Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V předchozím dílu jsme jako základ pro tvořivost stanovili uvolněnost. Tvořivost naopak brzdí upjatost a očekávání. Ty nejlepší nápady přicházejí často nečekaně; nebo tehdy, když přepneme z racionálního na více holistický způsob existence. V tom článku vám ukáži 5 dalších faktorů, které tvořivost stimulují.
1. Zvídavost (dětská dychtivost)
„Kreativita se zabývá objevováním a výpravami do dosud nenavštívených míst,“ píše Hegarty (2015: 52), velikán reklamního průmyslu. Podle něj tato cesta do nových míst začíná položením si otázky „PROČ?“ Tato zvídavost je nezbytná k tomu, abychom se byli schopni dívat na svět novým, neotřelým způsobem. Nacházet ve známé realitě nové vzory. To velmi dobře umí malé děti – pro ně je každý okamžik úplně nový, totálně úplně vším.
Tomáš Hajzler kdysi na jedné své přednášce citoval výzkum, podle něhož se 4-5-leté dítě zeptá „PROČ?“ v průměru za den 400 krát, kdežto dospělý jen 10 krát. My, dospělí, máme v tvořivosti a zvídavosti obrovské rezervy.
Podle Hegartyho ti úplně nejlepší tvůrci dosáhli svého věhlasu právě díky tomu, že měli potřebu se na vše vyptávat. Hegarty to nazývá kreativní ignorací – což je záměrné odmítnutí a záměrná neznalost dosud zaběhlých postupů. Ostatně, pro změnu Charlie Morley, učitel lucidního snění, říká, že jen líná mysl nezpochybňuje věci. A naopak: bdělý tvůrce je neuvěřitelně zvídavý a má v sobě pokoru zpochybňovat (testovat realitu) všeho.
2. Smělost
Čím originálnější nápad, tím více riskujete a dáváte svou pověst všanc. Jenže bez toho to nejde. Právě proto jsou děti mistry tvoření. Ještě si nestačily vytvořit psychické bloky. Strach – ten zabíjí tvořivost snad jako nic jiného. A proto, jazykem V. Zélanda, dovolte si otevřít své „vlastní dveře“ a buďte bezvýhradně sami sebou.
3. Propojování a spojování
Suzanne Collins, autorka postapokalyptické trilogie Hunger Games, prý kdysi přepínala ovladačem televizní programy, kde na jednom kanále běžela válka a na druhém reality show. V tu ránu dostala geniální nápad obojí propojit a vznikl, zejména mezi mladou generací, výjimečný knižní i filmový best-seller. Hunger Games se staly celosvětovým fenoménem.
Už při studiu na univerzitě nám říkali, jak je skvělé, když člověk může studovat nebo se alespoň zajímá o dva nebo více oborů a jejich poznatky pak různě kombinuje. Vznikají tím nejen nové myšlenky a díla, ale třeba i produkty a aplikace.
Žádný tvůrce většinou nevychází z nuly, ale – minimálně podvědomě – tvoří již z toho, co sám poznal. Výborným příkladem jsou například kuchaři, u kterých jejich výjimečnost spočívá právě ve schopnosti nově nakombinovat jimi už spoustu let používané a osvědčené ingredience. Jídlo, které vytvoří, je pak samozřejmě zcela nové a originální.
4. Připravenost
Někdy mě nápady napadají v průběhu práce na něčem. Samotnou práci (ve smyslu studia daného oboru) nelze přeskočit. Za tím, co vypadá jako svěží improvizace, jsou někdy léta dřiny. Hokejový komentátor Robert Záruba, známý svými originálními hláškami, jednou řekl, že na 60 minut jednoho hokejového zápasu je někdy třeba až 18 hodin přípravy.
5. Silné emoce
„Umění je otázkou emocí,“ pravil kdysi Honza Nedvěd. Mou knihu Sedm poselství jsem napsal před deseti lety, z pocitu nenaplněné lásky (kdy veškerá mnou prožívaná láska si přála být oděna do slov).
Kreativitu povzbuzují vysoce pozitivní i vysoce negativní emoce: Na závěr ještě jednou Hegarty (2015: 37): „Proto se naštvěte, nenechte se tím ale pohltit. Místo toho si najděte kus papíru, plátna nebo cokoliv jiného a dostaňte to ze sebe. Budete žasnout, jak terapeuticky se to může projevit. A jak kreativně.“
Literatura:
Hegarty J. (2015): Hegarty o kreativitě. Pravidla neexistují Praha: Slovart.