Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Ve dne svítí slunce, v noci je tma a „svítí” jen měsíc. Ani si to neuvědomujeme, bereme to automaticky. Střídání dne a noci nezměníme. Jsou dány podmínky pro život ve dne a pro život v noci, tu zákonitost nelze bez následků obejít. Pokud použijete moderní techniku – uměle si vytvoříte den a noc a budete trávit svůj čas života jen ve dne nebo jen v noci (viz kosmický výzkum), vydrží to vaše tělo jen po jistou dobu a pak začne trpět.
Kdo má špatně nastavený harmonogram života, práce a odpočinku a danost přírodního zákona nedodrží, vydrží to jen po určitou dobu a potom se mu projeví problém.
Životní rytmus: proč ho tělo potřebuje?
Máme v sobě zakódovány rytmy srdce, dýchání, střevní peristaltiky, ale hlavně mozkové aktivity, nervové buňky pracují periodicky v setinových, dokonce až tisícinových rytmech. Hormonální rytmus je zvláště u žen zcela zřejmý. Musíme respektovat daný časový sled a řád. Speciálně v denním rytmu ovlivňuje bezprostředně každého z nás. Své místo musí zaujímat čas na tělesnou i duševní práci a čas určený k odpočinku a ke spánku. Velmi důležitý je čas určený příjmu potravy a trávení. Na tento časový sled pak působí mnoho okolností, jež nutí člověka rytmus měnit, jednu fázi prodlužovat, jinou zkracovat. Jestliže však člověk jedná trvale proti danému rytmu, dojde dříve či později ke kolapsu fyzickému nebo duševnímu. Svůj rytmus totiž tělo potřebuje.
TIP Celostní medicíny: Když tělo režim nemá, nabourává se nám v těle vylučování melatoninu, hormonu bdění a spánku.
Realita jde proti nám: rizika nepravidelnosti
Ve snaze zvýšit produktivitu práce pracují továrny i v noci a zaměstnávají lidi na směnný provoz. Je to trend moderní doby, ve směnném provozu pracuje nezanedbatelná část populace. Byly proto dělány výzkumy o dopadech nočních směn na lidské zdraví.
Závěry studií potvrzují neprospěch noční práce na zdraví, a to právě kvůli narušení přirozených rytmů. Důsledkem nočních směn může být zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob, konkrétně práce na noční směny je spojena se zvýšeným rizikem fibrilace síní a ICHS (ischemické choroby srdeční). Současně bylo ve studii zaznamenáno zvýšené riziko rozvoje mozkové mrtvice u jedinců pracujících v nočních směnách po dobu delší než 5 let. Jiné studie se soustředily na metabolická onemocnění, specificky na riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu (DM2).
Hloubka dopadu práce v noční směně je ovlivněna počtem pracovních směn během měsíce, celkovou dobou expozice směnnému provozu a řadou dalších parametrů. Dochází také ke změnám v chování lidí.
Musíme se přizpůsobovat dnu a noci, létu a zimě.
Týdenní rytmus v praxi
V Bibli je jasně napsáno: „Šest dní budete pracovat a sedmý den odpočívat“. Každotýdenní rytmus je nutno 1x za týden uvolnit a různé propady vyrovnat – tělo detoxikovat jak fyzicky, třeba pátečním půstem (i částečným), tak i duševně – nejlépe relaxem, třeba pobytem v přírodě, a tím nabrat energii a vyladit „akord“ ducha, duše a těla. A tělo potřebuje sedmidenní takt.
Počáteční čistý akord je jako impuls, který bude v následujícím týdnu dobře „ladit“, tedy fungovat, je to jako struna na kytaře, jež se po úderu rozezní. Psychologové podnikli výzkum a ukázalo se, že ne všichni lidé mají vnitřně ustálený ideální týdenní rytmus. U mnohých je délka působení jejich akordu příliš krátká a jejich pracovní náplň je přitom okolnostmi programována na deset dní. Tělo se chová jako málo napjatá struna, je unavené, věci kolem postupují příliš rychle.
Nestíháme…
Ukazuje se, že tito lidé nestíhají týdenní rytmus, postupně dokonce ani denní rytmus. Jiní lidé mají naopak strunu příliš napjatou, jejich rytmus se krátí na šest dní. I oni mají těžkosti s přizpůsobením. Dříve lidé asi neměli tak uspěchaný život a měli rodinnou tradicí zakořeněny např. pravidelné páteční půsty a nedělní bohoslužby a zřejmě proto, daleko více než my dnes, hráli na své struny správným týdenním akordem.
Dejme režimu prioritu
Vzhledem k narůstajícímu počtu důkazů svědčících pro negativní efekt nedodržování týdenního rytmu a ke zvyšujícímu se trendu noční práce a jiných civilizačních faktorů na lidský organismus by měla být věnována tomuto tématu větší pozornost.
Vídám to prakticky vždy, pokud provádím hloubkové rozbory u lidí s chronickými nemocemi. Mají zdravotní problémy, které je vedou k lékaři, užívají na své nemoci léky, jež se snaží mírnit jejich potíže, a při tom nejsou schopni změnit uvedené, pro život a zdraví nutné okolnosti.
MUDr. P. Šácha