Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V současnosti se hodně diskutuje otázka rizika vzniku trombózy u žen, které užívají hormonální antikoncepci. Toto riziko bylo známo, ale poněkud se zanedbávalo a užívání antikoncepce se zdálo řadě, hlavně mladých žen, bez podstatného rizika. Některé případy úmrtí či vážných zdravotních komplikací připomněly souvislosti mezi rizikovými faktory, které zvyšují u uživatelek hormonální antikoncepce riziko vzniku žilní trombózy. K těmto rizikovým faktorům patří nejen věk nad 35 let, nadváha či kouření, ale právě v současnosti velmi diskutovaná dědičná dispozice k tzv. Leidenské mutaci.
Žilní trombóza
Žilní trombóza tvoří jedno z největších rizik spojených s užíváním této skupiny léků. Jedná se o poměrně vzácnou komplikaci, která ovšem může mít, a to je důležité, velmi nebezpečné následky. Při žilní trombóze dojde ve vnitřku žíly k tvorbě krevní sraženiny. Je nebezpečná právě proto, že se tato krevní sraženina může uvolnit.
Embolie
Při pohybu v krevním řečišti může tato sraženina ucpat některou z plicních cév a způsobit tak plicní embolii, která je život ohrožujícím stavem. Právě užívání kombinované, nejrozšířenější formy hormonální antikoncepce (obsahuje společně estrogen a progestin) může zapříčinit určité změny v systému krevního srážení, což zvyšuje riziko vzniku trombózy. Je to jeden z faktorů, který může zvýšit riziko vzniku této nemoci tím, že zvýší srážlivost krve. K dvěma dalším patří zpomalení toku krve v řečišti a poškození výstelky žilní stěny.
Antikoncepce a kouření
Ke zpomalení toku krve dochází, pokud se dlouhodobě nepohybujeme – což může být sedavé zaměstnání nebo třeba několikahodinový let. K poškození výstelky cévní stěny dochází u kuřaček (to způsobují zplodiny tabákového kouře), ale také u nemocných s aterosklerózou nebo následkem poranění.
Na rozdíl od nekuřaček by proto ženy, které kouří, neměly v žádném případě po dovršení třicátého pátého roku věku hormonální antikoncepci užívat, protože riziko cévních komplikací se u nich výrazně zvyšuje. Za kuřačku můžeme označit podle odborníků ženu, která kouří v průměru denně 15 a více cigaret.
Jaké ženy by neměly užívat antikoncepci
Každá uživatelka hormonální antikoncepce si musí uvědomit, zda patří mezi rizikové skupiny. Jsou to již zmíněné silné kuřačky starší 35 let, nemocné s neléčenou hypertenzí, hlubokou žilní trombózou, vážnější formou migrény, nemocnými játry nebo také diabetičky s komplikovaným průběhem onemocnění nebo pacientky s rakovinou prsu.
Nicméně je dobré zdůraznit, že ohroženy jsou i další skupiny žen (samozřejmě i mužů v některých případech). Jsou to ženy v období těhotenství a šestinedělí nebo s výraznou nadváhou. Také riziko vzniku trombózy vzrůstá s přibývajícím věkem. Právě proto musí znát lékař před předepsáním antikoncepce pacientčinu i rodinnou anamnézu a provést vyšetření (změření krevního tlaku, gynekologické vyšetření a další).
Leidenská mutace
Důležitý je jeden faktor, který je geneticky podmíněný a může výrazně zvýšit u jmenovaných rizikových skupin, zejména u uživatelek hormonální antikoncepce. A to je nyní často zmiňovaná leidenská mutace.
Je to, zjednodušeně řečeno, určitá, dědičně podmíněná změna mutace genu pro jeden z faktorů ovlivňujících srážení krve. Vyskytuje se nejvíce mezi Evropany (odborníci uvádějí zhruba 5%), v Africe nebo Asii je procento nižší. Dělí se na druhy, heterozygotní a homozygotní. Rozšířenější, heterozygotní forma představuje zvýšení rizika trombózy pěti až desetinásobně. Méně častá je homozygotní forma, která ovšem zvyšuje riziko vzniku trombózy osmdesáti až stonásobně!
Právě v kombinaci s hormonální antikoncepcí se výrazně zvyšuje riziko, a proto by dívky s leidenskou formou neměli užívat žádnou formu hormonální antikoncepce. Kromě rizika vzniku trombózy zde hrozí riziko vzniku potratu či předčasného porodu. U porodu lze uvést, že jako malé plus tyto ženy nemají tak velké riziko masivního krvácení.
Někdo si může plést leidenskou mutaci s hemofilií, která je také dědičná, ale která naopak zvyšuje krvácivost, kdežto leidenská mutace zvyšuje riziko srážlivosti krve. Projevy leidenské mutace jsou v podstatě projevy jejích trombotických komplikací. Častý je vznik trombózy žil dolních končetin a z toho plynoucí riziko plicní embolie, která může mít za následek, jak již bylo zmíněno, i smrt. Trombózy však mohou samozřejmě vznikat i v jiných žilách (dolní dutá žíla aj.). Leidenská mutace se prokazuje speciálním molekulárně genetickým vyšetřením.
Prevence je samozřejmě velmi důležitá, ale ne vždy ji lze zajistit. Leidenská mutace se totiž sama o sobě nemusí nijak projevovat. Leidenskou mutaci bohužel nelze léčit vzhledem k tomu, že je daná dědičně. Lékař léčí jen následky, trombózu a to obvyklými léky na ředění krve jako jsou heparin, nízkomolekulární hepariny a warfarin. Je nutno vysadit okamžitě antikoncepci a pacientka musí být pravidelně sledována lékařem. Pacienti s leidenskou mutací musí o tom informovat lékaře, hlavně před operací, těhotenstvím a porodem. Nyní se diskutuje o tom, zda testy na leidenskou mutaci zavést plošně. Zatím ji pojišťovny hradí jen rizikovým skupinám žen.