Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Revmatoidní artritida (RA) je chronické zánětlivé onemocnění kloubů, které může způsobit až kloubní deformitu a destrukci. Kromě kloubů se onemocnění může manifestovat i na vnitřních orgánech těla (plíce, srdce, cévy, periferní nervstvo, tkáně oka a další). RA vede k výraznému pohybovému omezení, a tím značně omezuje kvalitu života.
Zde je několik úvah o možných příčinách, které vycházejí z běžné praxe poradny:
- Narušená střevní mikroflóra, proces, který je téměř vždy přítomen, proces nazývaný dysbióza, dysmikrobie, small intestinal bacterial owergrowth – SIBO; existují studie, které ukazují na přímou úměru mezi artitidou a SIBO.
- Hodně diskutovanou otázkou je přítomnost parazitů. Podezření na parazity je velké, zvláště když víme o formách skrytých, latentních, tzv. zakuklených parazitech. V praxi je velmi těžké izolovat parazity, nebo jen jejich částice ze synoviální tekutiny, nicméně se z ní např. podařilo izolovat mykoplazmata.
- Velká kapitola diskusí je o sladkostech, o konzervantech v nápojích, potravinách, hlavně z hypermarketů. Jde o ty potraviny, které jsou kyselinotvorné = způsobují kyselost organizmu, kdy pH při nich klesá. Imunita špatně funguje, dostavuje se tzv. koktejlový efekt, jenž vede ke zvýšené citlivosti (alergii). V konečném důsledku se přemnoží plísně, protože jim to oslepená imunita dovolí, a usadí se v kloubech, kde začnou provokovat k autoimunitní reakci, revmatoidnímu zánětu…
- V anamnéze sleduji délku kojení v souvislosti s výskytem dětské / juvenilní artritidy a registruji krátkou dobu kojení s přechodem na některý derivát kravského mléka. To vede k postupnému vzniku maskované alergie na bílkovinu kravského mléka, zvýšené aktivitě adaptačního mechanizmu kortizonu z nadledvinek, který v počátku situaci kompenzuje, ale časem se vyčerpá. Potom stačí, když se objeví určitý, byť i nenápadný spouštěcí faktor, třeba virus, očkování, stres, únava, přetížení, zanedbané pití, a nemoc se spustí.
- Antibiotika, která jsou podávána, aniž by byla ověřena jejich oprávněná indikace. Anebo antibiotika, která byla podána v akutním stavu správně, tj. kdy bylo jasné, že se organismus sám nedokáže vypořádat třeba s přítomným streptokokem, ale nebyla už provedena imunologická rozvaha, proč onen boj se streptokokem imunita nezvládla. Rutinně se nechává čas pro rekonvalescenci, vitaminy, podávají se probiotika. Poslední dobou se razí teorie, že asi za 4 hodiny poté, co užijete antibiotikum, si můžete vzít laktobacily, ty však budou podáním další dávky antibiotika zničeny, a tak se to opakuje až do využívání celé předepsané dávky antibiotika. Nicméně ten hlavní smysl laktobacilů se má uskutečnit až po ukončení užívání daného antibiotika. To je logický postup, nicméně se ukáže, že nemusí stačit, zanedlouho se objeví nová ataka bacilu a imunita zase proces nezvládne, zvláště u dětí navštěvujících školku. Když se tento proces opakuje 2 x, 3 x, nebo i častěji, dostáváte signál, že imunita není v pořádku. A je žádoucí změnit přístup k léčbě. Hlavní slovo má vést imunolog, aby provedl konkrétní rozbor a zavedl léčbu, která by se měla věnovat imunomodulaci, ve snaze vylepšit reakci imunity. Pokud se tak nestane a pokračuje „pouhé“ podávání antibiotik, lze očekávat přechod problému do chronické formy a také do tématu revmatoidní artritidy.
Připouštím, že je hodně nesnadné pojmenovat vyvolávající faktor, který spouští rozsáhlý mechanizmus nemoci. Víme, že jde o autoimunitní proces s tvorbou autoprotilátek, kdy se aktivují auto reaktivní lymfocyty a jiné další imunitní buňky, a tento proces se soustřeďuje hlavně na synoviální struktury kloubů, kde způsobuje bludný kruh zánětů.
Po počáteční aktivaci imunitního systému antigenem (možnými kandidáty antigenů jsou viry, bakterie, ale jsou také diskutovány falešné, nebo tělu cizí auto antigeny) dojde k infiltraci synoviální membrány zánětlivými buňkami a lokální produkci prozánětlivě působících cytokinů (TNF alfa, interleukin-1 aj.) a autoprotilátek. Synoviální membrána se přeměňuje na vaskularizovanou granulační tkáň formující pannus. Tato proliferující tkáň přerůstá přes chrupavku a dostává se až do subchondrální kosti. Aktivované buňky produkují proteolytické enzymy, které vedou k erozi chrupavky, kosti, vazů i šlach… Klinické následky si člověk trpící touto chorobou umí živě představit.
Lékařské teorie nám předkládají důležitost dědičné dispozice. S novým oborem, označeným jako epigenetika, však také přicházejí poznatky o tom, že genetická dispozice nemusí nutně vést k onemocnění.
Co je dáno geneticky, změnit sice nelze, ale existuje i další část, tzv. dispozice rodinných návyků, postojů k nemoci a zdraví, ke stravování, pohybu atd., která potom v komplexnosti skutečně nemoc vyvolává. A tuto druhou část ovlivňovat lze.
Diagnostika
Laboratorní nálezy:
Zvýšená až vysoká sedimentace a v akutní fázi C – reaktivní protein (CRP), zvýšené sérové koncentrace IgM a IgG, různé stupně anemie, trombocytóza. Séropozitivita se týká přítomnosti revmatoidních faktorů (80 %), např. LATEX 1:160 a více, k tomu bývají přítomny i jiné autoprotilátky. Séronegativita – nepřítomnost revmatoidních faktorů neznamená příznivější průběh nemoci, protože kdykoliv v průběhu nemoci se mohou revmatoidní faktory objevit. Častá je kombinace s jinou autoimunitní nemocí. Vidíme souvislosti s boreliózou apod.
Léčba
Současná medicína stále nedokáže uspokojivě léčit toto onemocnění. Snaží se alespoň o snížení aktivity nemoci, zpomalení její progrese. Přesto je většinou nemoc aktivní a dynamická, má tendenci k relapsům a trvale progreduje.
Pokud provádím rozbory situace a pacient mi předloží lékařské nálezy, které byly použity při stanovení diagnózy, hodně často vidím, že vyšetření není komplexní, chybí diferenciální diagnóza, úvahy o jiných možnostech. Diagnóza byla stanovena jen na podkladě klinických – viditelných projevů a standardních testů. Závěr o příčinách je označen za idiopatický, čímž je vyjádřeno, že příčiny „nelze“ zjistit.
Jaké to má důsledky?
Není-li pojmenována příčina, pak se vlastně neví, co se má léčit. A je jasné, že léčení nevede k vyléčení, je jen zaměřeno k potlačování projevů, navíc s rizikem vedlejších reakcí, a dokonce vytvořením závislosti na lécích.
Klasický postup léčení se pak řídí systémem všeobecně schválených protokolů, které jsou většinou sestaveny podle výzkumů farmaceutických firem. Pro tento účel je stanovena klasifikace nemoci, která je léčena podle stanovených tabulek. Je to postup lege artis, který zbavuje lékaře přímé odpovědnosti za ublížení následkem chemické léčby, je to jakýsi výdobytek moderního systému.
Pacient přichází k lékaři, protože má problém, přenese na něj odpovědnost, protože sám není schopen rozhodnout o způsobu léčení, a tedy ani není schopen převzít na sebe odpovědnost. A lékař se musí chránit, proto bude postupovat, jak má předepsáno.
Nechci všechno házet do jednoho pytle, není to tak vždycky. Jsou situace, kdy popsaný protokol hodně zachrání!
Akutní útok revmatoidní artritidy se musí rychle zastavit, není čas na hledání příčiny, protože pokud se to nestane, zánět způsobí nenahraditelné a nevratné změny, které pacienta přivedou do invalidního důchodu pro deformity kloubů.
AVŠAK tento zásah by měl probíhat jen po dobu akutního zánětu. Po něm má nastat opět fáze hledání skutečné podstaty problému a přikročení k totální změně životního stylu pacienta a obvykle i jeho rodiny.
Jako nedobré vidím to, že se pátrání po příčině neuskutečňuje, nýbrž se pokračuje dlouhodobě ve stanoveném protokolu. Tím se uplatní vedlejší projevy chemických léků a vytvoří se pacientova závislost na nich. V konečném důsledku pak stejně dospěje pacient do invalidního důchodu.
Přírodní cesta?
Na našich stránkách najdete řadu článků od různých autorů, odborníků i neodborníků, kteří poskytují rady, jak lze nahradit chemické léky přípravky přírodními. Jen pár názvů uvedu:
Kopřiva dvojdomá, bršlice kozí noha, vrba bílá a látky typu glukosamin ve spojení s vilcacorou, chondroitin, metylsulfonylmetan, kolagen typu II, boswelia, kyselina hyaluronová, bromelain, omega 3 mastné kyseliny, vitamin C, vitamin E, vitamin B 3 (niacinamid), stopové prvky selen, zinek, antioxidanty, bioflavonoidy. Existují např. různé dietní rady, jak o klouby pečovat i preventivně…
Ano, je možnost léčby, kterou si každý zvolí sám. Můj názor je však postaven na stanovení příčiny a vždycky bude platit pravidlo, že když není pojmenovaná příčina, je zcela jedno, jakou léčbu použijete, zda chemickou, nebo přírodní. Léčba přírodní alespoň nemá tak početné vedlejší příznaky.
V případě RA by nemělo jít o léčbu alternativní, nýbrž o specifickou, která má být sestavena na podkladě komplexního rozboru.
Čím více se podaří specifikovat patofyziologii procesu a čím bude i léčba specifičtější, tím bude léčebný efekt výraznější. A naopak – zastaví-li se pátrání na bodu idiopatické příčiny, nepovede léčba k vyléčení, ba naopak dovede pacienta do otroctví nemoci a závislosti na lécích.