Příčinná diagnóza II

cm leky

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V poradně jsem konzultoval padesátiletou pacientku, která mne oslovila kvůli dlouholetým bolestem hlavy. Bolest má poslední dobu již denně a vlastně nepřetržitě užívá na zmírnění bolesti různé léky. Lékař ji odeslal k neurologovi a ten vyloučil migrénu, doporučil interní vyšetření a tam byl zjištěn vyšší tlak krve a ordinovány léky na snížení tlaku. V laboratoři byl zjištěn vyšší cholesterol, a tak dostala další lék – na snížení hladiny cholesterolu. Nyní tedy užívá celkem čtyři různé léky a její bolesti hlavy přetrvávají.

 

Výsledky z laboratoře suše konstatují určitou hladinu, ale nevysvětlují nám toho příčinu. Pacientka měla zvýšený LDL cholesterol („špatný cholesterol“), který považujeme za škodlivý, protože jeho vysoká koncentrace zvyšuje riziko vzniku srdečně cévních onemocnění. V této formě je cholesterol transportován cévním řečištěm do okrajových tkání a je tak umožňováno jeho případné negativní působení na cévní stěny (ukládání do stěny cév).

 

Naopak HDL cholesterol („hodný cholesterol“) je pro nás příznivý: Pokud je ho totiž v organizmu dostatek, vyrovnává škodlivý efekt ostatních tuků a výše zmíněné riziko tak snižuje. HDL cholesterol je transportován z krevního řečiště do jater a působí tam proti usazování cholesterolových plátů na stěnách cév (nejčastější příčině aterosklerózy).

 

Pacientka měla tedy vysoký škodlivý cholesterol a ten příznivý byl na dolní hranici, celkový cholesterol vyšší.

 

Cholesterol je v těle přenášen pomocí částeček, kterým říkáme lipoproteiny. Jsou složeny z tuků a bílkovin. A právě vzájemný poměr těchto dvou základních součástí určuje některé jejich charakteristické fyzikální vlastnosti, podle nichž je můžeme rozlišovat. Váš lipoprotein tedy obsahuje více tuků než bílkovin.

 

Během komentáře laboratorních výsledků jsem vyslovil úvahu, zda je to způsobeno příjmem jídla bohatého na tuky, nedostatkem pohybu, střevní dysbiózou, nebo je to problém endokrinní. Nebo kombinace všech jmenovaných složek.  Pomýšlel bych spíše na hormony a na sníženou funkci štítné žlázy. V laboratorních testech však chybělo právě vyšetření na funkci štítné žlázy a hormonogram. Pacientce je padesát let, lze tedy jistou hormonální nevyrovnanost spjatou s blížícím se přechodem očekávat… Jenže tato žena má své potíže již celou řadu let…!

 

Řekla: „Štítnou žlázu mi vyšetřili také: Nějaké protilátky se mi tvoří, zatím to prý ale není ve stavu, kdy by se to muselo chemicky léčit. Mám přijít za půl roku na kontrolu a eventuálně léčbu nasadí. Cholesterol mám zvýšený, co si pamatuji, posledních deset let. Nevím, zda mám nějaké dispozice od rodičů, matka užívá dlouhodobě nějaké léky na snížení cholesterolu. Lékařka na interně vyslovila názor, že je za tím vším stres.“

 

S tím lze jistě souhlasit, jenže tento závěr nelze stavět do pozice jediného objasnění příčin.

 

Nicméně již v tomto okamžiku se nám objevuje příčinný řetězec.

Bolest hlavy je důsledkem vysokého TK, vyššího v důsledku ukládání zvýšeného množství špatného cholesterolu do stěny cévní, jež tím ztrácí elasticitu a sklerotizuje. V úvaze je, že tento proces může podporovat snížená funkce štítné žlázy, mající možný původ v autoimunitní nemoci, aktivované stresem.

 

V tomto okamžiku jsem pacientce doporučil podrobnější vyšetření endokrinologické, hlavně vyšetření štítné žlázy a vysvětlil jsem jí tuto tezi:

Pokud existují zvýšené protilátky, pak to znamená, že štítná žláza (její napadené buňky) jsou v zánětu, a to pak znamená, že taková buňka nedokáže dostatečně tvořit hormon; jedním z projevů nedostatečné činnosti je vysoký cholesterol.

 

Říká se tomu plíživá nemoc.

Je-li to tak a tento stav trvá minimálně deset let, a pokud mluvíte o stresu, pak je to pro mne jasné a vysvětlitelné. A nesouhlasím v takovém případě se stanoviskem endokrinologa, že to není třeba léčit a že bude vyčkávat. Na co?

 

Vždyť biochemický nález je následkem endokrinní poruchy – a  ta je v případě autoimunity následkem chybně reagující imunity – a ta zase reaguje na stres.

 

Popsal jsem Vám příčinný řetězec.

Chemická léčba reaguje až na poslední článek řetězce – na bolest, na vysoký TK, na vysoký cholesterol – a endokrinolog plánuje chemicky podporovat asi sníženou funkci štítné žlázy.

 

Naše první konzultace skončila. Doporučil jsem pacientce podrobnější endokrinologické vyšetření s imunologickým rozborem případné autoimunitní podstaty problému.

 

Příčinný řetězec je třeba rozbalovat podobně jako klubko řetězu. To je smyslem naší nadstandardní poradny a takové rozbalování můžeme učinit i přes internet.

Vezmeme konec smotaného klubka, upevníme ho k pevnému bodu a pomalu a systematicky klubko rozmotáváme.

Bolest hlavy, vysoký TK, zvýšený cholesterol, snížená funkce štítné žlázy, tvoření protilátek – porucha imunity, stres…

 

V tuto chvíli ještě nevím, jak dopadla doporučená vyšetření pacientky, ale není to pro tuto úvahu podstatné. Jejím příkladem jsem chtěl popsat postup a význam rozuzlování příčinných řetězců.

 

Ten byl zakončen slovem stres. To je stroze obecný pojem a další rozbor má ukázat, co se pod pojmem skrývá. Jsem si jistý, že se bude klubko ještě hodně odmotávat a že dojdeme k daleko hlubšímu závěru…! Stres je také ještě jen následek „čehosi“.

 

A čím více klubko rozmotáme, tím naléhavěji se objeví i nutnost přistoupit k léčbě komplexněji. Rozhodně nebudeme slovem léčba myslet jen podávání léků na bolest, na TK, na cholesterol, na štítnou žlázu… Pacient si totiž musí vzít k srdci každý díl rozmotaného klubka a opravit díl po dílu, začít své očištěné klubko znovu smotávat, až se dopracuje k dnešnímu koncovému bodu = bolesti hlavy. A pokud pacient smotá čisté klubko, přestane bolest existovat.