Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Sluneční paprsky jsou pro naše zdraví velmi prospěšné, působením slunečního záření vzniká tolik potřebný vitamin D. Díky velké „masáži“ proti opalování trpí většina lidí nedostatkem tohoto cenného vitaminu, který má mimo jiné vliv na naši imunitu. Sluneční paprsky jsou pro naše zdraví velmi prospěšné. Jen je nutné dodržovat nějaké zásady, abychom si pokožku nadměrným sluněním nepoškodili.
Jednu z rolí hraje takzvaný fototyp, zjednodušeně řečeno geneticky daná pigmentace kůže; vyjadřuje intenzitu kožního pigmentu melaninu, který chrání organismus před UV zářením. Jedna věc je ale tento geneticky daný fototyp, který ovlivňuje zabarvení kůže, barvu vlasů a očí, a druhá to, čemu jsme během našeho života kůži přizpůsobili. I lidé s modrýma očima a světlejšími vlasy (řekněme fototyp II) se mohou dopracovat do fáze, kdy se na sluníčku nespálí.
Pozvolné vystavování se slunečním paprskům
Druhou zásadou, je vystavovat kůži slunci co nejčastěji, ale po malých dávkách. A začít hned při prvním jarním sluníčku. Klidně 5 – 10 minut každý druhý den. Kůže si musí na sluneční svit zvyknout a přizpůsobit se mu. Kůže se chrání vytvářením tuků, urey a dalších látek a také tvorbou kožního barviva. Proto je nutné mít v pořádku metabolismus a také střevo, které je nezbytné pro vstřebávání potřebných látek pro jejich výstavbu. Melanin vzniká z aminokyseliny tyrosinu. Ta je stavební jednotkou nejen melaninu, vznikají z ní ale i hormony štítné žlázy a stresové hormony (katecholaminy). Stimuluje také mozkovou aktivitu.
Vhodné potraviny s tyrosinem
Kde tyrosin najdeme? Obecně v zelené zelenině – například mladý špenát, saláty, zelený chřest, pampeliška, řeřicha, alfalfa klíčky, avokádo. Je také v mandlích, dýňových semíncích, bio hovězím mase, vejcích, některém ovoci (jahody, meruňky, třešně…). Neuděláme tedy chybu, když se na jaře zaměříme na jídelníček s velkým obsahem zelených listů a doplníme ho bílkovinami, mandlemi a podobně; prospějeme tím i játrům. Pokožce dělají dobře také vitaminy C a E plus notoricky známý betakaroten, který najdeme hlavně v oranžovém ovoci a zelenině.
Mazat či nemazat?
Obecně je důležité naučit kůži, aby produkovala mastné látky sama. Pokud to řadu let nebyla nucená dělat, nepůjde to tak jednoduše. Naproti tomuto nemazacímu trendu někdy stojí i podmínky, ve kterých žijeme. Pokud máme doma hodně chlorovanou vodu, naše kůže bude neustále přesušována a je nutné hledat kompromis: nemazat se třeba každý den a snižovat frekvenci. Samozřejmě – je lepší sáhnout po přírodních olejích, je nutné vyzkoušet, co bude naší pokožce vyhovovat. Někdo miluje kokosový olej, pro jiného bude ideální kávové či bambucké máslo, je potřeba si to vyzkoušet. Některé oleje mají dokonce přirozený UV filtr, například arganový, olivový, mandlový, avokádový nebo malinový…
Užívejme sluneční paprsky a načerpejme tak dostatek přírodních vitaminů na celý rok.