hodin od začátku prvních příznaků, měl by tento postup být dostačující.
Jak zacházet s mátou?
Protože máta sice odpovídá přesně na útok patogenní Horkosti, ale ve svém účinku je velmi slabá, musíte její efekt nasumovat patřičným množstvím. Stačí vám běžná máta ze samoobsluhy, ale dejte alespoň 5 sáčků na 0,5 litru vody a pokuste se, aby všechny tekutiny, které budete pít, byly takto silným mátovým čajem. Nepřidávejte žádný med, ani citron. Vypadá to nevinně, možná kroutíte hlavou nad tím, že by vám to mělo pomoci, ale opakovaně se mi podařilo takto zastavit začínající angínu u klientů, kterým jsem nemohla dostatečně rychle dopravit jiné byliny. Jediný důvod, proč by to nemělo zafungovat je, že jste nezareagovali dostatečně včas, a dali infekci náskok. Pak na ní už máta nezabere.
Mátou a zázvorem to nekončí…
Samozřejmě čínská medicína nepoužívá na infekce jenom zázvor a mátu. Vězte, že čínská medicína rozlišuje na 300.000 bylin a několik desítek se jich používá při léčbě infekčních nemocí. A to chce hlubší znalosti jak diferenciální diagnostiky, tak účinku bylin. Berte proto tuto informaci jako první funkční krok k vaší domácí čínskomedicínské lékárničce.
Délka tohoto článku dalece převyšuje obvyklý rozměr textu, který jsou lidé na internetu ochotni číst, takže pokud jste došli až sem, děkuji za vaši pozornost. Jistě proto pochopíte, že do článku už opravdu nevecpu více. Chcete se se mnou v objevování diagnostiky, léčby a prevence infekčních nemocí pokračovat dále? Každý rok touto dobou otevírám intenzivní 5 týdenní online kurz Jíme hezky.
Má tu výhodu a přednost, že v něm nenajdete žádná předtočená videa, jde o sérii živých online večerů v malé skupině účastníků. Vedle mého výkladu se tak můžete přímo mne ptát na všechny nejasnosti. A já vám budu moci nabídnout už plný rozsah teorie i funkčních nástrojů.
Přeji vám klidný infekcíprostý podzim. Eva Zimmelová
Zajímá vás propojení zdraví, TČM a jídla? Budu moc ráda, pokud se potkáme v mém pětitýdenním kurzu Jíme Hezky, do kterého jsem zakomponovala své znalosti a zkušenosti ze své 25leté praxe tradiční čínské medicíny. V kurzu společně probereme nejčastější chyby ve stravování, kterými si nevědomky ubližujeme, ubíráme energii a zhoršujeme imunitu, a vždy jedno vybrané téma (předem známé). V listopadu to budou právě infekční nemoci. Pojďte se naučit, jak nad jídlem přemýšlet funkčně a prakticky!